Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 274/2016-908
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení et anonymizováno jméno příjmení
bytem adresa
o zaplacení 829 520 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované o zaplacení částky 665 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 829 520 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Vzájemný nárok žalované, jímž se po žalobkyni domáhala zaplacení částky 665 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,5 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení ve výši 573 822,28 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 33 250 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 829 520 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Vzájemný nárok žalované, jímž se po žalobkyni domáhala zaplacení částky 665 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení ve výši 573 822,28 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 33 250 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou původně domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 599 453 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedla, že žalovaná je vlastnicí bytové jednotky číslo v bytovém domě adresa v obec stojícím na pozemku st. p. číslo jejíž součástí je podíl o velikosti číslo na společných částech bytového domu a tohoto pozemku, vše zapsáno na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí. Žalobkyně uvedla, že za žalovanou v letech rok číslo zaplatila na pořízení a interiérové dokončení předmětné bytové jednotky a) zálohu na kupní cenu ve výši 300 000 Kč, b) doplatek kupní ceny bytu dle kupní smlouvy ve výši 235 000 Kč, c) další plnění prodávajícímu za prodej bytu nad rámec kupní smlouvy ve výši 765 000 Kč, d) cenu díla právnická osoba příjmení – anonymizováno, IČO za dodávku a pokládku lamelové podlahy včetně úpravy podkladů, lištování a přechodových lišt ve výši 92 733 Kč, e) cenu díla právnická osoba příjmení, IČO za stavební práce ve výši 64 520 Kč a f) cenu díla právnická osoba příjmení, IČO za výrobu a montáž dřevěného schodiště a zábradlí ve výši 142 000 Kč. Důvodem toho, proč žalobkyně ve prospěch žalované platila uvedené částky, byla dle tvrzení žalobkyně vzájemná dohoda obsahující závazek žalované, že předmětnou bytovou jednotku žalovaná v budoucnu převede bezúplatně darem na syna žalobkyně a vnuka žalované jméno příjmení. Byt měl být pořizován z významné části z peněz životního pojištění po zemřelém otci jméno příjmení, pro jméno příjmení, kterému bylo v té době 6-7 let a žalobkyně nechtěla tuto investici ohrozit s ohledem na své podnikání a s ním spojená rizika tím, že by byt pořídila do svého vlastnictví. Proto měl být dočasně vlastnicky veden na žalovanou, která v něm měla bydlet nejprve sama a v budoucnu společně s jméno příjmení. Takovému budoucímu užívání také odpovídaly provedené stavební úpravy jednotky. Právní důvod plnění žalobkyně ve prospěch žalované odpadl v důsledku skutečnosti, že žalovaná převod bytu na jméno příjmení aktuálně i kdykoliv do budoucna počátkem roku 2015 definitivně odmítla. Následně byla vedena mezi žalobkyní a žalovanou neúspěšná jednání o smírném řešení předmětného vztahu. V doplnění žaloby ze dne datum uvedla žalobkyně, že v průběhu řízení žalovaná dne datum převedla darovací smlouvou předmětný byt včetně společných částí na svého syna jméno příjmení, a pokud by byly pochybnosti o tom, kdy měl být na základě dohody mezi účastnicemi převeden předmětný byt na jméno příjmení, či zda jej měl získat až v rámci dědictví po žalované, je nyní nepochybné, že tímto převodem definitivně odpadl důvod, pro který žalobkyně investovala peněžní prostředky do koupě bytu a jeho rekonstrukce spočívající v budoucím (časově z pohledu doby investování) vlastnictví bytu jméno příjmení. Právní důvod plnění žalobkyně ve prospěch žalované tak odpadl a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále „o.z.“) ve výši 1 599 453 Kč, které je žalovaná povinna podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. žalobkyni vydat. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce dopisem z datum k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě do datum, nicméně k plnění ze strany žalované nedošlo.
2. Rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byla žaloba žalobkyně jako celek zamítnuta. Proti uvedenému rozsudku bylo podáno odvolání a rozsudkem název soudu čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že v odstavci I. v části výroku o zamítnutí žaloby o zaplacení částky 236 489 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení byl rozsudek potvrzen a v části výroku I. jímž byla původně zamítnuta žaloba o zaplacení částky 533 444 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení byl změněn tak, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni část 533 444 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení. V této části nabyl rozsudek krajského soudu dne datum právní moci a v části výroku I., jíž byla původně zamítnuta žaloba o zaplacení částky 829 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení a v odstavci II. ve výroku o nákladech řízení a usnesení soudu I. stupně ze dne datum, byl rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení. V tomto dalším řízení se tedy soud již zabýval pouze nárokem žalobkyně na částku 829 520 Kč, která se skládá z dalšího plnění prodávajícímu za prodej bytu nad rámec kupní smlouvy ve výši 765 000 Kč, tedy z částek 315 000 Kč a 450 000 Kč, jejichž investice ze strany žalobkyně měla spočívat v tom, že tyto částky dříve půjčila svědkovi jméno příjmení, který je započetl na kupní cenu bytu, který od něj zakoupila žalovaná a které tedy žalovaná v důsledku dohody žalobkyně a sv. ulice nemusela za byt platit a dále z částky 64 520 Kč, představující cenu díla zaplacenou dne datum žalobkyní jméno příjmení, IČO za stavební práce, které žalobkyně u jméno příjmení objednala a které byly realizovány v bytě žalované.
