Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 314/2021-40

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci

žalobce: ;

celé jméno žalobce, narozený dne datum

bytem adresa žalobce

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; země - stát. instituce, IČO

sídlem adresa

jednající anonymizováno 7 slov

sídlem adresa státního zastupitelství

o přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným postupem ve výši 62 708 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 375 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení z částky 10 375 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 52 233 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení z částky 52 233 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 375 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z částky 10 375 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 52 233 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z částky 52 233 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal poskytnutí zadostiučinění ve smyslu ustanovení s tím, že žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum (věc vedena zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka) žádal jméno jméno po něm a jméno příjmení, jako žalovaným, zaplacení částky 309 785,10 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo vedeno u soudů tří stupňů. Po vydaném platebním rozkazu ze dne datum, který byl zrušen podáním odporu žalobce a jméno příjmení v zákonné lhůtě, byl meritorním rozhodnutím rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 14. 8. 2018, č. j. číslo jednací, tedy téměř po pěti letech. Tímto rozsudkem byla žalobci a jméno příjmení uložena povinnost zaplatit jméno jméno společně a nerozdílně částku 229 412 Kč s příslušenstvím (výrok ad I.) a co do zbytku byla žaloba zamítnuta (výrok ad II.) a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok ad III. a IV.). Žalobce a jméno příjmení se proti tomuto rozsudku odvolali, konkrétně proti výrokům ad I., III. a IV. Krajský soud v Ústí nad Labem napadené rozhodnutí rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne 22. 10. 2019 ve výroku ad I. potvrdil a současně změnil nákladové výroky ad III. a IV. Proti tomuto pravomocnému rozsudku odvolacího soudu pak žalobce a jméno příjmení podali v zákonné lhůtě dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud ČR dne 25. 8. 2020 rozsudkem č. j. číslo jednací, kdy rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 10. 2019, č. j. číslo jednací a rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 14. 8. 2018, č. j. číslo jednací v rozsahu výroků ad I., III. a IV. zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Teplicích k dalšímu řízení. Usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 23. 3. 2021, č. j. číslo jednací byl soudem schválen smír účastníků, kterým bylo řízení o zaplacení částky 229 412 Kč s příslušenstvím zastaveno (výrok ad I.) a výroky ad II. a III. se jméno jméno zavázal zaplatit žalobci a jméno příjmení, a taktéž státu, náhradu nákladů řízení. Výrok ad I. tohoto rozhodnutí nabyl právní moci dne datum, výroky ad II. a III. dne datum. Řízení, ve kterém žalobce vystupoval jako účastník, bylo tak pravomocně skončeno dne datum, tedy po 7 letech a 5 měsících, kdy největší průtahy lze sledovat u okresního soudu, který po zrušení původně vydaného platebního rozkazu poprvé ve věci rozhodl téměř po 5 letech, což je samo o sobě nepřiměřeně dlouho, nepřiměřenou dobu rozhodování lze vytknout i odvolacímu soudu. Celková délka sporu neodpovídá jeho, byť vyšší, náročnosti a žádný z průtahů nebyl zaviněn ani jedním účastníkem sporu. Za utrpěnou nemajetkovou újmu požaduje žalobce odpovídající zadostiučinění v penězích, neboť délku řízení považuje skutečně za nepřiměřeně dlouhou (nezákonnou), což samo o sobě pro žalobce znamená morální újmu. Intenzita této nemajetkové újmy spočívá především ve vlivu na žalobce, konkrétně v nejistotě z výsledku soudního sporu (původně důvodnost žaloby, následné zrušení rozsudků a další rozhodování) a s tím spojené úhrady nákladů řízení, byť sdílené s dalším účastníkem jméno příjmení jméno požaduje zadostiučinění ve výši 128 333 Kč. Tuto částku vypočítal tak, že za první dva roky řízení žádá částku 20 000 Kč (10 000 Kč za rok), za dalších pět let a pět měsíců částku 108 333 Kč (1 666,70 Kč za jeden měsíc). Žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného dne datum, dne datum doručil žalovaný žalobci své stanovisko ze dne datum, ve kterém po zhodnocení případu sdělil, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši 65 625 Kč, které následně žalobci také vyplatil. Žalobce tak nadále požaduje poskytnutí plného zadostiučinění, tedy nyní v částce 62 708 Kč, a úrok z prodlení z žalované částky 62 708 Kč v zákonné výši ode dne datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě meritorně vyjádřil tak, že navrhl její zamítnutí a uvedl, že se na něj žalobce dne datum obrátil se svým nárokem na poskytnutí zadostiučinění ve smyslu za nepřiměřenou délku ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobce došlo dne datum, kdy žalovaný po prošetření dané věci v rámci mimosoudního projednání dospěl k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a žádosti zčásti vyhověl, když žalobci vyplatil částku 65 625 Kč. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se opíral o sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. a vyšel ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Základní sazba tak byla stanovena na částku 93 750 Kč. Poté přistoupil ke snížení základní částky zadostiučinění o 20 % s ohledem na složitost věci, dále o 10 % z důvodu, že řízení bylo vedeno před více stupni a konečně o dalších 10 % s ohledem na tzv. sdílenou újmu. Naopak poté byla základní částka navýšena o 10 % za postup soudu. Celkem tedy byla základní částka přiznaného zadostiučinění snížena o 30 %.

3. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. anonymizováno číslo bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno dne datum, jméno jméno jako zhotovitel se jím domáhal po žalobci a jméno příjmení (dále jen„ žalovaní“) jako objednatelích díla - oprava fasády dle rozpočtu číslo na rodinném domě na adrese adresa žalobce. Ve věci byl vydán dne datum platební rozkaz, který byl žalovaným spolu se žalobou doručen do vlastních rukou dne datum a proti kterému podali žalovaní dne datum odpor a následně se dne datum k žalobě vyjádřili. Při prvním konaném jednání dne datum žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, bylo provedeno dokazování předloženými listinami a jednání za účelem doplnění dokazování bylo odročeno na neurčito. Po žádostech žalovaných ze dne datum, datum a návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne datum bylo konáno jednání dne datum, při kterém byl proveden účastnický výslech jméno jméno, při dalších jednáních dne datum, datum a datum bylo prováděno další dokazování a vyslechnut jméno příjmení a navržení svědci. Usnesením ze dne datum byl ustanoven znalec z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, vady a poruchy staveb anonymizováno příjmení za účelem vypracování písemného znaleckého posudku – stanovení, zda dílo bylo provedeno řádně dle smlouvy o dílo či nikoli a z jakých důvodů. Po žádosti znalce o prodloužení lhůty pro vypracování posudku, byl tento soudu předložen dne datum. Žalovaní se k znaleckému posudku vyjádřili dne datum. Další jednání ve věci proběhlo dne datum, kdy s ohledem na poskytnuté poučení soudu ohledné jiného právní posouzení věci, žalovaní vznesli námitku promlčení nároku s ohledem na, v budoucnu možné, další náklady řízení. Poté, co nově ustanovená znalkyně z oboru stavebnictví a ekonomika anonymizováno příjmení požádala o zproštění ustanovení znalcem, byl soudem dne datum znovu ustanoven znalec příjmení příjmení k vypracování znaleckého posudku - stanovení výše peněžité náhrady (bezdůvodného obohacení) v souvislosti s odstoupením žalovaných od smlouvy o dílo. Znalecký posudek soudu došel dne datum, žalovaní se k němu vyjádřili dne datum. Při dalším konaném jednání dne datum byly předneseny závěrečné návrhy a dne datum vyhlášen rozsudek, na základě kterého byli žalovaní povinni zaplatit jméno jméno společně a nerozdílně částku 229 412 Kč s příslušenstvím, co do zbytku byla žaloba zamítnuta a žalovaným byla dále uložena povinnost zaplatit jméno jméno a státu náhradu nákladů řízení. Písemné vyhotovení tohoto rozsudku - č. j. číslo jednací bylo účastníkům doručeno dne datum, resp. datum a žalovaní proti němu podali v zákonné lhůtě, dne datum, odvolání. Věc byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako odvolacímu předložena dne datum. Rozsudkem odvolacího soudu ze dne 22. 10. 2019, č. j. číslo jednací, spisová značka byl rozsudek zdejšího soudu ze dne 14. 8. 2018, č. j. číslo jednací ve výroku o povinnosti žalovaných uhradit jméno jméno společně a nerozdílně částku 229 412 Kč potvrzen a změněny nákladové výroky, kdy byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a náhradu nákladů státu. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podali žalovaní v zákonné lhůtě, dne datum, dovolání, které doplnili dne datum. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2020, č. j. číslo jednací byly rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 10. 2019, č. j. číslo jednací, spisová značka a zdejšího soudu ze dne 14. 8. 2018, č. j. číslo jednací zrušeny a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Po žádostech žalovaných o odstranění průtahů ze dne datum, datum, datum, datum a návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne datum bylo konáno jednání dne datum, kdy po závěrečných návrzích požádali účastníci o odročení jednání s ohledem na možnost smírného vyřízení věci. Při jednání dne datum vzal jméno jméno žalobu o zaplacení částky 229 412 Kč s příslušenstvím zpět, řízení tak bylo v tomto rozsahu za souhlasu žalovaných zastaveno a ohledně nákladových výroků byl soudem schválen smír účastníků, dle kterého byla povinnost zaplatit žalovaným a státu náhradu nákladů řízení uložena jméno jméno. Usnesení zdejšího soudu ze dne 23. 3. 2021, č. j. -334 nabylo právní moci ve výroku I. dne datum, ve výroku II. a III. dne datum.

