Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 44/2022-58

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 44 230,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 230,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení v částce 3 856,15 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 060,78 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku v částce 3 596,77 Kč, a dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 25 060,78 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 036,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 230,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení v částce 3 856,15 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 060,78 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do úroku v částce 3 596,77 Kč, a dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 25 060,78 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 036,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 30. 7. 2021 uplatněné nároky představují dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 44 230,82 Kč, kterou byla žalovaná povinna zaplatit spolu s jejím příslušenstvím v podobě zákonného úroku z dlužné částky ve výši uvedené ve výroku rozsudku, a dále sjednaný úrok v částce 3 596,77 Kč, a dále úrok ve výši 29 % ročně z částky 25 060,78 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřel s žalovanou po prověření její schopnosti úvěr splácet dne 16. 10. 2018 smlouvu číslo na základě které půjčil žalované částku 10 000 Kč, a dále dne 25. 1. 2019 smlouvu číslo na základě které půjčil žalované částku 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnuté částky, sjednané poplatky a příslušenství řádně a včas, dohodnutým způsobem, což neučinila a žalovaná částka a její příslušenství tak tvoří jejich nedoplatek. Původní věřitel následně dlužnou pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení žalované částky a jejího příslušenství. Žalobkyně tak nárokuje z dle data uzavření první smlouvy o zápůjčce zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 060,78 Kč, dlužnou část poplatku ve výši 6 632,74 Kč, úrok ve výši 1 597,38 Kč (úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8 060,78 Kč od 17. 4. 2020 do 18. 12. 2020), zákonný úrok z prodlení ve výši 1 471,43 Kč (z dlužné jistiny ve výši 8 060,78 Kč od 14. 2. 2019 do 18. 12. 2020); dále z dle data uzavření druhé smlouvy o zápůjčce zaplacení dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 12 537,30 Kč, úrok ve výši 1 999,39 Kč (úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč od 26. 7. 2020 do 18. 12. 2020), zákonný úrok z prodlení ve výši 2 384,72 Kč (z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč od 2. 8. 2019 do 18. 12. 2020); a dále úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z dlužných jistin od 19. 12. 2020 do zaplacení, když žalovaná na pohledávky ze smluv o zápůjčce přes zaslanou předžalobní výzvu zaplatila na první z nich částku pouze 3 072 Kč a na druhou ničeho. K výzvě soudu žalobkyně svou žalobu doplnila v podání ze dne 18. 2. 2022 o podrobnostech k ověřování schopnosti žalované splácet poskytnuté zápůjčky, a dále tak, že sjednaný úrok 29 % byl v obou smlouvách sjednán po celou dobu nesplacení poskytnutých částek, a to pouze jako jeho maximální pevná hodnota po dobu řádného trvání smlouvy, když z uvedeného dovozuje, že má nárok na tento úrok až do zaplacení poskytnutých částek.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, zůstala po celou dobu neaktivní a k nařízenému jednání se nedostavila, a proto soud učinil skutkové závěry na základě důkazních listin žalobkyně, která se z jednání omluvila, a proto soud provedl jednání a dokazování v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 10. 2018, číslo (na č. l. 35-36) a zákaznické karty ze dne 16. 10. 2018 (na č. l. 34) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) zjistil od žalované její osobní, majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých s ní uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou jí poskytl v hotovosti při jejím podpisu částku 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 022 Kč, resp. 1 006 Kč pro poslední splátku, a to v hotovosti pracovníku právního předchůdce, přičemž ve splátkách jsou zahrnuty další platby ve výši 8 380 Kč, které představuje úrok za dobu standardního splácení úvěru ve výši 2 451 Kč; částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení 3 728 Kč, a částka 2 203 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, tj. celkem byla ke splacení ujednána částka 18 380 Kč (včetně poskytnuté ho plnění – jistiny). Uvedené částky, včetně ujednání o jejich splácení jsou uvedeny na první straně smlouvy. Na dalších stranách smlouvy jsou pak uvedeny pod podpisem žalované smluvní podmínky, z nichž soud pokládá za pro věc nejpodstatnější vymezení zpoplatněných služeb v podobě osobních služeb ke sjednání a splácení úvěru v hotovosti a možnosti splátkových prázdnin, tj. flexibility splácení na žádost klienta; a dále sjednání úrokové sazby ve výši 29 % jako pevné po celou dobu trvání smlouvy, když trvání smlouvy je v čl. 9 bodu 1. podmínek sjednána na dobu určitou, ode dne podpisu, do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, popř. prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 smlouvy číslo ze dne 16. 10. 2018 (na č. l. 49) pak soud zjistil z tétoy žalobkyně, že žalovaná měla na uvedenou zápůjčku uhradit celkem 3 072 Kč, započítaných dílem na úrok, poskytnutou jistinu a poplatky, jak žalobkyně uvedla již v žalobě.