3. Z výroku i odůvodnění rozsudku krajského soudu vyplývá, že považoval za prokázané tvrzení žalobkyně, že je ve věci aktivně legitimována ona, nikoli společnost právnická osoba, neboť důvodem investic do bytu žalované ze strany žalobkyně byla původní dohoda uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou o tom, že následně v budoucnosti převede žalovaná předmětný byt na syna žalobkyně jméno příjmení, přičemž vyjádřením žalované v lednu 2015, nejpozději však okamžikem, kdy dne datum převedla darovací smlouvou předmětný byt na jméno příjmení došlo k tomu, že původní právní důvod investic ze strany žalobkyně odpadl a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ze strany žalované s tím, že vzhledem k okamžiku odpadnutí právního důvodu investice v lednu 2015, resp. v červnu 2017, nemohlo dojít k promlčení nároku žalobkyně, takže krajský soud sám část nároku ve výši 533 440 Kč s příslušenstvím žalobkyni pravomocně přiznal. Uvedené závěry krajského soudu jsou pro okresní soud závazné, tedy z nich při dalším posouzení věci vycházel a dále je již nepřezkoumával.
4. Ve vztahu k posouzení nároku žalobkyně na částky 315 000 Kč a 450 000 Kč soud vycházel z odst. 11 rozsudku krajského soudu čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kde se uvádí, že pokud by bylo možno mít za spolehlivě prokázané, že jméno příjmení jako prodávající po dohodě se žalobkyní snížil kupní cenu bytu o částky, které by jí jinak musel vrátit, jednalo by se o bezdůvodné obohacení bez ohledu na to, zda žalovaná o této dohodě věděla či nikoliv. Žalovaná jako kupující byla povinna zaplatit plnou ve smlouvě ujednanou kupní cenu a jestliže tak neučinila (nemusela učinit), jen pro to, že za ní její část uhradila, byť shora uvedeným způsobem opírající se o její dohodu s prodávajícím, žalobkyně, beze sporu se žalovaná v tomto rozsahu obohatila. Otázka postoupení pohledávky žalobkyně za jméno příjmení žalované je z pohledu vzniku bezdůvodného obohacení bez významu. Dále uvedli, že kromě toho lze přisvědčit námitce, že dohodou mezi žalobkyní a jméno příjmení pohledávka zanikla a její postoupení tudíž ani nebylo možné. V této části tedy okresní soud doplnil dokazování o druhý podrobný výslech svědka jméno příjmení, přičemž ostatní důkazy k této části nároku již byly provedeny v předchozím řízení. Jednalo se zejména o dohodu o smlouvě budoucí mezi žalobkyní a jméno příjmení ze datum na č.l. 68-70 týkající se koupě bytu směrem do ulice, kde byla dohodnuta původně částka 900 000 Kč s tím, že část 300 000 Kč mu uhradí předem, k čemuž žalovaná předložila doklad o zaplacení zálohy na byt z datum a dále dohoda o smlouvě budoucí mezi žalobkyní a jméno příjmení o koupi bytu, v němž nyní žije žalovaná, resp. jej na základě kupní smlouvy ze dne datum žalovaná od jméno příjmení koupila a ve vztahu k tomuto bytu vyplývá z dohody o smlouvě budoucí mezi žalobkyní a jméno příjmení ze dne 7. 6. 206 (č.l. 71-73 spisu) kupní cena 1 300 000 Kč s tím, že rovněž 300 000 Kč bylo uhrazeno předem datum jako záloha na byt. Ke svému tvrzení, že již dříve měla žalobkyně určité pohledávky vůči předchozím vlastníkům nemovitosti před p. příjmení předložila žalobkyně smlouvy o smlouvě budoucí na č.l. 74-75 a 76 ze dne datum kde bylo doloženo, že předchozím vlastníkům nemovitosti žalobkyně se svým manželem zaplatili zálohu 250 000 Kč a měli zde nájemní smlouvu k bytu do ulice, jehož se týkala první dohoda o smlouvě budoucí ze datum, a to z datum a datum (nájemní smlouvy na č.l. 77-83 spisu), přičemž tím, že zde byly určité finanční závazky následně odůvodňoval jméno příjmení i to, že upřednostnil při jednání o koupi bytu žalobkyni, resp. její matku. K uvedeným nárokům předložila dále žalobkyně smlouvu o půjčce ze dne datum mezi ní a jméno příjmení na částku 450 000 Kč s tím, že svědek příjmení potvrdil, že uvedenou částku od ní převzal a k uvedenému se vztahovala dohoda o vypořádání půjčky z datum (č.l. 16-17 spisu), v níž se dohodla žalobkyně s jméno příjmení o zápočtu této částky na kupní cenu bytu, který byl následně prodán žalované. Dále byla předložena smlouva o půjčce z datum na částku 315 000 Kč vč. dohody o vypořádání této půjčky z datum na č.l. 18-19 z nichž plyne, že jméno příjmení si půjčil od žalobkyně částku 315 000 Kč a následně se dohodli, že i tato částka bude započtena na kupní cenu bytu, který následně zakoupila dne datum žalovaná od anonymizováno. ulice. Uvedené tvrzení žalobkyně je tak podporováno nejen těmito listinnými důkazy, ale zejména výpovědí svědka