Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 138/2021-134
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 10 657,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 257,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 257,92 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 400 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,34 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 400 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 30% ročně z částky 8 257,92 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 842 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 257,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 257,92 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 400 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,34 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 30% ročně z částky 8 257,92 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 842 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 10 657,92 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,34 Kč ke dni datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 657,92 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 30% ročně z částky 8 257,92 Kč od datum do zaplacení.
2. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba anebo právnická osoba), se sídlem adresa, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Žalované byl poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. příjmení proto využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9 290,16 Kč převedla dne datum na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet a umožnila žalované jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla řádně a včas splácena, proto dlužnou částku žalobkyně zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky 10 657,92 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne datum s účinností ke dni datum. Dlužná částka byla ke dni postoupení vyčíslena na částku 11 234,26 Kč (sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 257,92 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 400 Kč, úroků z prodlení ve výši 585,34 Kč kapitalizované ke dni datum).
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání nařízenému ve věci na den datum a na den datum se nedostavila. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednáním omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z žalobního tvrzení a předložených důkazů.
4. Žalobkyně byla výzvou ze dne datum soudem vyzvána k doplnění skutečností a důkazů k prokázání skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně podáním ze dne datum a doložením listin. V podání uvedla, že poskytovatel úvěru vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v Žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne datum, když žalovaná žádala poskytovatele úvěru o úvěrový rámec k běžnému účtu ve výši 5 000 Kč. Žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem ve výši částka, uvedla v žádosti, že je od datum zaměstnána jako anonymizováno u právnická osoba anonymizována tři slova, bydlí anonymizováno role v řízení, a že celkový měsíční příjem domácnosti činí částka. Poskytovatel úvěru porovnával její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem zjistil poskytovatel částku disponibilních zdrojů žalované. Z interních zdrojů bylo zjištěno, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek částka a z externích zdrojů, že měla v době podání žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíčních splátek částka.
5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.
6. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum s dodatkem – dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr (limit anonymizováno k běžnému účtu) do výše 5 000 Kč. Z výpisů z běžného účtu a výpisů z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaná přečerpala úvěrový limit. Částka 9 290,16 Kč byla převedena na úvěrový účet, na tuto částku žalovaná uhradila částku 1 032,24 Kč, dlužná jistina tak činí částku 8 257,92 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s přílohou a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
7. Ze Žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná v žádosti uvedla následující údaje: druh bydlení: u role v řízení, vzdělání: anonymizováno, rodinný stav: anonymizováno, pracovní poměr: na dobu anonymizováno, datum pracovního poměru od datum, datum pracovního poměru do datum, výpovědní lhůta: anonymizováno, zkušební lhůta: anonymizováno, průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce: částka, počet zdrojů příjmu: anonymizováno, povolání: anonymizováno, počet vyživovaných anonymizováno, zaměstnavatel: příjmení jméno příjmení jméno. Ze žádosti není zřejmé, že by uvedené údaje byly ověřovány. Z informace o úvěrech/zápůjčkách žalované (zjišťování poskytovatele úvěru z interních a externích zdrojů) bylo zjištěno, že žalovaná splácí dluh ve výši částka měsíčně.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.
16. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávek za žalovanou jako platné.
17. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v souvislosti s poskytnutím úvěru – povolení debetního zůstatku. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdkyně) schopnost žalované splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele.
18. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala (resp. její právní předchůdkyně) schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí.
19. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k důkazu, vyplývá, že nebyly zjišťovány výdaje žalované, její tvrzené příjmy nebyly nikterak ověřovány. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované zjevně musely vyplynout důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná sice uváděla příjem ve výši částka, nicméně již splácela dluh ve výši částka měsíčně, uváděla anonymizováno vyživovací povinnost. Na výdaje nebyla dotazována, nebylo tedy možné zjistit, zda je schopna i při poměrně vysoké splátce dluhu poskytnutý úvěr splácet. Poskytovatel úvěru přitom dále údaje nezjišťoval ani neověřoval.
20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by jí byla uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit (po započtení uhrazených částek činily nevrácené poskytnuté peněžní prostředky částku 8 257,92 Kč), a to společně s uhrazením zákonných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalované prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne datum (oznámení o zesplatnění). Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do datum, počínaje dnem datum byla s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně byla úspěšná (včetně příslušenství) z 69%, žalovaná měla úspěch z 31 %. Rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalované činí 38%. Soud žalované přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 842 Kč představující 38% z celkových nákladů žalované v částce 7 479,20 Kč (sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 540 Kč za výzvu před podáním žaloby § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč, tj. 1 159,20 Kč). sice ve věci úspěšnější, ale soud z obsahu spisu nezjistil, že by mu v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady (předmětem řízení bylo vedle pohledávky též její příslušenství, soud proto zvažoval míru úspěchu v celém sporu, tedy též ohledně příslušenství). Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, který bude o odvolání rozhodovat, a to písemně s odůvodněním ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení § 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).