Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 63/2022-17
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 134 850,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 134 850,83 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 134 850,83 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 134 850,83 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 30 078 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 134 850,83 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 134 850,83 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 134 850,83 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 30 078 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. bankovní účet, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 131 595 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet včetně úroku ve výši 13,90 % ročně a poplatků. Žalovaný však smluvní podmínky porušoval, a proto právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný ke dni 22. 8. 2020 a pohledávku ve výši 134 850,83 Kč představující nesplacenou jistinu, postoupil na žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzván, avšak neuhradil ničeho.
2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze dne datum, jakož i z přehledu čerpání, za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 131 595 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 13,90 % ročně a poplatků pravidelnými měsíčními splátkami. Tento úvěr žalovaný čerpal. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěrových splátek. Z tohoto výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, když z dopisu ze dne 22. 8. 2020 má soud za prokázané, že úvěr se stal splatným k tomuto dni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností ke dni datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni, když tato skutečnost mu byla oznámena dopisem ze dne 9. 11. 2020. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ze dne 2. 7. 2021 neuhradil ničeho a dluží tak částku ve výši 134 850,83 Kč spolu s příslušenstvím.
4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 131 595 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnil. Proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva sjednaného ve smlouvě a vyzval jej k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, na níž byla pohledávka včetně všech práv a povinností platně postoupena, a proto mu tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem, a to včetně nároku na zaplacení úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 078 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 394 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 6 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 20 400 Kč částkou 4 284 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.