jméno příjmení, který byl soudem slyšen opakovaně a jak při své prvé výpovědi dne datum, tak při své druhé výpovědi dne datum potvrdil, že byl skutečně původně domluven s žalobkyní na tom, že od něj koupí byt v domě v obec na anonymizováno ul. s výhledem na obec, který byl následně kupní smlouvou prodán žalované, přičemž již tehdy, když s žalobkyní hovořil, nechápal proč byl měl být byt napsán na žalovanou, když vše kolem bytu vyřizuje žalobkyně, nicméně tehdy mu vysvětlovala žalobkyně, že je to z toho důvodu, že má malé dítě a pokud by se s ní něco stalo, byl by to problém a že je stejně dohodnuto, že tento byt bude pro jejího syna jméno s tím, že se to jen napíše na žalovanou. Dále potvrdil, že mu předem na tento byt dávala zálohy, že jí na to podepisoval i papíry, protože žalobkyně na papíry vždycky dbala. Peníze si od ní půjčoval proto, že je potřeboval na údržbu nemovitosti na anonymizováno, hlavně na opravu kanalizace a opěrné zdi, a protože to žalobkyně neplatila na hypotéku, tak nebylo potřeba do té následné kupní smlouvy, která byla formálně napsaná na žalovanou, psát jednotlivé zálohy. Potvrdil pravost kupní smlouvy ze dne datum s tím, že byt 101,7 m2 velikostně odpovídá tomu bytu s výhledem na obec s tím, že to byl bývalý prostor tiskárny, takže se jednalo o velký nezrekonstruovaný prostor. Dále potvrdil, že co se týče té částky cca 500 000 Kč uvedené v kupní smlouvě ze dne datum, takto byl pouze doplatek kupní ceny, ty zálohy o nichž mluvil byly ještě navíc, protože se skutečně původně dohodli na tom, že by ten prostor měl mít hodnotu 1 300 000 Kč, což srovnával např. s bytem, který prodával skoro ve stejnou dobu jméno příjmení za 1,1 mil. Kč, když se rozlohou jednalo o téměř stejný byt, jen o pár metrů menší, ale byl v suterénu domu a částečně byl i vlhký, takže z toho důvodu ta cena bytu jméno příjmení byla pouze 1,1 mil. Kč, kdežto tento prostor prodávaný formálně žalované, byť vše vyřizovala žalobkyně, byl nejlepším prostorem v uvedeném domě, nejrozsáhlejším i v nejlepším stavu a s nejlepším výhledem. Z toho důvodu tedy skutečně byli původně dohodnuti na té částce 1 300 000 Kč za daný prostor. Svědek jméno příjmení potvrdil i pravost dohod o půjčkách a vypořádání půjček i dohod o smlouvě budoucí s tím, že vše ohledně další rekonstrukce toho bytu zařizovala žalobkyně. Ještě od něj někdy v té době kupovala prostor, kde měl kanceláře anonymizováno, což tedy byl ten prostor s okny směrem do anonymizováno ulice, který byl menší. Svědek příjmení dále při svém druhém výslechu doplnil, že kromě údržby nemovitosti v anonymizováno ulici, kde musel zcela rekonstruovat kanalizaci a opěrnou zeď, tak ještě v roce 2006 stavěl sídlo společnosti své firmy, takže i na to mohl část peněz od žalobkyně spotřebovat. Půjčky si bral od žalobkyně proto, že tehdy neměl hotovost a v domě byly havarijní stavy a ještě stavěl to firemní sídlo. Jak při své prvé, tak druhé výpovědi byl svědek příjmení ve své výpovědi konzistentní, nijak zásadně se od svých původních vyjádření neodchýlil včetně vyjádření o tom, že se domníval, že byt bude žalobkyně, resp. pro jejího syna jméno a divil se, proč je psán formálně na žalovanou, když vše ohledně prodeje bytu i jeho následné rekonstrukce zajišťovala žalobkyně a žalovanou viděl možná jednou u podpisu kupní smlouvy a ani tím si není jist, zda se tam u advokáta přímo sešli. Pokud pak žalovaná navrhovala, aby byly vyžádány od žalobkyně originály všech těchto dohod vč. příjmových dokladů, nutno ze strany soudu konstatovat, že při jednání dne datum žalobkyně tyto originály předložila, byly porovnávány s kopiemi ve spisu a jí následně vráceny, s tím, že o tom je záznam v protokolu na č.l. 89-96. Není tedy pravdou, že by uvedené listiny existovaly pouze v kopiích. Dále navrhovala žalovaná důkaz účetnictvím jméno příjmení, nicméně k tomu nutno konstatovat, že byty v domě prodával jako fyzická osoba, nikoliv jako podnikatel, takže o prodeji tohoto bytu si žádné účetnictví vést nemusel a není tedy nezbytné po něm takový důkaz žádat. Z předložených listin ve spojení s opakovanou výpovědí jméno příjmení i s vyjádřením žalobkyně má soud za prokázané, že skutečně mezi žalobkyní a jméno příjmení došlo k dohodě o tom, že půjčky, které mu původně žalobkyně poskytla na rekonstrukci domu na anonymizováno ulici, resp. jeho jiné výdaje, jí započte na kupní cenu bytu, který si následně koupila na své jméno žalovaná dne datum a z toho důvodu tedy v kupní smlouvě na uvedený byt ze datum byla uvedena pouze kupní cena 535 500 