Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 15/2022-44
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 3.127 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
částku ve výši 1.036 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.036 Kč od 29. 7. 2015 do zaplacení,
částku ve výši 1.055 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.055 Kč od 17. 7. 2015 do zaplacení,
částku ve výši 1.036 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.036 Kč od 17. 7. 2015 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení příjmení, advokátky v obec, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.036 Kč od 29. 7. 2015 do zaplacení, částku ve výši 1.055 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.055 Kč od 17. 7. 2015 do zaplacení, částku ve výši 1.036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.036 Kč od 17. 7. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 1. 10. 2021, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky celkem 3.127 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný jakožto cestující ve dne datum využil bez platné jízdenky přepravních služeb společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“), a to jízdy ve vlaku anonymizováno mezi stanicemi obec a obec, na základě čehož se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného dle tarifu právnická osoba v částce 36 Kč. Na základě uvedeného porušení vyměřila právnická osoba dle jejího tarifu žalovanému přirážku ve výši 1.000 Kč (nárok 1). Dále uvedl, že žalovaný jakožto cestující ve dne datum využil bez platné jízdenky přepravních služeb právnická osoba, a to jízdy ve vlaku anonymizováno mezi stanicemi příjmení město u obec a obec, na základě čehož se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného dle tarifu x právnická osoba v částce 55 Kč. Na základě uvedeného porušení vyměřila právnická osoba dle jejího tarifu žalovanému přirážku ve výši 1.000 Kč (nárok 2). Rovněž uvedl, že žalovaný jakožto cestující
ve dne datum využil bez platné jízdenky přepravních služeb právnická osoba, a to jízdy ve vlaku anonymizováno mezi stanicemi obec a obec, na základě čehož se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného dle tarifu právnická osoba v částce 36 Kč. Na základě uvedeného porušení vyměřila právnická osoba dle jejího tarifu žalovanému přirážku ve výši 1.000 Kč (nárok 3).
právnická osoba postoupila smlouvou ze dne 15. 12. 2015 svou pohledávku včetně jejího příslušenství právnická osoba anonymizována dvě slova, která následně předmětnou pohledávku včetně jejího příslušenství postoupila smlouvou ze dne 21. 1. 2016
na žalobce název žalobkyně. Oznámení o postoupení pohledávky s příslušenstvím bylo žalovanému zasláno společně s předžalobní výzvou dne dne 22. 4. 2016 a dne 27. 4. 2016. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po celou dobu řízení zůstal nečinný.
S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Z doložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaný ve shora uvedených dnech cestoval dopravním prostředkem žalobce, vlaky na jmenovaných trasách, přičemž při kontrole nebyl schopen prokázat se jízdním dokladem. O této skutečnosti byla vydána potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách. Ze všech potvrzení o nedodržení SPPO dále vyplynula částka jízdného tak, jak ji tvrdil žalobce, a k tomu vždy přirážka v částce 1.000 Kč. Soud rovněž zjistil, že pohledávka právnická osoba byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015
a 21. 1. 2016 až na žalobce. Knihou odeslané pošty vzal soud za prokázané, že dne 22. 4. 2016
a 27. 4. 2016 žalobce žalovanému odeslal oznámení o postoupení pohledávky společně
s předžalobní výzvou.
Žalovaný porušil své povinnosti podle ustanovení § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) upravujících přepravu osob a věcí, dále dle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a též podle § 7 odst. 5 a § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Dle citovaných ustanovení a tarifu právnická osoba je žalovaný povinen k úhradě částky, kterou vůči němu žalobce nárokuje z titulu neuhrazeného základního jednorázového jízdného,
a dle § 37 odst. 6 zákona o drahách a tarifu právnická osoba též k úhradě přirážky k jízdnému. Protože zde soud neshledal žádný důvod, který by žalovanému zakládal právo požadovanou částku nezaplatit, žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl. Současně soud přiznal žalobci také požadovaný zákonný úrok z prodlení jdoucí vždy od prvního dne prodlení s úhradou dané jednotlivé pohledávky do zaplacení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z.
a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády
č. 351/2013 Sb.). Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že ke dnům prodlení 17. 7. 2015
a 29. 7. 2015 činila repo sazba České národní banky výši 0,05 %, a proto má žalobce nárok rovněž na úrok z prodlení ve výši 8,05 % z jednotlivých uplatněných částek ode dne 29. 7. 2015 (v případě nároku 1) a ode dne 17. 7. 2015 (v případě nároků 2 a 3) do zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1) bod 1. a. t. sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a) a písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, doklad
o odeslání předžalobní výzvy a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů
po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem 900 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobce daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku 1.089 Kč. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku 1.489 Kč. Proto soud na náhradě nákladů přiznal žalobci částku celkem 1.489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1., § 160 odst. 1 o.s.ř.).
S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.