Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 27/2022-39

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci

žalobce: právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného jméno příjmení

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 21 920 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 850 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 86,56 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 11.100 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 2.546,76 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 863,64 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 8.352,93 Kč od datum do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky ve výši 9.202,93 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4.050 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 486,33 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 4.050 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.920 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 2.499,12 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 448,47 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 3.628,01 Kč od datum do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky ve výši 7.678,01 Kč od datum do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 850 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 86,56 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 11.100 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 2.546,76 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 863,64 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 8.352,93 Kč od [datum] do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky ve výši 9.202,93 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4.050 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 486,33 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 4.050 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.920 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 2.499,12 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 448,47 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 3.628,01 Kč od [datum] do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky ve výši 7.678,01 Kč od [datum] do zaplacení. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k soudu dne datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým požadoval po žalovaném zaplacení částky 21 920 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem společností právnická osoba, IČO a žalovaným, byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky obsažené ve smlouvě. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Tuto posoudil především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka, byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří i výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 podmínek:„ zákazník potvrzuje, že úvěrující sám, nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy, s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka, o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci“. Dle článku 7.1 podmínek, žalovaný prohlásil, že věřitel před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů, žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná smlouva. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky, se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, sjednanou v čl. 1 smlouvy a o odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků, se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Za celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaný zaplatil částku ve výši 14 150 Kč, z toho bylo započteno na jistinu 5 797,07 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 100 Kč, na poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 252,93 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci, jako novému věřiteli, a to s účinností k datu datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 11 950 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 9 202,93 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 747,07 Kč. Dále žalobce požaduje po žalovaném kapitalizovaný úrok ve výši 2 546,76 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 950,20 Kč, 23,72 % úrok ročně z dlužné jistiny ve výši 9 202,93 Kč od datum do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny od stejného data. Žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel dne datum Kč smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Její součástí byly rovněž smluvní podmínky. Úvěruschopnost žalovaného před podpisem smlouvy právní předchůdce žalobce prověřil stejným způsobem, jako u té předchozí smlouvy. Až poté s žalovaným uzavřel smlouvu, na základě které mu poskytl peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč rovněž v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách á 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Za trvání smluvního vztahu žalovaný zaplatil pouze částku ve výši 3 950 Kč, z toho bylo započteno na jistinu 321,99 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 120 Kč, na poplatek za administrativní činnost částku ve výši 1 600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 908,01 Kč Poslední platba ze strany žalovaného byla uhrazena dne datum. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena stejnou smlouvou o postoupení pohledávek a téhož dne, kdy byla uzavřena, bylo na žalovaného sepsáno oznámení o postoupení pohledávek. Žalobce po žalovaném požaduje částku 9 970 Kč bez příslušenství, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 7 678,01 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 291,99 Kč. Dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 2 499,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 934,80 Kč, 23,72 % úrok ročně z dlužné jistiny ve výši 7 678,01 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny od téhož data. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, i přesto žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den datum, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání řádně omluvil. Soud proto jednal dle , když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, jako úvěrujícím, a žalovaným, jako úvěrovaným, dne datum. Právní předchůdce žalobce se touto zavázal ve prospěch žalovaného poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Z obsahu smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy skutečně tuto částku převzal, což stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit tento úvěr spolu s náklady spotřebitelského úvěru, a to úrokem ve výši 2 100 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem ve výši 3 000 Kč. Zavázal se tento dluh zaplatit v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši á 450 Kč, přičemž první splátka byla splatnou nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, se kterými se žalovaný před podpisem seznámil, z jejich obsahem souhlasil, což stvrdil podpisem smlouvy. Z karty zákazníka, která byla vyplněná a podepsaná dne datum, bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 15 000 Kč. Jeho totožnost byla ověřena občanským průkazem s tím, že se jednalo o bývalého či stávajícího zákazníka. V osobních údajích byl identifikován jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem a telefonním číslem s tím, že v kartě byla uvedena adresa trvalého pobytu a další kontakt na žalovaného. Dále zde bylo uvedeno, že bydlí jako spolubydlící od března rok s tím, že má samostatnou domácnost. Bylo uvedeno, že je od července rok ve starobním důchodě. Bylo uvedeno, že má další úvěr u název jméno ve výši 8 000 Kč a celkové měsíční splátka činí 1 080 Kč. Pokud se jedná o příjmy, jedná se o starobní důchod ve výši 5 866 Kč a má ještě další příjmy 10 000 Kč měsíčně. Pokud se jedná o výdaje, byly uvedeny za bydlení ve výši 500 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč a další splátky úvěru ve výši 1 080 Kč. Použitelný příjem byl vyhodnocen částkou 10 786 Kč, přičemž informace zde uvedené, měly být ověřeny potvrzením o příjmu zaměstnavatele, složenkou, pokud se jedná o příjmy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, jako úvěrujícím, a žalovaným, jako úvěrovaným, dne datum Touto smlouvu se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč při podpisu smlouvy, přičemž bylo ověřeno, že žalovaný svým podpisem smlouvy prohlásil, že tuto finanční hotovost před podpisem smlouvy převzal. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit spolu s náklady, které spočívaly v úroku ve výši 1 120 Kč, poplatku ve výši 1 600 Kč a hotovostním inkasu ve výši 3 200 Kč. Zavázal se tedy zaplatit celkem částku 13 920 Kč, a to v 58 týdenních splátkách á 240 Kč, které byly splatné stejným způsobem, jako u první konstatované smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z karty zákazníka, která byla vyplněna a podepsána datum, bylo ověřeno, že byl identifikován stejnými osobními údaji, stejnou adresou trvalého pobytu, adresa dalšího kontaktu byla uvedena jiná. Druh bydlení byl totožný a i stejná doba od kdy takto žalovaný bydlí. Uvedl, že v domácnosti bydlí jiný rodinný příslušník. Pokud se jedná o důchod, který však měl pobírat od října rok (v původní konstatované kartě to bylo od července rok), a pokud se jedná o případné pohledávky, uvedl, že u žalobce má úvěr ve výši 10 000 Kč, který splácí částkou 1 300 Kč měsíčně. Pokud se jedná o příjmy, byl v kartě uveden starobní důchod ve výši 5 845 Kč (v původní kartě se jednalo o částku 5 866 Kč), a pokud se jedná o další příjmy, tyto byly identifikovány částkou 3 500 Kč, (v kartě, která byla konstatována výše, se jednalo o částku 10 000 Kč měsíčně). Pokud se jedná o výdaje na bydlení, činí dle karty 500 Kč měsíčně, osobní výdaje 3 500 Kč a splátky úvěru činí 1 300 Kč. Použitelné příjmy byly uvedeny v částce 4 045 Kč. Údaje, zde uvedené, měly být ověřeny výplatními páskami, složenkou.