Kč vč. DPH, ačkoli za předpokladu, že by tyto dohody mezi žalobkyní a svědkem příjmení nebyly, byla by reálná kupní cena prostoru dohodnutá v původní smlouvě o smlouvě budoucí mezi žalobkyní a anonymizováno. příjmení ve výši 1 300 000 Kč, když jak z výpovědi svědkyně jméno příjmení ze dne datum, tak ze smlouvy o koupi podobného prostoru v druhém podzemním podlaží téhož domu uzavřené mezi kupujícími anonymizováno. příjmení, anonymizováno. příjmení a prodávajícím anonymizováno. příjmení ze dne datum vyplývá, že tento prostor koupili za 1,1 mil. Kč a jednalo se také o nebytový prostor v budově bývalé tiskárny suterénu, který musel být zcela zrekonstruován. Za situace, kdy svědek příjmení sám potvrdil, že se jednalo v případě prostoru prodávaného žalované o mnohem lepší prostor v lepší kvalitě, než byl prostor prodávaný jméno příjmení, je o něco vyšší cena u prostor prodávaných žalované reálná. V kupní smlouvě ze dne datum bylo uvedeno, že částka 300 000 Kč jako záloha na prodej bytu již byla zaplacena datum celé jméno žalobkyně (zde žalobkyní) dcerou kupující (zde žalované) s tím, že zbývající část kupní ceny ve výši 225 500 měla být předána k rukám prodávajícího jméno příjmení při podpisu. Co se týče tedy částky 235 500 Kč, jak tato částka měla správně znít, tak ve vztahu k ní byla žaloba zamítnuta pravomocně již původním rozsudkem a to z toho důvodu, že bylo prokázáno, že pocházela z účtu vedeného na jméno žalované, nicméně skutečně z prostředků, které na tento účet žalovaná vložila. Co se týče částky 300 000 Kč, tam se jednalo o zálohu na prodej bytu doloženou dokladem ze datum podepsaným T. příjmení a ve zbytku – tedy ohledně částek 315 000 Kč a 450 000 Kč má soud za prokázané, že ty zde sice nebyly výslovně uvedeny, nicméně s nimi bylo kalkulováno v rámci původní dohody o smlouvě budoucí ze datum a následné dohodě o vypořádání půjčky tak, že jak uvedl svědek příjmení, pokud by prodával uvedený prostor komukoliv jinému, tak by ta částka byla 1 300 000 Kč a nemohl by tam započíst uvedené částky půjček, které mu poskytla žalobkyně a jen díky těmto částkám, které by jinak musel žalobkyni vrátit, byla kupní cena uvedená reálně v kupní smlouvě ze dne datum tak nízká, tedy pouze 535 000 Kč. Pokud pak tuto praxi žalovaná zpochybňovala tím, že je otázka z jakého důvodu napsali do kupní smlouvy datum pouze tu nižší částku, když ona o tom nic neví, ani že by takové dohody mezi žalobkyní a anonymizováno. příjmení byly, nutno konstatovat, že ačkoliv zde na to žalovaná poukazuje, tak z kupní smlouvy na prodej původního bytu žalované z datum (č.l. 170-173 spisu) plyne, že je tam také uvedena kupní cena 500 000 Kč. Tuto smlouvu sepisovala původní právní zástupkyně žalované příjmení příjmení s tím, že mělo být zaplaceno do datum na účet žalované a žalovaná sama uvedla, že za uvedený byt získala 900 000 Kč, které následně vložila dne datum ze svého účtu u anonymizována dvě slova bank na účet formálně vedený na její jméno u obec spořitelny, z něhož pak byly vybírány finanční prostředky i žalobkyní tak, jak byl podrobně probrán v původním rozsudku okresního soudu. Z uvedeného plyne, že taková praxe byla dobře známa i žalované, je tedy otázkou, proč by ji nemohl použít i T. příjmení s žalobkyní, přičemž o důvodech této praxe zde soud nebude nijak spekulovat. Soud má tedy za prokázané, že dohoda mezi jméno příjmení a žalobkyní o zápočtu částek 315 000 Kč a 450 000 Kč na původně dohodnutou kupní cenu 1 300 000 Kč ve vztahu k tomuto prostoru, který byl T. příjmení dne datum prodán žalované, byla mezi žalobkyní a anonymizováno. příjmení skutečně uzavřena a že se nejedná pouze o nějakou fikci, ale odpovídá to postupnému provádění zápočtu i jednání mezi jméno příjmení a žalobkyní, přičemž z výpovědi jméno příjmení jednoznačně plyne, že žalovaná se vyjednávání o koupi tohoto bytu ani jeho následné rekonstrukce aktivně nezúčastnila, kdy veškerá jednání o koupi bytu vedl s žalobkyní a v kupní smlouvě pak byla žalovaná pouze napsána a není si ani jist, zda se přímo při podpisu této kupní smlouvy potkali. Je zřejmé, že žalovaná o těchto dohodách nemusela vědět, neboť se žádných jednání o koupi tohoto bytu vyjma podpisu smlouvy nezúčastnila. Uvedené tvrzení žalobkyně je přitom prokázáno nejen výpovědí jméno příjmení, ale nepřímo i smlouvou s jméno příjmení a výslechem svědkyně jméno příjmení, která v uvedeném domě v anonymizováno ulici už byt prodala a není nijak zainteresována vztahu žalobkyně, žalované či jméno příjmení. Za situace, kdy soud má za prokázanou