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 1. 2019, číslo (na č. l. 38-39) a zákaznické karty ze dne 25. 1. 2019 (na č. l. 37) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) zjistil od žalované její osobní, majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých s ní uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou jí poskytl v hotovosti při jejím podpisu částku 17 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 717 Kč, resp. 1 706 Kč pro poslední splátku, a to v hotovosti pracovníku právního předchůdce, přičemž ve splátkách jsou zahrnuty další platby ve výši 13 895 Kč, které představuje úrok za dobu standardního splácení úvěru ve výši 4 166 Kč; částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení 5 984 Kč, a částka 3 745 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, tj. celkem byla ke splacení ujednána částka 30 895 Kč (včetně poskytnuté ho plnění – jistiny). Uvedené částky, včetně ujednání o jejich splácení jsou uvedeny na první straně smlouvy. Na dalších stranách smlouvy jsou pak uvedeny pod podpisem žalované smluvní podmínky, z nichž soud pokládá za pro věc nejpodstatnější vymezení zpoplatněných služeb v podobě osobních služeb ke sjednání a splácení úvěru v hotovosti a možnosti splátkových prázdnin, tj. flexibility splácení na žádost klienta; a dále sjednání úrokové sazby ve výši 29 % jako pevné po celou dobu trvání smlouvy, když trvání smlouvy je v čl. 9 bodu 1. podmínek sjednána na dobu určitou, ode dne podpisu, do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, popř. prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 smlouvy číslo ze dne 25. 1. 2019 (na č. l. 50) pak soud zjistil z tétoy žalobkyně, že žalovaná na uvedenou zápůjčku ničeho neuhradila, jak žalobkyně uvedla již v žalobě.

5. Z kopie poštovních poukázek (na č. l. 24), smlouvy o nájmu bytu (na č. l. 25), smlouvy o nájmu bytu (na č. l. 29), dopisu pojišťovny ze dne 27. 7. 2018 (na č. l. 30) a poštovní poukázky se souhlasem žalované (na č. l. 30 p. v.) soud zjistil, že právní předchůdce ověřoval majetkové poměry žalobkyně i z listin předložených žalovanou.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek (na č. l. 40-47) soud zjistil, že touto postoupil právní předchůdce na žalobkyni, identifikovanou shodně jako ve výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 6. 2018 (na č. l. 33), pohledávky ze shora popsaných smluv, jak to plyne ze seznamu postoupených smluv, což bylo žalované oznámeno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 (na č. l. 48), spolu s informacemi o zpracování osobních údajů, jak soud zjistil z podacího lístku ze dne 25. 1. 2021 (na č. l. 51)

7. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou dne 28. 6. 2021 k zaplacení žalobou uplatněných pohledávek, jak soud zjistil z výzvy a z podacího lístku ze dne 28. 6. 2021 (na č. l. 52-54).

