Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 195/2021-118

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 456 915,38 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 277 731,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 277 731,26 Kč od 5.9.2021 do zaplacení,

částku 18 024,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 024,92 Kč od 5.9.2021 do zaplacení,

částku 108 506,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 108 506,48 Kč od 5.9.2021 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 33 141,92 Kč s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 277 731,26 Kč od 1.5.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 277 731,26 Kč od 5.5.2021 do 4.9.2021, úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 277 731,26 Kč od 5.9.2021 do zaplacení,

částky 4 211,79 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 18 024,92 Kč od 1.5.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 024,92 Kč od 4.5.2021 do 4.9.2021, úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 18 024,92 Kč od 5.9.2021 do zaplacení,

částky 15 299,01 Kč s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 108 506,48 Kč od 1.5.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 108 506,48 Kč od 5.5.2021 do 4.9.2021, úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 108 506,48 Kč od 5.9.2021 do zaplacení,

se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 427,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 277 731,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 277 731,26 Kč od 5.9.2021 do zaplacení, částku 18 024,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 024,92 Kč od 5.9.2021 do zaplacení, částku 108 506,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 108 506,48 Kč od 5.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky 33 141,92 Kč s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 277 731,26 Kč od 1.5.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 277 731,26 Kč od 5.5.2021 do 4.9.2021, úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 277 731,26 Kč od 5.9.2021 do zaplacení, částky 4 211,79 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 18 024,92 Kč od 1.5.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 024,92 Kč od 4.5.2021 do 4.9.2021, úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 18 024,92 Kč od 5.9.2021 do zaplacení, částky 15 299,01 Kč s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 108 506,48 Kč od 1.5.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 108 506,48 Kč od 5.5.2021 do 4.9.2021, úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 108 506,48 Kč od 5.9.2021 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 427,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 456 915,38 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 2.10.2016 smlouvu o kontokorentním úvěru k účtu žalovaného č. bankovní účet včetně dvou Dodatků (dále jen,,smlouva 1“), na jejímž základě se zavázala poskytnou žalovanému povolené přečerpání zůstatku na účtu žalovaného do částky 10 000 Kč, byl sjednán úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně. Žalobkyně v doplnění ze dne 12.8.2021 uvedla, že pro výpočet schopnosti žalovaného plánovaný úvěr splatit vycházeli z příjmu žalovaného ve výši částka, životních výdajů žalovaného dle jejich interního ekonomického modelu ve výši částka a ač žalovaný neuvedl splátky mimo žalobkyně, žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté 2 úvěry v jiných společnostech se splátkami částka, částka a kreditní kartu s limitem částka s orientační splátkou částka, u žalobkyně měl žalovaný úvěr se splátkou částka a kontokorent s limitem částka a splátkou částka. Žalovaný čerpal kontokorent nad sjednaný limit 10 000 Kč, čímž porušil svou smluvní povinnost. Ke dni 2.7.2020 žalobkyně převedla pohledávku z účtu žalovaného ve výši 18 024,92 Kč na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. bankovní účet, o tom byl žalovaný informován dopisem ze dne 3.7.2020. Žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne 4.1.2017 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do částky 340 000 Kč, byl sjednán úrok ve výši 11,90% ročně (dále jen,,smlouva 2“). Žalovaný řádně nehradil splátky úvěru ve výši 5 195 Kč, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 30.5.2020. Žalobkyně v doplnění ze dne 12.8.2021 uvedla, že před uzavřením Smlouvy 2 vycházela z příjmu žalovaného 17 000 Kč, žalovaný nedeklaroval žádné výdaje, proto žalobkyně stanovila životní výdaje podle svého interního ekonomického modelu částkou částka. Žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval splátky mimo žalobkyni ve výši částka, žalobkyně však ověřila úvěr u žalobkyně se splátkou částka, úvěr v cizí bance se splátkou částka a kontokorent u žalobkyně s limitem částka a orientační splátkou částka. Žalobkyně dále se žalovaným uzavřela dne 10.10.2017 smlouvu o úvěru číslo (dále jen,,smlouva 3“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 160 000 Kč, byl sjednán úrok ve výši 12,90% ročně. Žalobkyně v doplnění ze dne 12.8.2021 uvedla, že před uzavřením Smlouvy 3 vycházela z příjmu žalovaného ve výši částka, žalovaný deklaroval další výdaje ve výši částka, po zohlednění jeho situace žalobkyně dle svého interního ekonomického modelu stanovila výdaje žalovaného na částku částka. Žalovaný neuvedl další splátky mimo žalobkyni, žalobkyně však zjistila 2 úvěry v jiných společnostech se splátkami částka, částka a kreditní kartu s limitem částka a splátkou částka. Nový úvěr měl splátku 3 582 Kč, nové splátkové zatížení žalovaného činilo 13 250 Kč. Žalovaný řádně nehradil splátky úvěru ve výši 3 582 Kč, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 30.5.2020. Přes předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 2.2.2021 a ze dne 24.2.2021 žalovaný dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Žalobkyně u jednání dne 8.3.2022 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 8.3.2022 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle ,3 , soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání není vhodné s ohledem na pochybnosti soudu o řádném splnění povinnosti žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěrů, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

