Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 432/2021-68

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 38 041,86 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 498,55 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 498,55 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení, s to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala uložit povinnost žalovanému zaplatit:

-) částku 3 385,87 Kč,

-) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 669,64 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení,

-) smluvní úrok ve výši 17,35 % ročně z částky 1 669,64 Kč od 22. 3. 2018 do zaplacení.

-) částku 30 157,44 Kč,

-) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 997,98 Kč od 11. 12. 2017 do 16. 2. 2018,

-) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 499,43 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení,

-) smluvní úrok ve výši 28 % ročně z částky 20 997,98 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 498,55 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 498,55 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení, s to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala uložit povinnost žalovanému zaplatit: -) částku 3 385,87 Kč, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 669,64 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení, -) smluvní úrok ve výši 17,35 % ročně z částky 1 669,64 Kč od 22. 3. 2018 do zaplacení. -) částku 30 157,44 Kč, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 997,98 Kč od 11. 12. 2017 do 16. 2. 2018, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 499,43 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení, -) smluvní úrok ve výši 28 % ročně z částky 20 997,98 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, anonymizováno číslo, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), na základě které zapůjčila žalovanému v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 17,35 % ročně vyčísleným fixní částkou 1 715 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 1 400 Kč a částkou za administrativní činnosti (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5 572 Kč. Žalovaný se tedy zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 20 687 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 21. 3. 2018. Žalovaný však svůj dluh nesplnil řádně a včas, když uhradila celkem 16 062,55 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 24. 6. 2019. Žalobkyně požaduje, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit:

-) částku 3 385,87 Kč,

-) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 669,64 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení (za období od 11. 1. 2018 do 24. 6. 2019 byl vyčíslen na částku 2 488,55 Kč),

-) smluvní úrok ve výši 17,35 % ročně z částky 1 669,64 Kč od 22. 3. 2018 do zaplacení (přičemž za období od 22. 3. 2018 do 24. 6. 2019 byl vyčíslen na částku 488,92 Kč).

2. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), na základě které zapůjčila žalovanému v hotovosti částku ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 28 % ročně vyčísleným fixní částkou za dobu řádného trvání smlouvy 6 896 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 8 980 Kč a částkou za administrativní činnosti (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 17 852 Kč. Žalovaný se tedy zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 73 728 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 1 229 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 16. 2. 2018. Žalovaný však svůj dluh nesplnil řádně a včas, když uhradila celkem 35 501,45 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 24. 6. 2019. Žalobkyně požaduje, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit:

-) částku 34 655,99 Kč,

-) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 997,98 Kč od 11. 12. 2017 do zaplacení (za období od 11. 12. 2017 do 24. 6. 2019 byl vyčíslen na částku 2 634,11 Kč),

-) smluvní úrok ve výši 28 % ročně z částky 20 997,98 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení (přičemž za období od 17. 2. 2018 do 24. 6. 2019 byl vyčíslen na částku 8 051,56 Kč).

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky ve výši 1 715 Kč (úrok 17,35 % ročně), poplatkem za zpracování a doručení ve výši 1 400 Kč a hotovostním inkasem splátek 5 572 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 20 687 Kč, a to v 17 měsíčních splátkách po 1 150 Kč a poslední 18. splátce ve výši 1 137 Kč RPSN dle smlouvy činilo 112,72 % /viz smlouva na č. l. 19 V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjistila právní předchůdkyně žalobkyně, že žalovaný žije s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost. Důvodem zápůjčky bylo vybavení domácnosti. Příjem žalovaného představoval invalidní důchod a příspěvek na péči v celkové výši 17 584 Kč. Žalovaný dále uvedl, že již splácí právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku ve výši 2 000 Kč měsíčně. Jeho ostatní odhadované výdaje měly činit 8 000 Kč /zjištěno ze zákaznické karty na č.l. 25 Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 16 062,55 Kč /zjištěno z tabulky umoření na č.l. /.

5. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 896 Kč (úrok 28 % ročně), částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 980 Kč a poplatkem za administrativní činnosti a komfortní splácení ve výši 17 852 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 73 728 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 1 229 Kč a poslední 60. splátce ve výši 1 217 Kč RPSN dle smlouvy činilo 222,29 % /viz smlouva na č.l. 23 V rámci posouzení úvěruschopnosti zjistila právní předchůdkyně žalobkyně, že žalovaný je stále svobodný a bydlí se svými rodiči. Již je uvedeno, že žalovaný má jednu vyživovací povinnost. Důvodem zápůjčky byly neočekávané výdaje. Příjem žalovaného představoval invalidní důchod a zřejmě opět příspěvek na péči v celkové výši 18 384 Kč (s ohledem, že je uvedeno, že žalovaný má dva zdroje příjmu). Dále byly zohledněny i další příjmy domácnosti ve výši 10 250 Kč, tj. zřejmě příjmy jeho rodičů. Žalovaný dále uvedl, že již splácí právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku ve výši 3 100 Kč měsíčně a jinou zápůjčku ve výši 2 700 Kč měsíčně. Jeho odhadované výdaje měly činit 2 000 Kč /zjištěno ze zákaznické karty na č.l. 26 Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 35 501,45 Kč /zjištěno z tabulky umoření na č.l. 31