8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě dne 16. 10. 2018 žalované poskytl v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 14. 2. 2019 zavázala zaplatit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 451 Kč, když bylo zároveň smlouvě určeno, že úroková sazba vztahující se k zápůjčce činí 29 % ročně a je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, jejíž trvání si účastníci ujednali na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky, přičemž jiný úrok nebyl sjednán. Uzavření smlouvy předcházelo zjištění osobních a majetkových poměrů žalované, když právní předchůdce žalobkyně vycházel vedle údajů sdělených žalovanou též z dalších listin předložených mu žalovanou. Dále se žalovaná zavázala splatit zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 728 Kč a za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 203 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 022 Kč, resp. 1 006 Kč pro poslední splátku. Dále, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě dne 25. 1. 2019 žalované poskytl v hotovosti částku 17 000 Kč, kterou se žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 26. 7. 2020 zavázala zaplatit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 166 Kč, když bylo zároveň smlouvě určeno, že úroková sazba vztahující se k zápůjčce činí 29 % ročně a je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, jejíž trvání si účastníci ujednali na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky, přičemž jiný úrok nebyl sjednán. Uzavření smlouvy předcházelo zjištění osobních a majetkových poměrů žalované, když právní předchůdce žalobkyně vycházel vedle údajů sdělených žalovanou též z dalších listin předložených mu žalovanou. Dále se žalovaná zavázala splatit zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 5 984 Kč a za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 745 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 717 Kč, resp. 1 706 Kč pro poslední splátku. Žalovaná své závazky řádně nehradila, když na nároky právního předchůdce žalobkyně dle žalobních tvrzení zaplatila pouze celkem částku 3 072 Kč, resp. v v pořadí druhou zápůjčku již ničeho, když žalovaná netvrdila, že by uhradila na žalovanou pohledávku více, ani nic takového nevyplynulo z dokazování, tedy jí zbývá zaplatit na dlužné jistině celkem 25 060,78 Kč a na nezaplaceném smluvním úroku a poplatcích částku ve výši 19 170,04 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne ze dne 18. 12. 2020 byly pohledávky postoupeny žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Dopisem ze dne 28. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle , , (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla v obou případech platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z., a to pevnou částkou. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou měla vrátit do 14. 2. 2019, resp. ve výši 17 000 Kč, kterou měla vrátit do 26. 7. 2020. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky zcela nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud ve zbytku rozsudkem, spolu s dlužnými poplatky a úrokem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z.

13. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

14. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

15. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z.

16. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

17. Pokud soud přepočte poplatek za uzavření smlouvy spolu s úrokem stanoveným pevnou částkou na roční procentní úrok, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl, když vzal v úvahu, že podstatná část plateb spojených s poskytnutým úvěrem byla vyvážena protiplněním v podobě hotovostního inkasa, resp. dalších sjednaných služeb.

18. Konečně žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení o. z. ve spojení s  prováděcího , a to ode dne následujícího po splatnosti dne 14. 2. 2019, resp. 26. 7. 2020, a soud proto žalobě v této části vyhověl.

19. Sjednaný smluvní úrok ve výši 29 % ročně za dobu řádného trvání smlouvy, jak byl specifikován v předložené smlouvě, je dle názoru soudu z pohledu stanovení úroku zároveň pevnou částkou za shodnou dobu pak údajem spotřebitele matoucím, avšak tento úrok nebyl žalobkyní za dobu trvání požadován (byl požadován až po ukončení smlouvy), pročež se mu soud v tomto rozsahu v právním hodnocení více nevěnoval. Pro dobu po ukončení řádného trvání smlouvy nebyl roční úrok 29 % sjednán, resp. to soud z žaloby a předložených listin nevzal za prokázané, když se žalobkyně svou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní výzvy k doplnění svých žalobních tvrzení a jejich doložení ve smyslu a 3 , a proto soud žalobu v části úroku po řádném trvání smlouvy, tj. v částce 3 596,77 Kč, a dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 25 060,78 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, částečně zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 036,01 Kč, přičemž tato částka představuje 76,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,45 % a úspěchu žalované v rozsahu 11,55 %, při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství k datu rozhodnutí částkou 57 799,43 Kč, z nějž bylo žalobkyni přiznáno 51 183,52 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 770 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 230,82 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladu nákladů za úkon doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být dle názoru soudu uvedeny již v samotné žalobě a jejich doplnění soud neshledal z hlediska náhrady nákladů za účelné. Výši odměny za zastupování určil soud podle a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

21. Podle soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.