Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 259/2021-28
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 26 233 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 900 Kč od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení
a) další částky 17 333 Kč,
b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 143,30 Kč,
c) kapitalizovaného úroku ve výši 7 333,30 Kč,
d) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 781,37 Kč od datum do datum,
e) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 881,37 Kč od datum do zaplacení,
f) úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 900 Kč od datum do zaplacení,
g) úroku ve výši 29 % ročně z částky 14 781,37 Kč od datum do zaplacení,
se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 900 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení a) další částky 17 333 Kč, b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 143,30 Kč, c) kapitalizovaného úroku ve výši 7 333,30 Kč, d) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 781,37 Kč od [datum] do [datum], e) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 881,37 Kč od [datum] do zaplacení, f) úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 900 Kč od [datum] do zaplacení, g) úroku ve výši 29 % ročně z částky 14 781,37 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 26 233 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o zápůjčce číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 29 % ročně ve výši 3 577 Kč, s odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 7 860 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 896 Kč. Celková dlužná částka byla splatná v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas, neboť uhradil pouze 11 100 Kč a tato částka byla započítána částečně na jistinu a částečně na poplatky a úrok. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 14 781,37 Kč, poplatku 11 451,63 Kč (úrok 1 822,49 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 5 501,97 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 127,17 Kč), kapitalizovaného smluvního úroku 7 333,30 Kč (smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení 2 143,30 Kč (úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny za období od datum do datum), úroku ve výši 29 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
1. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
2. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
3. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 20 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši 17 333 Kč zahrnujícím úrok 3 577 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 7 860 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 896 Kč, zavázal splatit v 60 týdenních splátkách, to ve výši 623 Kč pokud jde o první až předposlední splátku a ve výši 576 Kč pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka 37 333 Kč RPSN činí 231,71 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky. Z listiny označené jako Tabulka umoření ze dne datum s uvedeným jménem žalovaného bylo zjištěno, že byl čerpán úvěr 20 000 Kč, na který bylo v různých splátkách uhrazeno celkem 11 100 Kč.
4. Z listiny označené jako Zákaznická karta ze dne datum soud zjistil, že k zápůjčce požadované ve výši 20 000 Kč byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije v bydlení jako spoluvlastník, je svobodný, má základní vzdělání, nemá nezaopatřené děti, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako dělník u zaměstnavatele právnická osoba příjmení měsíční příjem žalovaného činí 11 990 Kč, další příjmy domácnosti činí 23 300 Kč, výdaje činí celkem 5 000 Kč měsíčně (externí splátky zápůjček 2 000 Kč, odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč), má zápůjčku u jiné společnosti, má kreditní kartu a bankovní účet. V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze číslo smlouvy, přičemž v příloze číslo je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě 10 dní od doručení dopisu; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému dne datum. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému dne datum.
6. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o zápůjčce obdržel peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a zavázal se vrátit celkem částku 37 333 Kč, avšak uhradil toliko 11 100 Kč. Při sjednávání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala údaje žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným a dohoda o převedení pohledávky na žalobkyni byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum odeslaným žalovanému dne datum, kterým byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dní od doručení, a dále byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.
7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
8. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo).
9. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Předně je nutno uvést, že žalobkyně tvrdila jen obecné skutečnosti a neuvedla žádná konkrétní tvrzení ke zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Z předložených listin nicméně vyplývají některé informace o majetkových poměrech žalovaného, ale jde pouze o obecné informace, u kterých má soud pochybnosti o jejich úplnosti a správnosti. Žalobkyně sice uvedla, že údaje o příjmech zjišťovala z pracovní smlouvy a z výplatních pásek, avšak tyto listiny k žalobě nepřiložila. Pochybnosti však vzbuzují především uvedené údaje výdajů žalovaného, neboť výdaje žalovaného mají tvořit splátky jiných úvěrů ve výši 2 000 Kč měsíčně a dále toliko částka 3 000 Kč (stanovená odhadem), což podle obecné zkušenosti hrubě neodpovídá běžným výdajům. Tvrzené výdaje pak nejsou nijak podložené a ani z formuláře není zřejmé, jak k nim právní předchůdkyně žalobkyně dospěla. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li pak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
10. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny 20 000 Kč sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku ve výši 29 % ročně, který za dobu trvání závazku činil 3 577 Kč, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši 7 860 Kč a 5 896 Kč, přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí 17 333 Kč, tj. 86,67 % z jistiny. Celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí 231,71 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
11. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 20 000 Kč a právní předchůdkyni žalobkyně již uhradil částku 11 100 Kč, tedy žalobkyně má právo na vrácení částky 8 900 Kč, proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny 8 900 Kč z neplatné smlouvy o zápůjčce. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 8,25 % ročně podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od datum, neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení ze smlouvy o zápůjčce byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo dáno k poštovní přepravě dne datum a k doručení oznámení do faktické dispozice žalovaného došlo podle závěru soudu (s ohledem na běžnou délku doručování doporučených zásilek Českou poštou, s. p.) nejpozději dne datum a ve výzvě stanovená 10denní lhůta k plnění proto uplynula dne datum (po zohlednění dnů pracovního klidu), tedy žalovaný se dostal do prodlení následujícího dne datum. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úrok z prodlení požadovaný z jistiny smlouvy o zápůjčce za dobu do datum, neboť do prodlení se žalovaný dostal až ode dne datum (viz výše) a až od té doby proto žalobkyni náleží úrok z prodlení, a dále soud zamítl také úrok z prodlení ve výši přesahující zákonnou výši ode dne prodlení.
12. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.