Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
28 C 60/2022-24
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 3 060 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
a) částku 30 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 Kč za období od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.
b) částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč za období od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.
c) částku 30 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 Kč za období od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.
d) částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč za období od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně,
to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 30 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 Kč za období od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. b) částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč za období od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. c) částku 30 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 Kč za období od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. d) částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč za období od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, žalovaný ve dvou případech využil služeb veřejné hromadné dopravy osob, provozované žalobkyní, a uzavřel tak s ní smlouvu o přepravě osob. V průběhu přepravy byla v obou případech provedena přepravní kontrola žalovaného, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné a smluvní přirážky dle přepravních podmínek. Žalovaný byl revizorem na místě vyzván k zaplacení dlužných částek, což však ani v jednom z případů neučinil. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno.
2. Žalobkyně již v žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl ohledně eventuálního postupu ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. dotázán v rámci usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 2. 2022, č. j. 28 C 60/2022-17, které bylo žalovanému spolu s žalobou doručeno dne datum. Žalovaný byl poučen také o tom, že pokud se k dotazu soudu ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím v této věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný byl citovaným usnesením zdejšího soudu taktéž vyzván k vyjádření k žalobě, avšak i v tomto směru zůstal zcela procesně nečinný. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Na základě listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ve věci samé.
4. Žalovaný dne datum cestoval tramvají linky anonymizováno MHD v obec provozované žalobkyní, přičemž v 6:20 hod. byl žalovaný kontrolován revizorem a neprokázal se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol číslo který žalovaný převzal. Žalobkyni tak podle přepravních podmínek vznikl nárok na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaný byl dne datum opětovně vyzván k úhradě dlužné částky.
5. Žalovaný dne datum cestoval tramvají linky anonymizováno MHD v obec provozované žalobkyní, přičemž v 6:25 hod. byl žalovaný kontrolován revizorem a neprokázal se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol číslo který žalovaný převzal. Žalobkyni tak podle přepravních podmínek vznikl nárok na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaný byl dne datum opětovně vyzván k úhradě dlužné částky.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a dále vyhlášku č. 175/2000 Sb., Přepravní řád. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný ve dvou případech cestoval prostředkem hromadné přepravy, provozované žalobkyní, čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaný dvakrát porušil své povinnosti cestujícího vyplývající z ust. § 2550 o. z., když nezaplatil jízdné. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit kromě tohoto jízdného i smluvní přirážky. Výše jízdného a přirážek vyplývá ze shora uvedených předpisů a Tarifu anonymizováno integrované dopravy. Soud tedy uzavřel, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce žalovanou částku (jízdné + přirážky). Do prodlení s úhradou pohledávky dle § 1968 o. z. se žalovaný dostal ve dnech následujících po přepravních kontrolách, kdy byl k plnění vyzván dle § 1958 o. z. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením, je povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh něčeho uhradil. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 060 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.