Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 204/2021-34
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 10 795 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části požadující zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 364 Kč, zastavuje.
II. Žaloba se v části požadující zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 405,02 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 431 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části požadující zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 364 Kč, zastavuje. II. Žaloba se v části požadující zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 405,02 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 431 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 795 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že původní věřitelka, právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) uzavřela s žalovanou datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala do datum zaplatit původní věřitelce 14 931 Kč. Žalovaná neplatila na dluh z úvěru řádně a včas a ocitla se v prodlení. Z tohoto důvodu jí vznikla povinnost zaplatit původní věřitelce vedle původně ujednané částky též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny dluhu za každý den prodlení a dále jí též vznikla povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 256 Kč, které původní věřitelce vznikly z důvodu prodlení žalované.
2. Dne datum postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
3. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby prokázala, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. V podání z datum žalobkyně uvedla, že nedisponuje dokumenty prokazujícími, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Z tohoto důvodu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 1 514 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč. Soud proto v tomto rozsahu řízení zastavil.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Soud učinil následující skutkový závěr. Původní věřitelka uzavřela s žalovanou datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, a to na bankovní účet č. bankovní účet, jehož majitelkou byla toho času žalovaná. Za to se žalovaná zavázala do datum zaplatit původní věřitelce 14 931 Kč. Soud nemá za prokázané, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná neplatila na dluh z úvěru řádně a včas a je v prodlení. Z důvodu prodlení žalované vznikly původní věřitelce dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč.
7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
15. V souzené věci neunesla žalobkyně důkazní břemeno v otázce posouzení úvěruschopnosti žalované původní věřitelkou před uzavřením smlouvy o úvěru. Z důvodu, že žalobkyně nebyla přítomna při jednání, ji soud nemohl podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) poučit o následcích neunesení důkazního břemene. Soud tak nemá za prokázané, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka poskytla žalované plnění ve výši 12 000 Kč. Za toto plnění zaplatila žalovaná celkem 2 569 Kč. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 9 431 Kč.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. Žalovaný pak měl plnit dluh ihned poté, co k tomu byl vyzván, tedy nejpozději do datum. Ode dne následujícího přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Pokud požadovala žalobkyně úroky z prodlení za dřívější období, soud v této části žalobu zamítl.
17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Náklady řízení žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 431 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby a realizovaných před podáním návrhu ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.
Poučení:
Proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Proti výroku II. – IV. tohoto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.