dohodu mezi žalobkyní a jméno příjmení o zápočtu částky 315 000 Kč a 450 000 Kč na kupní cenu bytu v kupní smlouvě ze dne datum, kdy ta kupní cena byla snížena právě s ohledem na zápočet těchto částek mezi žalobkyní a jméno příjmení, je zřejmé, že žalovaná čerpala výhodu z toho, že uvedené částky za byt zaplatit nemusela, neboť je jinou formou zaplatila žalobkyně. V souladu se závazným názorem odvolacího soudu pak lze říci, že se v této části žalovaná rovněž obohatila a bylo jí uloženo zaplatit žalobkyni částku 765 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, tedy ode dne následujícího poté co žalovaná svým dopisem odmítla uvedené částky žalobkyni zaplatit a dostala se tak do prodlení s úhradou těchto částek. Pokud dále navrhovala žalovaná, aby byly provedeny znalecké posudky forenzním zkoumáním předložených listin, a to dohod o smlouvě budoucí, dohod o vypořádání půjčky apod. pak za situace kdy uvedený skutkový stav byl jednoznačně prokázán opakovanou konzistentní výpovědí svědka příjmení, které odpovídalo tvrzení žalobkyně a nepřímo i výpovědí svědkyně příjmení, považoval soud forenzní zkoumání těchto listin za nadbytečné zejména za situace, kdy de facto tyto dohody nevyžadují písemnou formu.
5. Co se týče další částky ve výši 64 520 Kč vyplývající z faktury jméno příjmení číslo ze dne datum, zde byl opakovaně proveden důkaz výpisem z účtu společnosti právnická osoba na č.l. 429 ze dne datum a dále soud vycházel z předmětné fakturou, na níž potvrdil anonymizováno. příjmení, že uvedeného dne převzal od žalobkyně jako odběratelky částku 64 520 Kč za provedení prací v bytě p. celé jméno žalobkyně, ul. ulice a číslo, obec - bourání, přesun hmot, opravy omítek, odvoz dle dohody, postavení příček YTONG dle dohody, přičemž výpovědí svědka příjmení bylo dále prokázáno, že skutečně uvedené práce objednávala žalobkyně, v uvedeném domě na anonymizováno ulici nikde jinde než v bytě s výhledem na řeku obec jiné stavební práce tohoto druhu nedělal a jednalo se o byt, v němž následně dělal i velkou zakázku na dřevěné konstrukce, konkrétně tam dělal úpravy v bytě, přestavbu, sádrokartony, schodiště i dřevěné konstrukce. Ohledně těchto oprav vždy všechno projednával s žalobkyní. Připustil, že v domě něco dělal i v oddělených prostorách kanceláří s okny směrem do anonymizováno ulice, ale tam dělali pouze sádrokartony. Vše ostatní co uvedl, dělali v tom bytě s výhledem na řeku obec. Sám potvrdil pravost faktury z datum i to, že podepsal převzetí uvedené částky od žalobkyně. Pokud pak žalovaná předložila pokladní výdajový doklad o úhradě prací p. příjmení z datum zde uvedl, že jeho podpis je nějaký kostrbatý, ale je možné, že to také převzal, neboť veškeré ty bourací i stavební práce u něj sice objednávala žalobkyně a s žalovanou nic nedojednával, nicméně ví, o koho jde, ačkoliv do doby výslechu u soudu nevěděl ani jméno žalované. Někdy se stalo, že v kanceláři na anonymizováno ulici nebyla žalobkyně, ale pouze její matka (zde žalovaná) a žalobkyně mu řekla, že peníze pro něj nechala v kanceláři, tedy je možné, že fakticky mu peníze předávala v tom jednom případě žalovaná. Jak však potvrdil, nikdy s žalovanou nic ohledně rekonstrukce bytu ani ničeho jiného v domě neprojednával, vždy když se o tom bytě bavili, tak se o tom bavili jako o bytě pro syna paní celé jméno žalobkyně, vůbec nevěděl, že by v něm někdy měla bydlet žalovaná a nikdy nikde pro žalobkyni ani žalovanou mimo dům na anonymizováno ulici nepracoval a s žalovanou nikdy ani nic nesjednával. Zde nutno konstatovat, že svědek příjmení potvrdil převzetí této částky i pravost faktury a originály nebyly v předchozím řízení požadovány ani u druhé faktury na č.l. 25 na částku 142 200 Kč, přičemž nárok z této druhé faktury již byl žalobkyni krajským soudem pravomocně přiznán rozsudkem na č.l. 617, v němž i krajský soud považoval předloženou fakturu ve spojení s výpovědí svědka příjmení za dostatečný důkaz. Výpovědí svědka příjmení ve spojení s předloženou fakturou ze dne datum má tedy soud za prokázané tvrzení žalobkyně, že uvedenou částku zaplatila na rekonstrukci, resp. stavební práce tam uvedené v bytě žalované v domě na anonymizováno ulici, a to právě s ohledem na původní dohodu o převodu bytu na syna žalobkyně jméno příjmení, přičemž tuto skutečnost svědek příjmení potvrdil a nevylučuje to ani jeho vyjádření, že v některém případě platila peněžní prostředky přímo žalobkyně a někdy, když v kanceláři na anonymizováno ulici žalobkyně nebyla, mu mohla předat finanční prostředky