4. Dalším listinným důkazem, který měl soud k dispozici, byl přehled plateb, zpracovaný žalobcem se zůstatkem k datu datum, který činil 18 100 Kč.

5. Soudu byla předložena předžalobní výzva právního zástupce žalobce, sepsaná na žalovaného dne datum, včetně dokladu o doručování žalovanému (podací lístek).

6. K postoupení pohledávky žalovaného na žalobce bylo soudu předloženo oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně dokladů o jeho doručování (podací lístek).

7. Na zjištěný skutkový stav je možno aplikovat jednak číslo , dále , o spotřebitelském úvěru o změně některých zákonů.

8. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož paragrafu, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami nebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, věta druhá, je smlouva neplatnou. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 580 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle ustanovení § 2 991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli s dlužníkem, co by spotřebitelem, uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu ustanovení , spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení téhož zákona, zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla platně uzavřena, tedy zda věřitel před jejím uzavřením s náležitou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, porovnal příjmy a výdaje žalovaného. Soud vycházel z konstantní judikatury v obdobných věcech, například rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, č. j. , v němž jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelskému úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, atd. V neposlední řadě chrání pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří k témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby již dříve. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníkem. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupných informací, jakými jsou například státem publikované údaje o životním existenčním minimu dle , o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze ČSÚ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.