Ze smlouvy 1 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 2.10.2016 soud zjistil, že se žalobkyně se zavázala poskytnou žalovanému povolené přečerpání zůstatku na účtu žalovaného do částky 10 000 Kč, byl sjednán úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně.

Z výpisů z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 1.12.2019 do 31.5.2020 soud zjistil, že žalovaný překročil povolený limit kontokorentu., kdy konečný zůstatek činil 18 024,92 Kč.

Ze smlouvy 2 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 4.1.2017 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do částky 340 000 Kč, byl sjednán úrok ve výši 11,90% ročně, žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 5 195 Kč.

Z výpisu účtu žalovaného č. bankovní účet soud zjistil, že žalovaný dne 4.1.2017 čerpal úvěr ve výši 340 000 Kč.

Ze smlouvy 3 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 10.10.2017 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do částky 160 000 Kč, byl sjednán úrok ve výši 12,90% ročně, žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 3 582 Kč.

Z výpisu účtu žalovaného č. bankovní účet soud zjistil, že žalovaný dne 10.10.2017 čerpal úvěr ve výši 160 000 Kč.

Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne číslo soud zjistil, že žalobkyně vzhledem k prodlení žalovaného se splácením úvěru ze smlouvy 3 úvěrovou pohledávku ve výši 110 742 Kč zesplatnila ke dni 30.5.2020.

Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28.4.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy 3 ve výši 12 846 Kč do 30.5.2020.

Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28.4.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy 2 ve výši 17 676 Kč do 30.5.2020.

Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 3.7.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy 1 ve výši 18 323,75 Kč.

Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 2.2.2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy 2 ve výši 302 702,68 Kč.

Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 2.2.2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy 1 ve výši 21 080,30 Kč.

Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 1.5.2016 do 30.9.2016 soud zjistil, že žalovaný dostal na účet v tomto období mzdu v průměrné měsíční výši částka, za období od 1.9.2016 do 30.9.2016 byl počáteční zůstatek ve výši částka a konečný zůstatek ve výši - částka.

Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 1.10.2016 do 31.12.2016 soud zjistil, že žalovaný dostal na účet v tomto období mzdu v průměrné měsíční výši částka, za období od 1.12.2016 do 31.12.2016 byl počáteční zůstatek ve výši částka a konečný zůstatek ve výši částka, avšak ke dni 31.10.2016 činil konečný zůstatek - částka.

Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 1.7.2017 do 31.7.2017 soud zjistil, že žalovaný měl počáteční zůstatek ve výši - částka a konečný zůstatek ve výši - částka, za období od 1.8.2017 do 31.8.2017 měl žalovaný počáteční zůstatek ve výši - částka a konečný zůstatek ve výši částka, za období od 1.9.2017 do 30.9.2017 měl žalovaný počáteční zůstatek ve výši částka a konečný zůstatek ve výši - částka.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 2.10.2016 smlouvu 1, na jejímž základě se zavázala poskytnou žalovanému povolené přečerpání zůstatku na účtu žalovaného do částky 10 000 Kč, byl sjednán úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně. Žalobkyně v doplnění ze dne 12.8.2021 uvedla, že pro výpočet schopnosti žalovaného plánovaný úvěr splatit vycházeli z příjmu žalovaného ve výši částka, životních výdajů žalovaného dle jejich interního ekonomického modelu ve výši částka a ač žalovaný neuvedl splátky mimo žalobkyně, žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté 2 úvěry v jiných společnostech se splátkami částka, částka a kreditní kartu s limitem částka s orientační splátkou částka, u žalobkyně měl žalovaný úvěr se splátkou částka a kontokorent s limitem částka a splátkou částka. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 1.5.2016 do 30.9.2016 soud zjistil, že žalovaný dostal na účet v tomto období mzdu v průměrné měsíční výši částka, za období od 1.9.2016 do 30.9.2016 byl počáteční zůstatek ve výši částka a konečný zůstatek ve výši - částka. Žalovaný čerpal kontokorent nad sjednaný limit částka, čímž porušil svou smluvní povinnost. Ke dni 2.7.2020 žalobkyně převedla pohledávku z účtu žalovaného ve výši 18 024,92 Kč na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. bankovní účet, o tom byl žalovaný informován dopisem ze dne 3.7.2020.

Žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne 4.1.2017 smlouvu 2, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do částky 340 000 Kč, byl sjednán úrok ve výši 11,90% ročně. Žalovaný řádně nehradil splátky úvěru ve výši 5 195 Kč, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 30.5.2020. Žalobkyně v doplnění ze dne 12.8.2021 uvedla, že před uzavřením Smlouvy 2 vycházela z příjmu žalovaného částka, žalovaný nedeklaroval žádné výdaje, proto žalobkyně stanovila životní výdaje podle svého interního ekonomického modelu částkou částka. Žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval splátky mimo žalobkyni ve výši částka, žalobkyně však ověřila úvěr u žalobkyně se splátkou částka, úvěr v cizí bance se splátkou částka a kontokorent u žalobkyně s limitem částka a orientační splátkou částka. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 1.10.2016 do 31.12.2016 soud zjistil, že žalovaný dostal na účet v tomto období mzdu v průměrné měsíční výši částka, za období od 1.12.2016 do 31.12.2016 byl počáteční zůstatek ve výši částka a konečný zůstatek ve výši částka, avšak ke dni 31.10.2016 činil konečný zůstatek - částka.

Žalobkyně dále se žalovaným uzavřela dne 10.10.2017 smlouvu 3, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 160 000 Kč, byl sjednán úrok ve výši 12,90% ročně. Žalobkyně v doplnění ze dne 12.8.2021 uvedla, že před uzavřením Smlouvy 3 vycházela z příjmu žalovaného ve výši částka, žalovaný deklaroval další výdaje ve výši částka, po zohlednění jeho situace žalobkyně dle svého interního ekonomického modelu stanovila výdaje žalovaného na částku částka. Žalovaný neuvedl další splátky mimo žalobkyni, žalobkyně však zjistila 2 úvěry v jiných společnostech se splátkami částka, částka a kreditní kartu s limitem částka a splátkou částka. Nový úvěr měl splátku částka, nové splátkové zatížení žalovaného činilo částka. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 1.7.2017 do 31.7.2017 soud zjistil, že žalovaný měl počáteční zůstatek ve výši - částka a konečný zůstatek ve výši - částka, za období od 1.8.2017 do 31.8.2017 měl žalovaný počáteční zůstatek ve výši - částka a konečný zůstatek ve výši částka, za období od 1.9.2017 do 30.9.2017 měl žalovaný počáteční zůstatek ve výši částka a konečný zůstatek ve výši - částka. Žalovaný řádně nehradil splátky úvěru ve výši 3 582 Kč, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 30.5.2020.

Přes předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 2.2.2021 a ze dne 24.2.2021 žalovaný dluh nezaplatil.

6. Dle , , ve znění účinném do 31.12.2017, („ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, dále jen,, zákon o spotřebitelském úvěru“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31.12.2017, dále jen„ ZSU“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. V projednávané věci žalovaný ve vztahu k žalobkyni při uzavírání smluv 1,2,3, vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, proto byla žalobkyně před poskytnutím úvěru povinna řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit, tj. postupovat s odbornou péčí.