i žalovaná, když na příjmovém doklady na č.l. 65 není konkrétně specifikováno, za jaké jiné práce tyto finanční prostředky měly být, byl vypsán žalovanou a nemá nějaké specifické náležitosti, ani není tak podrobný jako faktura od svědka příjmení, který sám uvedl, že takovou fakturu vystavil. Tvrzení žalobkyně podporuje i důkaz obsahem výpisu z účtu právnická osoba na č.l. 429 z něhož vyplývá, že dne datum bylo vybráno z účtu společnosti právnická osoba celkem 70 000 Kč a pokud žalobkyně tvrdí, že téhož dne z této částky zaplatila 64 520 Kč svědku příjmení, pak lze považovat toto tvrzení za velmi pravděpodobné, neboť se jedná o doklad o výběru přibližně stejné částky ve stejný den, přičemž skutečnost, zda se jedná o výlučné prostředky žalobkyně nebo prostředky z účtu společnosti právnická osoba považoval krajský soud ve svém rozsudku na č.l. 617 a násl. spisu ve vztahu k aktivní legitimaci žalobkyně za bezvýznamné a tímto názorem krajského soudu je zdejší soud vázán. Pokud tedy svědek příjmení potvrdil, že stavební práce v bytě žalované konal na základě objednávky žalobkyně, kterážto je objednala vzhledem k původní dohodě s žalovanou o tom, že byt bude v budoucnu převeden na jejího syna jméno příjmení, nikde jinde v tu dobu nic jiného pro žalobkyni ani žalovanou nedělal, potvrdil že se jednalo o rozsáhlou zakázku, kde byly nejen stavební práce, ale ještě celá řada dalších úkonů, na které vystavil i jinou fakturu, viz. č.l. 25 spisu a potvrdil, že peníze za stavební práce dle faktury ze dne datum od žalobkyně převzal, přičemž ve stejný den vybrala žalobkyně přibližně stejnou částku z účtu společnosti právnická osoba, pak nemá soud důvod pochybovat o tom, že to tak bylo a za předpokladu, kdy je i dle rozsudku krajského soudu prokázána existence původní dohody mezi žalobkyní a žalovanou o následném převodu bytu na syna jméno příjmení a tento důvod odpadl nejpozději v lednu 2015, resp. červnu 2017 pak žádá-li žalobkyně úhradu této částky, tento nárok nemůže být promlčený a proto bylo uloženo žalované, aby částku 64 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum žalobkyni zaplatila. Ani ve vztahu k faktuře na č.l. 26 proto soud nepovažoval za potřebné dělat forenzní přezkoumání pravosti této faktury, jednak z toho důvodu, že z obdobné faktury sv. příjmení v kopii na č.l. 25 spisu vycházel krajský soud ve vztahu k již pravomocně přisouzené částce 142 000 Kč a jednak proto, že pravost uvedené faktury byla potvrzena svědkem příjmení, který ji vystavil a ani v tomto případě není listinný důkaz nezbytnou podmínkou prokázání existence smlouvy o dílo mezi žalobkyní a anonymizováno. příjmení.
6. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, když již v původním řízení bylo prokázáno, že mezi účastnicemi byla v letech rok číslo uzavřena dohoda o tom, že žalovaná byt v obec v domě na anonymizováno ul. číslo (nyní bytová jednotka číslo) v budoucnu převede na syna žalobkyně jméno příjmení, což bylo právním důvodem investic žalobkyně do pořízení a rekonstrukce bytu získaného následně do výlučného vlastnictví žalované. Vzhledem k tomu, že právní důvod investic žalobkyně do bytu žalované odpadl k datu datum, kdy se na základě darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou a jméno příjmení stal výlučným vlastníkem uvedeného bytu jméno příjmení, je nutno vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované posuzovat podle § 2991 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“). Vzhledem k tomu, že pro rozhodnutí soudu je závazný stav v době vyhlášení rozsudku, tedy datum, a k odpadnutí důvodu investic došlo dne datum (za trvání řízení), nemohla být úspěšná ani námitka promlčení nároku vznesená ze strany žalované, když toto promlčení by se s ohledem na okamžik odpadnutí právního důvodu posuzovalo podle § 610 odst. 1 o.z., resp. § 619 odst. 2 o.z. a § 638 odst. 1 o.z. a neuplynula ani obecná promlčecí doba 10 let. S ohledem na vše uvedené tedy soud žalobě ve zbývající části vyhověl a žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 829 520 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, přičemž právo na úroky z prodlení ve vztahu k žalobkyni plyne z ust. § 1970 o.z. s tím, že nárok na úroky z prodlení počíná od datum z toho důvodu, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do datum a dne datum zaslala žalovaná žalobkyni dopis, v němž jednoznačně odmítla nárok žalobkyně s tím, že jej nebude hradit a proto ode dne následujícího po tomto vyjádření požadovala žalobkyně úroky z prodlení.