4. Zy nazvané Uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem dle ze dne datum je zřejmé, že žalobce uplatnil u žalovaného svůj nárok ve výši 128 333 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka.

5. Ze stanoviska žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný ukončil předběžné projednání nároku žalobce o přiměřené zadostiučinění dle žádosti ze dne datum a dospěl k závěru, že žalobce z důvodů shodně uvedených jako ve vyjádření se k žalobě shora, má nárok na zadostiučinění ve výši 65 625 Kč.

6. Konečně z Likvidační doložky plnění na základě mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění je zřejmý pokyn žalovaného k proplacení částky 65 625 Kč příjemci – žalobci na účet č. bankovní účet ze dne datum.

7. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Řízení pod sp. zn. spisová značka bylo u Okresního soudu v Teplicích zahájeno dne datum, žalobce byl v tomto řízení pasivně legitimován, vystupoval spolu s dalším účastníkem na straně žalované. Předmětem sporu bylo zaplacení částky 309 785,10 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny díla podle smlouvy o dílo ze dne datum, kde vystupoval v pozici objednatele. Žaloba spolu s vydaným platebním rozkazem byla žalobci doručena dne datum. Řízení skončilo usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 3. 2021, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci ve výroku ad I. dne datum, ve výrocích ad II. a III. dne datum. Celková doba řízení pro poškozeného žalobce činila 7 let a 4 měsíce. V předmětné věci bylo řízení vedeno před třemi stupni soudní soustavy, když zdejší soud rozhodoval včetně platebního rozkazu 3x, odvolací a dovolací, každý z nich 1x. U soudů prvního a druhého stupně došlo taktéž k časovým prodlevám mezi jednotlivými úkony, zejména u soudu prvního stupně a to přes opakované žádosti žalobce o odstranění průtahů, v obdobích od datum do datum, kdy bylo nařízeno další jednání ve věci, od datum, kdy bylo jednání odročeno za účelem ustanovení znalce, ten byl ustanoven až datum a samotný znalecký posudek soudu předložen až datum a konečně od datum do datum, tedy ode dne vrácení spisu dovolacím soudem do nařízení dalšího jednání ve věci. ulice druhého stupně pak došlo k prodlevám od datum, kdy mu věc byla předložena s odvoláním, do dne datum, kdy bylo nařízeno odvolací jednání. Žalobce u žalovaného uplatnil svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění dne datum v částce 128 333 Kč, žalovaný po prošetření dané věci v rámci mimosoudního projednání dospěl dne datum k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení a vyplatil žalobci částku 65 625 Kč.