15. V daném případě žalobkyně vycházela pouze z měsíčních příjmů žalovaného ze zaměstnání ověřených výpisem z účtu žalovaného, které však nedosahovaly tvrzené výše (např. před uzavřením smlouvy 1 žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši částka, ač jeho skutečná výše činila částka), pokud jde o měsíční výdaje žalovaného, tyto neověřila žádným způsobem (např. nájemní smlouvou, doklady SIPO) a vycházela při stanovení výdajů ze svého interního ekonomického modelu a z tvrzení žalovaného, která se ukázala nepravdivá, když např. před uzavřením smlouvy 1 žalovaný neuvedl žádné splátky mimo žalobkyni, žalobkyně však zjistila, že měl žalovaný v době úvěrové žádosti 2 úvěry v jiných společnostech se splátkami částka, částka, kreditní kartu s limitem částka a orientační splátkou částka. Navíc nelze pominout ani tu skutečnost, že před uzavřením smlouvy 1 měl žalovaný ke dni datum konečný zůstatek na účtu ve výši - částka, před uzavřením smlouvy 2 měl ke dni 31.12.2016 konečný zůstatek ve výši částka, avšak ke dni 31.10.2016 měl konečný zůstatek na účtu ve výši - částka, před uzavřením smlouvy 3 měl žalovaný ke dni 30.9.2017 konečný zůstatek ve výši - částka. Na základě všech těchto skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neposoudila s odbornou péčí u žádné ze smluv, které jsou předmětem tohoto řízení. Proto soud dospěl k závěru, že všechny tři smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, jež měly být smlouvami o úvěru dle § 2395 o.z., jsou absolutně neplatné ve smyslu § 9 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 86 odst.1 ZSU za užití § 580 odst.1 o.z.. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co žalovanému poskytla, ač nevznikly platné a účinné smlouvy, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy 1 kontokorent ve výši 10 000 Kč, žalovaný však překročil povolený limit kontokorentu., kdy konečný zůstatek na jeho účtu ke dni 31.5.2020 činil částka, který žalovaný dosud nezaplatil.. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva 1 je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru ve výši 18 024,92 Kč. Na základě smlouvy 2 žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 340 000 Kč, z níž žalovaný nezaplatil dosud jistinu ve výši 277 731,26 Kč, základě smlouvy 3 žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 160 000 Kč, z níž žalovaný nezaplatil dosud jistinu ve výši 108 506,48 Kč Vzhledem k tomu, že uzavřené smlouvy 2 a 3 jsou absolutně neplatné a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ze smlouvy 2 ve výši nesplacené jistiny 277 731,26 Kč, ze smlouvy 3 ve výši nesplacené jistiny ve výši 108 506,48 Kč. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba a za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu o.z. pak soud považuje den 5.9.2021, když žaloba byla žalovanému doručena dne 3. 9. 2021, následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit a když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 5.9.2021, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu o.z. právo požadovat po žalovaném úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku, včetně příslušenství, vyhověl, ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku, neboť plnění měla vyplývat se smluv o úvěru, které však byly shledány neplatnými.

17. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). Protože měla žalobkyně úspěch ve výši 80 % celkového nároku (žalobě vyhověno co do zaplacení částky 404 262,66 Kč a úroku dle výroku I. rozsudku kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěch ve výši 20 % celkového nároku (žaloba zamítnuta co do zaplacení úroku částky 52 652 Kč a úroku a úroků z prodlení dle výroku II. rozsudku kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a splnila podmínku dle (zaslání předžalobní výzvy k plnění), přiznal jí soud podle 60 % (80% 20% 60%) z celkové výše nákladů řízení 24 046 Kč, tj. částku 14 427,60 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 24 046 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 22 846 Kč a dále žalobkyni v souladu s ust. , ve znění účinném od 1. 7. 2015, náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony (výzva k plnění ze dne 2.2.2021 a ze dne 24.2.2021, podání žaloby, účast u jednání dne 8.3.2022) dle vyhl. č. ve spojení s  vyhl. č.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí (exekuci).