7. Dne datum při jednání dále vznesla žalovaná vůči žalobkyni vzájemný návrh s tím, že požadovala, aby žalobkyně žalované zaplatila částku 533 444 Kč s úrokem z prodlení v částce 111 172,16 Kč, tedy celkem 644 616,16 Kč a dále náklady exekuce ve výši 19 687 Kč, který svým podáním ze dne datum změnila tak, že žádala, aby žalobkyně zaplatila žalované částku 665 000 Kč s úrokem s prodlení ve výši 9,5 % ročně od datum do zaplacení. V původním návrhu ze dne datum se domáhala žalovaná zaplacení částky po žalobkyni z titulu nesprávné úhrady částky 533 444 Kč s příslušenstvím a nákladů exekučního řízení, když namítala, že rozsudek krajského soudu, na základě něhož byla uvedená částka žalovanou uhrazena, byl vydán v rozporu se zákonem, nicméně tyto důvody nemohl zdejší soud nijak přezkoumávat, neboť je rozsudkem krajského soudu vázán a v tomto řízení není možno zpochybňovat závaznost rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který již nabyl právní moci dne datum a proti kterému nebylo v příslušné lhůtě podáno dovolání. Pokud následně změnila dne datum žalovaná své tvrzení ve vztahu k upřesněnému vzájemnému návrhu ohledně částky 665 000 Kč tak, že se mělo zřejmě jednat o rozdíl mezi částkou 900 000 Kč, kterou žalovaná získala z prodeje svého bytu a vložila ji na účet č. bankovní účet vedený na její jméno u právnická osoba, k němuž měla dispoziční právo i žalobkyně, tedy na účet, jehož existence a finanční toky na něm se podrobně projednávaly a jsou popsány v původním rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a částkou 235 000 Kč, která byla použita jako doplatek ceny bytu v kupní smlouvě ze dne datum (na základě níž žalovaná od jméno příjmení koupila byt a investice do něhož jsou předmětem tohoto sporu), pak zde namítla žalobkyně promlčení takového případně tvrzeného nároku. Vzhledem k tomu, že již v rozsudku Okresního soudu v Táboře čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byl na základě podrobného dokazování v této věci rozebrán tok finančních prostředků na účtu žalované č. bankovní účet vedeném u právnická osoba, a to zejména v odst. 9, odst. 10 a odst. 13 uvedeného rozsudku, kde jsou podrobně chronologicky rozebrány příjmy a výdaje, vyplývá z tohoto rozboru, že k datu datum činil zůstatek na účtu žalované u právnická osoba částku 264 326,78 Kč, z toho z vkladu žalované ve výši 900 000 Kč ze dne datum to bylo ještě cca 118 000 Kč a zbývajících 146 326,78 Kč představoval z větší části vklad ve výši 145 000 Kč vložený žalobkyní dne datum (viz č.l. 184 spisu) z výběru ze dne datum z účtu společnosti právnická osoba vedeného u anonymizována dvě slova. Dne datum pak bylo vybráno pokladnou v hotovosti 73 228 Kč a datum dalších 66 500 Kč, takže těmito dvěma výběry byl k datu datum zcela vyčerpán zůstatek vkladu žalované z datum na účtu obec spořitelny. Vzhledem k tomu, kdy k vyčerpání těchto finančních prostředků došlo, je nutno ve smyslu § 3036 odst. 1 o.z. použít na běh promlčecích lhůt ve vztahu k tomuto nároku občanský zákoník účinný v té době, tj. zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník účinný do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.„). Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Ve smyslu § 107 odst. 2 obč. zák. se právo na vydání plnění bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Vzhledem k tomu, že poslední finanční prostředky žalované z jejího účtu u právnická osoba byly vybrány k datum a vzájemný návrh vůči žalobkyni z titulu výběru těchto prostředků byl uplatněn datum, uplynula jak subjektivní, tak objektivní promlčecí doba a soud tedy nadále tento vzájemný návrh nemusel nijak přezkoumávat, neboť namítla-li žalobkyně jeho promlčení, nebylo by možno jej, i kdyby existoval, soudním rozhodnutím přiznat. Z toho důvodu byl vzájemný návrh žalované vůči žalobkyni výrokem II. tohoto rozsudku zamítnut.
