Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
31 C 369/2021-48
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 251,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení o zaplacení částky 4 369,23 Kč se podle uts. § 96 odst.1, 2 o.s.ř. pro zpětvzteí žaloby zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 13.4.2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 561,64 Kč za období od 16.2.2020 do 1.4.2021, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba o zaplacení částky 217 Kč se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení o zaplacení částky 4 369,23 Kč se podle uts. § 96 odst.1, 2 o.s.ř. pro zpětvzteí žaloby zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 13.4.2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 561,64 Kč za období od 16.2.2020 do 1.4.2021, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba o zaplacení částky 217 Kč se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 31. 8. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 561,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 118 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a dále částku 251,23 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO dne 16. 1. 2020 smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč uhradit původnímu věřiteli do 15. 2. 2020. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil, úvěr řádně a včas nesplatil, když původnímu věřiteli neuhradil ničeho. Od 16. 2. 2020 se tak ocitl žalovaný v prodlení s úhradou částky 7 178 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení a právo na úhradu smluvního úroku z úvěru včetně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 byla s účinností ke dni 12. 4. 2021 pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně přípisem ze dne 3. 5. 2021 vyrozuměn. Ke dni postoupení pak představovala výše pohledávky částku 13 869,23 Kč sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 251,23 Kč a z postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 440 Kč, a to za období od 16. 2. 2020 do 4. 12. 2020, kdy z jistiny ve výši 5 000 Kč byla tato úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně. Žalobkyně touto žalobou neuplatňuje část postoupených poplatků za odesílání písemných upomínek. Po žalovaném požaduje toliko k zaplacení jistiny ve výši 5 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč a smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 440 Kč, a to za období od 15. 2. 2020 do 4. 12. 2020 z jistiny 5 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně. Dále poplatky za odesílání písemných upomínek ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 251,23 Kč a dále pak účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje po žalovaném v souladu s článkem VIII. odst. 1 písm. d) smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, tedy z částky ve výši 5 000 Kč od 16. 2. 2020, tedy ode dne následujícího po splatnosti úvěru do 6. 4. 2020, a to ve výši 251,23 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil před předžalobní upomínku ze dne 10. 8. 2021.
2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., její souhlas předpokládal a ve věci jednání nenařizoval.
5. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo spisová značka má soud za prokázané, že tuto měl uzavřít původní věřitel právnická osoba anonymizováno se žalovaným, a to dne 16. 1. 2020, když na základě této smlouvy se zavázal původní věřitel poskytnout žalobci úvěr ve výši 5 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně, RPSN představovala 1 173,44 %. Žalovaný se pak zavázal úvěr uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 015,02 Kč pro případ, bude-li zaplacen úvěr řádně a včas, případně s poplatkem ve výši 2 178 Kč při překročení lhůty splatnosti. Z formuláře pro standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázané, že mezi účastníky byl vyplněn tento formulář před uzavřením samotné smlouvy. Z potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že právnická osoba anonymizována dvě slova zadala příkaz k úhradě částky 5 000 Kč dne 16. 1. 2020. Z upomínky ze dne 20. 2. 2020 má soud za prokázané, že původní věřitel vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky stejně tak jako upomínkou ze dne 25. 2. 2020, 6. 3. 2020, 16. 3. 2020, dále pak ze dne 21. 5. 2021. Z přípisu ze dne 3. 5. 2021 má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy ze dne 10. 8. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. Z potvrzení právnická osoba ze dne 21. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalovanému byla na účet vedený u právnická osoba dne 16. 1. 2020 poskytnuta platba ve výši 5 000 Kč.
6. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 27. 1. 2022 žalobkyně soudu uvedla, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, tedy z tohoto důvodu pak vzala žalobkyně žalobu co do zaplacení částky 4 369,23 Kč představující požadované příslušenství, tedy kapitalizovaný úrok ve výši 4 118 Kč a smluvní pokutu ve výši 251,23 Kč zpět a nadále pak požaduje zaplacení částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 4. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 561,64 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.
7. S ohledem na toto podání soud řízení co do požadovaného rozsahu v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.
8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
9. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na vztah mezi původními účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
10. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
11. V daném případě sama žalobkyně uvedla, že není schopna prokázat ověření úvěruschopnosti na straně žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Protože splnění uvedené povinnosti původního věřitele se nepodařilo zjistit, musel soud dospět k závěru, že původní věřitel nedostál své zákonné povinnosti dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú., a tudíž je smlouva neplatná.
12. Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Dalším důvodem, pro který bylo na místě žalobu částečně zamítat je skutečnost, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Žalovanému byla dne 16.1.2020 poskytnuta peněžitá částka ve výši 5 000 Kč, když vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 2 178Kč, označovanou souborně jako poplatek, celkem tedy částku 7 178 Kč a to do 15.2.2020. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený poplatek nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdkyně žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN 1 173,44 %, resp. 8 039,05 %, ale také při přepočtu v úrokové sazbě ročně. Soud v tomto odkazuje např. na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod č. j. spisová značka, nebo Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 2. 2020 pod č. j. spisová značka, dle kterých je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná.
16. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné s ohledem na shora uvedené posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, z nichž neuhradil ničeho. S ohledem na tuto skutečnost a na právní posouzení nároku žalobkyně, jakožto nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tedy soud žalobě vyhověl pouze co do částky 5 000 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je přiznána v zákonné sazbě dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, a to s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně v daném řízení.
18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem dobrovolně, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce u soudního exekutora.