Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 CO 53/2022-116
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Mottla a soudců Mgr. Štěpána Hnaníčka a JUDr. Lucie Bičákové ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových
sídlem adresa
o náhradu škody,
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,
takto:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žaloba se co do částky částka spolu s 10 % úrokem z prodlení od datum do zaplacení zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žaloba se co do částky [částka] spolu s 10 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení v rozsahu částka zastavil (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částka spolu s 10% zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení (výrok II) a na nákladech řízení částku anonymizována dvě slova (výrok III).
2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“, původně domáhal zaplacení celkové částky částka s příslušenstvím, sestávající z relutární náhrady nemajetkové újmy ve výši částka a náhrady hmotné škody v podobě úroků z prodlení ve výši částka z nevyplacené a zaměstnavatelem nezákonně zadržované části mzdy. Oba finanční požadavky si nárokoval v souvislosti s nesprávným úředním postupem v exekučním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. číslo jednací, jehož provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, který ve snaze vymoci pohledávku věřitele exekučním příkazem postihl žalobcovu mzdu nezákonným exekučním příkazem. Neoprávněně vedeným exekučním řízením a zadržováním mzdy v období od anonymizováno rok do datum mu byla způsobena psychická újma a ušel mu i zisk v podobě zákonných úroků z prodlení, které představují jím požadovanou majetkovou škodu.
3. V průběhu řízení dílčími částečnými zpětvzetími vzal žalobce svůj požadavek na finanční odškodnění imateriální újmy z nesprávného úředního postupu zcela zpět a částečně z důvodu chybného propočtu omezil i požadavek na zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení (majetkové škody) z titulu nezákonného rozhodnutí – exekučního příkazu exekutora. V době konečného meritorního rozhodování tak požadoval po žalované zaplatit již jen majetkovou škodu ve výši částka, představující zákonné úroky z prodlení z nezákonně postižené mzdy za dobu od datum do datum, přičemž o posledním omezení žalobního žádání soud rozhodl dle § 96 odst. 1 o. s. ř. (výrok I).
4. Vyšel z převážně nesporných skutkových zjištění, že dne datum byl podán exekuční návrh k realizaci výkonu cizozemského rozhodnutí. Obvodní soud pro Prahu 8 pověřil dne datum jejím provedením soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, který datum vydal příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného (žalobce), jenž byl jeho zaměstnavateli doručen dne datum. Dne datum podal žalobce návrh na zastavení exekuce a datum návrh na její odklad, kterému bylo vyhověno. Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, exekuci zastavil. Toto konečné rozhodnutí nabylo právní moci datum. V odůvodnění usnesení exekuční soud uvedl, že před pověřením soudního exekutora nebyla splněna jedna z podmínek provedení exekuce, když nebylo vydáno usnesení, kterým by byl exekuční titul prohlášen vykonatelným na území České republiky. Dále konstatoval, že pověření soudního exekutora k výkonu cizozemského rozhodnutí bylo chybně vydáno vyšší soudní úřednicí, nikoliv soudcem. Pravomocné usnesení o zastavení exekuce bylo zaměstnavateli povinného doručeno dne datum. Exekucí nebylo soudním exekutorem vymoženo ničeho, když zaměstnavatel žalobce na účet soudního exekutora zadržovanou mzdu nikdy nepoukázal.
5. Dále vzal za prokázané, že datum byla na účet žalobce připsána mzda částka a pro exekuci byla zadržena částka částka. V období od anonymizováno rok do května 2018 mu zaměstnavatel zadržel mzdu v celkové výši částka. Dopisem ze dne datum, doručeným žalované datum žalobce předběžně uplatnil nárok, žalovaná jej ve stanovisku ze dne datum odmítla.
6. Uvedené skutečnosti právně posoudil zejména dle § anonymizováno, § 5, § 7, § 8, § 32 OdpŠk. Dospěl k závěru, že v exekučním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. spisová značka bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 5 písm. a) a § 8 odst. 1 zákona, kterým je exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, na jehož základě došlo ke stržení a deponování finančních prostředků zaměstnavatelem povinného (žalobce).
7. Konstatoval, že v dané věci jsou splněny i podmínky existence škody a příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a hmotnou škodou, když v důsledku zamezení nakládání s finančními prostředky žalobci ušel zisk, kterým je zákonný úrok z prodlení z jednotlivých deponovaných částek od okamžiku jejich zadržení do vyplacení (viz bod 24 rozsudku). Vzhledem k tomu, že soudem takto propočtený zákonný úrok z prodlení je vyšší (částka) než žalobcem požadovaná částka (částka), žalobě v rozsahu celé zbylé jistiny vyhověl, a přiznal mu dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. také 10% zákonný úrok z kapitalizovaného zákonného úroku od datum, kdy se žalovaná uplynutím šestiměsíční lhůty od podání žádosti dostala do prodlení.
8. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř, když jejich náhradu poměrně rozdělil podle poměru úspěchu ve věci.
9. Proti vyhovujícímu výroku (II) a akcesorickému nákladovému výroku (III) podala žalovaná včasné odvolání. Ohradila se zejména proti existenci škody a příčinné souvislosti mezi ní a nezákonně vedeným exekučním řízením (nezákonným rozhodnutím). Zopakovala své tvrzení, že soudní exekutor nemohl způsobit žalobci škodu, když zaměstnavatel žalobce žádné mzdové prostředky na účet exekutora nevyplatil, a ani úroky z prodlení nemohou představovat žádné zmenšení žalobcova majetkového stavu či hodnotu, kterou musel vynaložit na reparaci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Navrhla, aby odvolací soud napadený meritorní výrok změnil tak, že žalobu zamítne.
10. Žalobce ve vyjádření k odvolání se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně a navrhl potvrzení napadeného rozsudku.
11. Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
12. K obecným předpokladům odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle zákona č. 82/1998 Sb. patří anonymizováno) existence nezákonného rozhodnutí 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody (kauzální nexus). Tyto podmínky musí být splněny kumulativně, jejich existence musí být v soudním řízení bezpečně prokázána (postavena na jisto) a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich. K naplnění příčinné souvislosti nemůže stačit úvaha o možných následcích ani znemožnění záměru v budoucnu s finančními prostředky zamýšleným způsobem naložit.
13. Lze souhlasit se závěrem, že v posuzovaném exekučním řízení nebyly splněny podmínky pro vedení exekuce, když soudní exekutor k jejímu provedení nebyl řádně pověřen a před vydáním exekučních příkazů neodstranil vadu spočívající v absenci usnesení, kterým by byl cizozemský exekuční titul prohlášen vykonatelným na území České republiky.
14. Posouzení správnosti napadeného rozhodnutí se tak soustřeďuje zejména k prověření správnosti o závěru soudu prvního stupně o existenci škody (ušlého zisku) a příčinné souvislosti mezi ní a nezákonným rozhodnutím (exekučního příkazu a tvrzenou škodou), když odpovědnost státu je dána tehdy, nastala-li v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím majetková škoda.
15. Soud prvního stupně však dospěl k nesprávnému závěru o existenci škody, a tedy i o existenci příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Odvolací soud akcentuje, že existence škody neplyne ani ze žalobních tvrzení, když úvaha žalobce, převzatá soudem prvního stupně, že úrok z prodlení představuje ušlý zisk, není správná.
16. Konstrukci zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) nelze spojovat s ušlým ziskem, neboť plní zcela odlišný účel a v žádném případě jej nelze vnímat ani jako snahu zákonodárce o jakoukoliv paušalizaci ušlého zisku.
17. V daném případě tak absentuje jakékoli skutkové žalobní tvrzení, které by mohlo představovat ušlý majetkový prospěch, jenž by mohl žalobce důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Úrok z prodlení nepředstavuje plánovaný majetkový přínos (ušlý zisk), který by nastal na základě existujících a reálně dosažitelných okolností nebýt škodné události (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či obdobně též rozsudek téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V této souvislosti je možné odkázat i na rozhodovací praxi dovolacího soudu prezentovanou v odborné publikaci jméno, P. příjmení za škodu při výkonu veřejné moci. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 3 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka.
18. Odvolací soud proto postupem dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadený vyhovující výrok (II) změnil tak, že žalobu i co do částky částka spolu s 10 % úrokem z prodlení od datum do zaplacení pro absenci tvrzené škody jako nedůvodnou zamítl.
19. S ohledem na změnu rozsudku soudu prvního stupně rozhodl dle § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení před soudy obou stupňů, jejichž náhradu podle zásady úspěchu ve věci, vyjádřené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., přiznal plně úspěšné žalované. Ty dle § anonymizováno, 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. sestávají z šesti úkonů po částka (vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum, datum, datum, datum a odvolání ze dne datum); celkem tak činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu prvního stupně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud. Dovolatel musí být zastoupen advokátem.
V části týkající se výroku o nákladech řízení není proti tomuto rozsudku dovolání přípustné.