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu účastnic ve věci. Náklady řízení tvoří část za prvé řízení před soudem prvního stupně, a to odměna advokáta za zastupování za 22 úkonů při předmětu řízení 1 599 453 Kč po 14 700 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u jednání datum – 2 úkony, další porada s klientem přesahující 1h – datum, doplňující vyjádření z datum, účast u jednání datum – 3 úkony, dožádaný výslech OS obec datum, účast u jednání datum – 2 úkony, účast u jednání datum – 3 úkony, další porada s klientem přesahující 1h – datum, sepis vyjádření z datum, další porada s klientem přesahující 1h – datum, účast u jednání datum – 2 úkony, účast u jednání datum, sepis závěrečného vyjádření), za 2 úkony po 7 350 Kč podle § 7 a § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní výzva k plnění, účast na vyhlášení rozsudku datum), tj. 338 100 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 24 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 7 200 Kč, jízdné osobním automobilem z obec do obec a zpět dne datum, to je celkem 200 km při průměrné spotřebě nafty ve výši 5,7 l /100 km v ceně 28,60 Kč dle § 4 písm. c) vyhl. č. 440/2016 Sb. a náhradu za opotřebení vozidla 3,90 Kč za 1 km dle zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) vyhl. č. 440/2016 Sb., tedy jízdné ve výši 1 106 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 půlhodin po 100 Kč, tj. 600 Kč, DPH z těchto částek ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 72 871,26 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 79 973 Kč, tedy celkem 499 850,26 Kč. Dále část za řízení před odvolacím soudem, a to odměna advokáta za zastupování za 5 úkonů při předmětu řízení 1 599 453 Kč po 14 700 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (další porada s klientem přesahující 1h – datum, sepis odvolání – zvýšená časová náročnost - zvýšení 2x dle § 12 AT, další porada s klientem přesahující 1h – datum, účast u jednání KS datum) a za 1 úkon po 7 350 Kč podle § 7 a § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účast na vyhlášení rozsudku KS datum), tj. 80 850 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 1 800 Kč, DPH z těchto částek ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 17 356,50 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 79 973 Kč, tedy celkem 179 979,50 Kč. V této části řízení byla předmětem řízení částka 1 599 453 Kč, přičemž podle výsledku řízení před odvolacím soudem a následně před soudem 1. stupně byla žalobkyně celkově úspěšná co do částky 1 362 964 Kč s přísl., tj. 85,22 % a žalovaná co do částky 236 489 Kč s přísl., tj. 14,78 %, čistý úspěch žalobkyně ve vztahu k předmětu řízení v části 1. řízení před soudem prvního stupně a před odvolacím soudem je tedy 70,44 %. Za řízení v části 1. řízení před soudem prvního stupně a před odvolacím soudem tedy žalobkyni náleží 70,44 % z částky 499 850,26 Kč a z částky 179 979,50 Kč, tj. celkem 352 094,52 Kč + 126 777,56 Kč, tj. 478 872,08 Kč Náklady řízení dále tvoří část za druhé řízení před soudem prvního stupně, kde již předmět řízení činila jednak částka 829 520 Kč a jednak vzájemný návrh ve výši 665 000 Kč. Z tohoto předmětu řízení ve výši 1 494 520 Kč činí odměna advokáta za zastupování za 5 úkonů po 14 300 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účast u jednání datum, doplňující vyjádření žalobkyně z datum, účast u jednání datum, vyjádření k podání žalované ze dne datum, účast u jednání datum), za 1 úkon po 10 980 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vyjádření pouze ke vzájemnému návrh žalované z datum) a za 1 úkon po 7 150 Kč podle § 7 a § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účast na vyhlášení rozsudku datum), tj. 89 630 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 2 100 Kč, DPH z těchto částek ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 19 263,30 Kč, tedy celkem 120 007,83 Kč. V této části řízení bylo při výpočtu podílu úspěšnosti účastnic na výsledku řízení nutno počítat s celkovým předmětem řízení 2 264 453 Kč (1 599 453 Kč a 665 000 Kč), přičemž podle výsledku řízení před odvolacím soudem a následně před soudem 1. stupně byla žalobkyně s přihlédnutím k neúspěchu žalované v části týkající se vzájemného návrhu celkově úspěšná co do částky 2 027 964 Kč s přísl., tj. 89,56 % a žalovaná co do částky 236 489 Kč s přísl., tj. 10,44 %, čistý úspěch žalobkyně ve vztahu k předmětu řízení v části 2. řízení před soudem prvního stupně je tedy 79,12 %. Za řízení v části 2. řízení před soudem prvního stupně tedy žalobkyni náleží 79,12 % z částky 120 007,83 Kč, tj. 94 950,20 Kč. Celkové náklady řízení, které tedy musí žalovaná nahradit žalobkyni činí 478 872,08 Kč + 94 950,20 Kč = 573 822,28 Kč. Platební místo k náhradě nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.
9. Podle § 2 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích soud uložil žalované, která byla v části týkající se vzájemného návrhu zcela neúspěšná, zaplatit soudní poplatek ze vzájemného návrhu, přičemž předmět řízení u vzájemného návrhu činil 665 000 Kč a podle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí tento poplatek 33 250 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.