Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 CO 120/2022-131

Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Ivy Hubáčkové a JUDr. Miroslava Stoklasy ve věci

žalobce příjmení silnic a dálnic ČR, IČO

sídlem v obec a číslo, ulice a číslo

proti

žalované právnická osoba, část názvu právnické osoby,

IČO

sídlem v obec a číslo, ulice a číslo

zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem

se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo

o částka s příslušenstvím

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. -108 z datum rozhodnutí,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Žalobce podal včasné odvolání proti rozsudku, kterým soud I. stupně žalobu o částka s příslušenstvím zamítl a uložil mu zaplatit žalované náklady řízení. Namítal, že soud nesprávně vyřešil otázku počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty. Ta by měla začít běžet až od okamžiku, kdy se dozví o konkrétní výši vzniklé škody. Jako státní příspěvková organizace nemůže podávat žalobu jen na základě odhadu výše škody, jelikož by jinak mohl hradit náklady řízení. V této souvislosti poukázal na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. -119 z datum rozhodnutí, který zaujal tento názor, a také na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. poukazující i na rozhodnutí publikované pod R 3/1984 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Žalobu mohl podat až po vystavení konečné faktury za provedené opravy, k čemuž došlo datum. Rozsudek tak fakticky krátí pro žalobce promlčecí dobu vzhledem k nutnosti dodržení zákonných pravidel nakládání a hospodaření s majetkem státu – jak rovněž uvedl citovaný rozsudek obvodního soudu. Navrhl rozsudek změnit a žalobě vyhovět.

2. Žalovaná navrhla rozsudek jako správný potvrdit.

3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek dle , , 5 a neshledal odvolání důvodným.

4. Vyšel přitom ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která jsou pro právní posouzení věci dostačující a nebyla mezi stranami sporná.

5. Spornou otázkou mezi účastníky byl počátek běhu tříleté promlčecí lhůty.

6. Soud I. stupně uvedl, že žalobce již ke dni nehody a vzniku škody (datum) měl informace o tom, kdo je odpovědným subjektem, škůdcem, že odpovědnost provozovatele vozidla, jímž došlo k poškození svodidel, byla pojištěna u žalované a znal i věcný rozsah škody. Jelikož žalobce je odborníkem v oboru, musel též znát orientační rozsah škody (předpokládané náklady na likvidaci škody). Dovodil proto, že promlčecí lhůta mu začala běžet již následujícího dne. Jelikož žaloba byla podána datum, tedy po uplynutí tříleté lhůty a žalovaná promlčení namítla, nemohl žalobě vyhovět. Žalobce se dovolává posunu počátku běhu promlčecí lhůty až k okamžiku, kdy mu dodavatel vyčíslil přesnou cenu za likvidaci škody vystavením konečné faktury. Pak by žaloba byla podána včas.

7. Odvolací soud vychází z judikatury Nejvyššího soudu ČR, zejména rozsudku sp. zn. uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem R 68/2020. Z něj vyplývá, že účelem v platném znění je sjednocení konce promlčecí lhůty i práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu. Toto ustanovení má charakter speciálního pravidla, vztahující se na pojištění odpovědnosti a má zamezit tomu, aby poškozený mohl vymáhat pojistné plnění na pojišťovně, i když jeho nárok na náhradu škody vůči škůdci je promlčen. Nejvyšší soud dovodil, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu a povinnost pojištěného nahradit vzniklou újmu, která v tomto případě je předpokladem vzniku práva na pojistné plnění a slovo„ nejpozději“ v  znamená, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti není žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho plyne, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne objektivní promlčecí lhůta stanovená v  , jejíž běh počíná za rok od pojistné události, a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody.

8. Z hlediska počátku běhu promlčecí lhůty judikatura již dříve dovodila, že pro možnost uplatnění nároku u soudu postačí, že poškozený si na základě jemu dostupných informací může učinit pravděpodobný úsudek o tom, jaká konkrétní škoda vznikla a kdo je škůdce (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

9. V daném případě soud I. stupně správně shledal, že uvedené okolnosti byly žalobci zřejmé již datum, což dovodil z listinných důkazů. Žalobce toto ostatně nezpochybňoval. Jeho argumentace stojí na tom, že nevěděl přesnou výši škody a že jako státní organizace nemůže podávat žalobu jen na základě odhadu výše škody, protože v případě nesprávného odhadu a částečného neúspěchu ve sporu by se to mohlo (negativně) projevit ve výroku o nákladech řízení a potažmo v majetku státu. Tuto argumentaci podle něj akceptoval v konkrétně uvedeném případě i Obvodní soud pro Prahu 1.

10. Odvolací soud však tuto argumentaci neakceptuje a považuje ji navíc pro daný případ za zjevně účelovou. Plně se ztotožňuje se závěry soudu I. stupně o obecném počátku běhu promlčecí lhůty, jež byly správně aplikovány i na daný případ. Zákon platí pro každého, a jestliže stanoví pro každého běžného člověka i korporaci stejné podmínky, tím spíše je třeba je vztáhnout na stát či jeho organizace. Je pozoruhodné, že žalobce mluví o obavě z nesprávného odhadu výše škody a možné povinnosti hradit náklady řízení v situaci, kdy po úhradě celé ceny opravy datum, přistoupí k soudnímu uplatňování nároku až po téměř 3 letech. V podstatě se dovolává toho, aby liknavost (státní organizace) byla užita k nezákonnému prodloužení promlčecí lhůty. Soud I. stupně správně na tuto argumentaci nepřistoupil a žalobu pro oprávněnou námitku promlčení zamítl.

11. Jelikož správně bylo rozhodnuto i o nákladech řízení, odvolací soud rozsudek jako správný dle potvrdil.

12. Žalovaná, která byla procesně úspěšná, má proti žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ( ). Jde o náklady právního zastoupení: odměnu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání) a 2 paušální náhrady hotových výdajů, oboje ve stejné výši jako před soudem I. stupně zvýšené o 21% DPH.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.