Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 309/2021-54

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

s evidovaným místem trvalého pobytu na adrese ulice a číslo PSČ obec část obce

o zaplacení 32 443,56 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 390 Kč a 11,75% roční úrok z prodlení z částky 20 390 Kč od 2.3.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 053,56 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 27 426 Kč za dobu od 17.5.2020 do 1.3.2022 a z částky 15 372,44 Kč od 2.3.2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku ve výši 954,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 390 Kč a 11,75% roční úrok z prodlení z částky 20 390 Kč od 2.3.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 053,56 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 27 426 Kč za dobu od 17.5.2020 do 1.3.2022 a z částky 15 372,44 Kč od 2.3.2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku ve výši 954,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobou došlou soudu dne 26.10.2020, doplněnou podáním došlým soudu dne 28.2.2022, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 32 443,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 27 426 Kč od 17.5.2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že s žalovaným uzavřel dne 5.2.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 921 Kč. Žalovaný zároveň přistoupil k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr a zavázal se měsíčně hradit pojistné ve výši 6,99 % měsíční splátky úvěru. Žalobce dne 6.2.2019 svůj závazek převodem částky na účet žalovaného splnil. Naproti tomu žalovaný své povinnosti neplnil a vzhledem k opakovanému prodlení žalovaného se splátkami žalobce dopisem ze dne 4.5.2020 od smlouvy odstoupil ke dni 16.5.2020. Odstoupením smlouva o úvěru zanikla a žalovanému nastala povinnost žalobci uhradit peněžité závazky ze smlouvy, které jsou složeny z jistiny ve výši 27 426 Kč, splátek pojištění ve výši 300 Kč, běžných úroků ke dni odstoupení ve výši 2 617,56 Kč, nákladů žalobce v případě ukončení smlouvy ve výši 1 500 Kč a nákladů za upomínky ve výši 600 Kč. Žalovaný na splátkách uhradil celkem 9 610 Kč.

2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s  věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Zy označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru cofiklasik“ číslo ze dne 5.2. 2019 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,88 %. dále obsahuje údaje o majetkových poměrech žalovaného, splatnosti úvěru, pojištění a další podmínky pro poskytnutí úvěru. Smlouva dále obsahuje údaj o tom, že za žalobce je podepsána digitálně jméno příjmení a na straně žalovaného je uvedeno, že„ Klient celé jméno žalovaného podepsal kódem číslo“. Zy označené jako„ Stav ověření podpisu“ je ve vztahu k žalobci uvedeno„ Podpis je PLATNÝ, podepsaný uživatelem jméno příjmení“ a dále je uveden email email“, ve vztahu k žalovanému je uvedeno Podpis je PLATNÝ, podepsáno uživatelem PKB číslo“ a dále je uveden email email“. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobce toto posuzoval na základě zpráv z centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, registru CRIF a výpisu z bankovního účtu, přičemž čistý příjem byl zjištěn ve výši 40 729 Kč měsíčně, a v rámci výdajů splátky úvěrů 29 793 Kč měsíčně, výživné ve výši 1 500 Kč, náklady na bydlení žádné. Zy označené jako„ Obraty“ bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému dne 5.2.2019 částku 30 000 Kč.

4. Žalobcem předložená Smlouva o spotřebitelském úvěru cofiklasik číslo ze dne 5.2.2019 obsahuje označení účastníků a celou řadu smluvních ujednání včetně výše poskytovaného úvěru, neobsahuje však vlastnoruční podpis žalovaného a na jeho místě je uvedeno, že žalovaný smlouvu podepsal kódem číslo. Podle věty první k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v  nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. SMS kód uvedený na úvěrové smlouvě takovým podpisem není, neboť nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis, resp. žalobce takovou skutečnost neprokázal. K uvedenému nutno dodat, že v rámciy označené jako Stav ověření podpisu je žalovaný jako uživatel, kterýu podepsal, uvedeno PKB číslo a k tomu je přiřazen email se jménem„ jakub.kiedron“, což samo o sobě vede k pochybnostem o připojení podpisu žalovaným na smlouvu o úvěru. Za situace, že ani z ostatních žalobcem předložených důkazů nevyplynulo, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla uzavřena platně, a proto případné nároky z ní nemohl žalobci přiznat.

5. Neplatnost smlouvy o úvěru bylo nutno dovodit i z jiného důvodu.

6. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru ( , „o. z.“), půjčky ( , – „obč. zák.“), popř. zápůjčky ( o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, , účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, , účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a a , účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná ( obč. zák., , účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu ( o. z.).

7. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o úvěru i z tohoto důvodu jako neplatnou, neboť odporuje zákonu ( č. – o. z.). Z předložených podkladů pro posouzení schopnosti splácet úvěr vyplývá, že žalovaný hradil na jiné úvěry 3/4 svého příjmu, dále hradil výživné. Vůbec nebyly zjišťovány skutečné výdaje žalovaného na základní životní potřeby, jako je jídlo, hygienické potřeby, ošacení apod.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému dne 5.2.2019 částku 30 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci nevrácené peněžní prostředky ve výši 20 390 Kč (30 000 Kč – 9 610 Kč). Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalovanému) doručením žaloby (28.2.2022). Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (1.3.2022), kdy byl o plnění požádán ( o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 2.3.2022, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle , podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená pro první pololetí roku 2020 činí 3,75 %, a proto úrok z prodlení byl od 2.3.2022 přiznán ve výši 11,75 % ročně.

13. Smlouva o úvěru (tedy i případná ujednání o poplatcích a úrocích) byla shledána jako neplatná, a proto soud ve zbytku, tedy částku ve výši 12 053,56 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 27 426 Kč za dobu od 17.5.2020 do 1.3.2022 a z částky 15 372,44 Kč od 2.3.2022 do zaplacení, zamítl.

14. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. a 3 o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru a k prokázání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

15. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle . Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Soud ve smyslu příslušných ustanovení stanovil odměnu za právní služby souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve ve znění vyhl. č. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle advokátního tarifu.

16. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč) podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ a b/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 800 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 2 178 Kč Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 492 Kč, částku 3 670 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 63 %. Odečtením neúspěchu (37 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 26 % nákladů řízení, což v přepočtu činí 954,20 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).