Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 CO 102/2022-66

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

o zaplacení 106 946 Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 7. 3. 2022, č. j. -55,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku o lhůtě k plnění částek přisouzených výrokem I. rozsudku okresního soudu mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni pohledávku s příslušenstvím přisouzenou jí výrokem I. rozsudku okresního soudu v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto usnesení nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku o lhůtě k plnění částek přisouzených výrokem I. rozsudku okresního soudu mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni pohledávku s příslušenstvím přisouzenou jí výrokem I. rozsudku okresního soudu v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto usnesení nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 22 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 19 044,76 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), dále žalobu zamítl ohledně částky 84 446 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 38 844 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 50 001,87 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 945,47 Kč a úroku ve výši 19 % ročně z částky 61 344 Kč od datum do zaplacení (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Okresní soud splatnost dlužné částky v délce tří dnů od právní moci rozsudku nijak neodůvodnil.

2. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výroku I. v části týkající se lhůty k plnění, podala žalovaná včasné odvolání, v němž uvedla, že není schopna celý dluh zaplatit najednou a požadovala stanovení splátek ve výši 2 000 Kč. Současně uvedla, že se stále nachází ve stejné majetkové situaci, jakou zjistil okresní soud v průběhu řízení.

3. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že navrhuje potvrzení rozsudku okresního soudu co do lhůty k plnění jako věcně zcela správného. Pro případ, že by žalovaná doložila důvodnost své žádosti o povolení splátek, požadovala stanovení splátek v minimální výši 2 000 Kč.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném výroku o lhůtě k plnění (a to ve výroku I., který jako jediný stanovoval žalované povinnost k plnění), včetně řízení předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. Podle , (dále jen „“) uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

6. Jak vyplývá z , obecná lhůta pro splnění povinnosti stanovené soudním rozhodnutím činí 3 dny, splátky, stejně jako jiná, zpravidla delší lhůta k plnění, představují výjimku z tohoto pravidla. Při její aplikaci je zapotřebí dbát jak odůvodněných potřeb dlužníků, tak také oprávněných zájmů jejich věřitelů a splátky stanovit pouze v odůvodněných případech a v takové výši, aby mohly být povinným pravidelně dodržovány a aby se věřiteli dostalo úhrady jeho pohledávky v přiměřené lhůtě. Dlužníku je možno uložit plnění v měsíčních splátkách, které je schopen reálně plnit, a kterými nedojde k jeho nepřiměřenému zvýhodnění na úkor věřitele, a to s přihlédnutím k okolnostem vzniku splatného závazku, jeho výši i době prodlení.

7. Žalovaná požádala o stanovení splátek ve výši 2 000 Kč měsíčně u dluhu, který spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni rozhodování odvolacího soudu dosahuje částky 46 400 Kč. Při výši splátky 2 000 Kč by tak byl dluh uhrazen zhruba v době dvou let, což by odpovídalo výše uvedené koncepci přiměřených splátek dluhu. Odvolací soud dále vycházel z okolnosti, že žalovaná má jako prodavačka u společnosti právnická osoba měsíční příjem v částce 17 000 Kč čistého měsíčně a průměrné měsíční výdaje v částce 7 741 Kč (za nájemné 5 732 Kč, za elektřinu ve výši 1 020 Kč, za plyn ve výši 190 Kč a za mobilní telefon 799 Kč). Odvolací soud proto s ohledem na tyto skutečnosti dospěl k závěru, že žalovaná má možnost při svých současných majetkových poměrech dluh splácet v měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně.

8. Odvolací soud proto s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti v souladu s  rozsudek okresního soudu ve lhůtě k plnění stanovené ve výroku I. změnil a zavázal žalovanou k placení ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně. Současně pak stanovil, že pokud žalovaná nezaplatí byť jen jedinou splátku, stane se splatným celý dluh najednou.

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle a , přičemž procesně plně úspěšné žalované v souvislosti s odvolacím řízením žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Samostatně jen proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.