Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 218/2021-34
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 22 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části požadující zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 4 580 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 800 Kč, zastavuje.
II. Žaloba se v části požadující zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 791,10 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 364 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části požadující zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 4 580 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 800 Kč, zastavuje. II. Žaloba se v části požadující zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 791,10 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 364 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 22 800 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že původní věřitelka, právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) uzavřela s žalovaným datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru obdržel žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce celkem 24 430 Kč s příslušenstvím nejpozději do datum. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Z tohoto důvodu mu vznikla povinnost zaplatit původní věřitelce vedle původně ujednané částky též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a vedle toho mu též vznikla povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 217 Kč.
2. Dne datum postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
3. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby prokázala, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V podání z datum žalobkyně uvedla, že nedisponuje dokumenty prokazujícími, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Z tohoto důvodu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 2 800 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 580 Kč. Soud proto v této části řízení zastavil.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné pro rozhodnutí ve věci. Z provedeného dokazování pak zjistil následující skutkový stav.
6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka a žalovaný uzavřeli datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru obdržel žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet číslo bankovní účet. Za to se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce celkem 24 430 Kč s příslušenstvím nejpozději do datum.
7. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil dluh řádně a včas.
8. Z vyjádření banky soud zjistil, že ke dni uzavření smlouvy o úvěru byl majitelem bankovního účtu číslo bankovní účet žalovaný.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka datum postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
10. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.
11. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru obdržel žalovaný peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Za tyto peněžní prostředky nezaplatil žalovaný původní věřitelce ničeho. Soud nemá za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Z důvodu prodlení žalovaného vznikly původní věřitelce náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Dne datum postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni, která vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do datum.
12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
13. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
23. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
24. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti splácet spotřebitelský úvěru způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
25. V souzené věci žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a neunesla tak v této věci důkazní břemeno. Z důvodu, že žalobkyně nebyla přítomna ústnímu jednání, ji soud nemohl podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit o následcích neunesení důkazního břemene v této otázce. Soud tak nemá za prokázané, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Neposouzením úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelka porušila svou zákonnou povinnost. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná.
26. Z důvodu, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka obdržela plnění ve výši 20 000 Kč. Za toto plnění neobdržela od žalovaného ničeho a má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč.
27. Žalovaný měl plnit dluh ihned poté, co k tomu byl žalobkyní prokazatelně vyzván. Za tuto výzvu považuje soud oznámení o postoupení pohledávky, kde žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do datum. Ode dne následujícího se žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení. Pokud žalobkyně požadovala úroky z prodlení za dřívější období, soud v této části žalobu zamítl.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 364 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 912 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.