6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly dne 24. 6. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 34 a seznam postoupených pohledávek na č.l. 32 Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení obou pohledávek dopisem ze dne 24. 6. 2019, který byl žalovanému zaslán dne 17. 7. 2019, přičemž v dopise byl vyzván k úhradě obou dluhů v celkové částce 62 639,05 Kč /viz dopis na č. l. 27, podací lístek na č.l. 28 Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky z obou smluv ve výši 55 310,89 Kč, která byla odeslána následujícího dne /viz předžalobní výzva na č. l. 21 včetně podacího lístku na č.l. 29 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“), dále smlouvu číslo podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ SZSÚ“), účinného do 30. 11. 2016, a smlouvu číslo podle , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále jen„ NZSÚ“), zejména podle následujících ustanovení:

8. Podle § 9 odst. 1 SZSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 86 odst. 1 NZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle § 87 odst. 1 NZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením obou smluv splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, neunesla. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s řádnou pečlivostí. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný pobírá invalidní důchod a příspěvek na péči. U smlouvy číslo však nebyly nijak blíže zkoumány výdaje žalovaného, když jsou zde odhadnuty souhrnnou částkou ve výši 8 000 Kč. Tato částka má představovat veškeré výdaje žalovaného na bydlení, stravu, ošacení, léky, zdravotní pomůcky, dopravu apod., což s ohledem na skutečnost, že žalovaný je osobou invalidní, považuje soud za zcela zjevně nevěrohodné. Bylo tak na žalobkyni, aby prokázala, že její právní předchůdkyně žalobkyně výdaje zkoumala řádně. O to spíše uvedený závěr platí u smlouvy číslo kde jsou celkové výdaje žalovaného na život odhadnuty částkou 2 000 Kč. Nelze zároveň přehlédnout, že u smlouvy číslo splácel již žalovaný jiné úvěry v celkové výši 5 800 Kč, což je s ohledem na jeho příjem nezanedbatelná částka. Právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě proto vzala do úvahy i jiné příjmy domácnosti (tj. s největší pravděpodobností příjmy rodičů, se kterými žil) ve výši 10 250 Kč, což však učinila zcela nesprávně, když se jedná pouze o dluh žalovaného a nikoliv i o dluh jeho rodičů. Žalovaný navíc dále uvedl, že má jednu vyživovací povinnost, přičemž uvedené nebylo do výdajů žalovaného nijak zohledněno. Lze tak konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně.

17. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti ).

18. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele stanovenou v § 9 odst. 1 SZSÚ i v § 87 odst. 1 NZSÚ je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (shodně např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, ve věci C číslo či rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. nebo sp. zn. ).

19. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je pak absolutní neplatnost obou úvěrových smluv a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z.

20. V řízení bylo prokázáno, že v případě smlouvy číslo byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč, přičemž žalovaný zaplatil 16 062,55 Kč. V daném případě tak žalovaný zcela uhradil svůj dluh, a proto byla žaloba týkající se nároků ze smlouvy číslo zcela zamítnuta.

21. V řízení bylo dále prokázáno, že v případě smlouvy číslo byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč, přičemž žalovaný na dluh uhradil 35 501,45 Kč. Soud proto uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni, které byla pohledávka řádně postoupena, částku ve výši 4 498,55 Kč (40 000 Kč – 35 501,45 Kč). Byť je smlouva o úvěru jako celek neplatná, byl žalovaný vyzván a byl si zároveň dobře vědom, že má dlužnou částku vrátit nejpozději do 16. 2. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dluh do uvedeného data, ocitl se s placením dluhu od 17. 2. 2018 v prodlení. Žalobkyně sice požadovala přiznat zákonné úroky z prodlení již od 11. 12. 2017, avšak neprokázala, že by k uvedenému datu zesplatnila celý dluh. Soud proto žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. z přiznané částky až od 17. 2. 2018 a ve výši, kterou požadovala (tj. 8,05 % ročně). Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.

22. Lhůta k plnění byla určena v souladu v obecné třídenní lhůtě podle

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.