13. Soud tedy v posuzované věci zkoumal (srovnání Nález Ústavního soudu sp. zn. ), zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. A pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v d. Rovněž v Nálezu Ústavního soudu sp. zn. , Ústavní soud konstatoval, že není důvod, aby státní moc poskytovala ochranu právnímu subjektu, který nejenže řádně neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčuje své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení většího zisku, realizací mnohdy násobeného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěru – dlužník, ať už z nevědomosti, či z bezvýchodností aktuální životní situace, nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti, přistoupil. V řízení bylo žalobcem tvrzeno a také prokázáno, že věřitel před uzavřením smluv prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy volné zdroje žalovaného byly právním předchůdcem žalobce nejspíše vyhodnoceny jako dostatečné pro splácení jím poskytnutých úvěrů. Žalovaný údajně měl příjmy, a to starobní důchod ve výši 5 866 (karta ze dne datum, v kartě ze dne ze dne datum ve výši 5 845 Kč a další příjmy, které v případě karty z datum dosahovaly výše 10 000 Kč měsíčně a v případě karty ze dne datum, částky ve výši 3 500 Kč). Výdaje domácnosti žalovaný hodnotil částkou 500 Kč za bydlení a osobní výdaje ve výši 3 500 Kč. V hodnocení klienta jsou rozpory, dle mínění soudu jsou v kartách velmi podhodnoceny výdaje spojené například s bydlením žalovaného, inkasem. Výdaje spojené s nákupem životních potřeb, ošacení, jídla a ostatní výdaje, jsou hodnoceny měsíčně částkou 3 500 Kč, což se soudu jeví jako zcela nereálné. I výdaje na bydlení neobsahují výdaje, které jsou spojeny například s hrazením vodného a stočného, plynu, elektrické energie a odpadů. Opět částka ve výši 500 Kč se soudu jeví jako nereálná. V hodnocení klienta, dle mínění soudu, je řada nepřesností a nejasností.

14. Soud tedy zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelských úvěrů prověřoval schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splácet řádně. Soud odkazuje v tomto směru i na rozhodnutí – Nálezy Ústavního soudu sp. zn. , sp. zn. , kdy Ústavní soud dovodil, že nelze akceptovat, aby případné soudní ochrany se dostávalo subjektům, nebankovním společnostem, poskytující úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení formulářových smluv, do jejichž znění nemá spotřebitel možnost jakkoliv zasáhnout a ovlivnit jejich obsah, je nutné, dle Ústavního soudu, považovat za neplatné. Nadto Ústavní soud konstatoval, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti, které Nejvyšší správní soud posuzoval v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39 Nejvyšší správní soud konstatoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaje schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale tyto řádně prověří.

15. Soud uzavírá, že předmětné smlouvy o úvěru jsou smlouvami neplatnými dle ustanovení o spotřebitelském úvěru ve spojení s  a o.z. Pokud žalobce na základě neplatných smluv poskytl žalovanému částky ve výši 15 000 Kč a 8 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobci, jako ochuzenému, vydat. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě části úvěru, který ještě neuhradil, v prvním případě se jednalo o částku 850 Kč a ve druhém případě o částku 4 050 Kč, a vzhledem k tomu, že se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, přiznal soud žalobci rovněž příslušenství pohledávky ve smyslu ustanovení a o.z., ve výši stanovené nařízením vlády číslo Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud z ustanovení , kdy více úspěšný žalovaný má právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že mu prokazatelně s tímto řízením žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníku právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

17. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.