8. Dle ustanovení , stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Dle § 14 odst. 1 cit. zák. ustanovení, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle odst. 3 téhož ustanovení uplatnění nároku na náhradu škody dle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

10. Dle § 15 odst. 1 cit. zák. ustanovení, přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku Dle odst. 2 téhož ustanovení domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. V daném případě dospěl soud k závěru, že podmínky pro podání žaloby u soudu, týkající se nároku žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. jsou splněny, žaloba byla podána po vypršení zákonné lhůty pro mimosoudní projednání, žalovaný sice uznal nárok žalobce, avšak jen částečně a také plnil jen částečně.

12. Dle § 31a odst. 1 cit. zák. ustanovení, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se dle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

13. Dle § 31a odst. 2 cit. zák. ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

14. Dle § 31a odst. 3 cit. zák. ustanovení, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. V souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. je třeba při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti, odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v ustanovení § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona a poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem dle ustanovení § 14 zákona.

16. Dle uvedené judikatury je nejprve nezbytné vyřešit otázku, zda vůbec v konkrétním případě došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, tedy zda řízení skutečně bylo nepřiměřeně dlouhé. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na průtahy řízení, přičemž je nutno posuzovat, zda řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat.

17. Celková délka řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, jež bylo zahájeno dne datum a skončeno dne datum, činí, jak rozvedeno výše, 7 let a 5 měsíců. S ohledem na délku řízení, na předmět řízení a tedy složitost, chování poškozeného, postup orgánů a význam předmětu řízení pro poškozeného, soud konstatuje, že celková doba řízení je nepřiměřeně dlouhá. Došlo tedy s odkazem na ustanovení , věta třetí k nesprávnému úřednímu postupu a dle ustanovení uvedeného zákona ke vzniku nároku poškozeného žalobce na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Toto zadostiučinění se dle ustanovení a odst. 2 zmiňovaného zákona a výše uváděné judikatury poskytne v penězích, když újmu v daném případě není možné nahradit jinak a s ohledem na délku řízení, složitost řízení, jednání poškozeného, postup orgánů a význam předmětu řízení pro poškozeného, samotné konstatování porušení práva není dostačující. Základ žalobního nároku je tak nepochybně dán, žalovaný jej nijak nerozporuje, dokonce v průběhu mimosoudního projednání žalobcovy žádosti dobrovolně na tento nárok plnil a v rozsahu tohoto plnění byl také žalobcův původní nárok omezen.

18. Při stanovení výše zadostiučinění soud postupoval dle shora uvedeného Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010. Posuzování, zda bude stanoveno zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok či v částce vyšší, je přitom zcela na úvaze rozhodujícího soudu při zohlednění celkové doby řízení, která je v daném případě rozhodujícím ukazatelem. Žalobce byl účastníkem řízení v pozici žalovaného od jeho počátku do jeho skončení, avšak o řízení se dozvěděl o více než jeden měsíc později poté, co mu byl doručen platební rozkaz ze dne datum a žaloba, tedy dne datum. Podle judikatury Nejvyššího soudu České republiky bez vědomosti o probíhajícím řízení, které je způsobilé do jeho právního postavení zasáhnout, nemůže být poškozený (žalobce) ve stavu nejistoty ohledně jeho výsledku a nemůže mu tedy v jejím důsledku vznikat ani nemajetková újma (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. ). Jinými slovy teprve tímto okamžikem mohla být v daném případě žalobci řízením vedeným zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka nejdříve působena nemajetková újma. Doba, ve které žalobci nesprávným úředním postupem vznikla nemajetková újma, tak činila 7 let a 4 měsíce. Délku tohoto řízení soud ohodnotil výší zadostiučinění 15 000 Kč za rok trvání řízení s tím, že tuto částku v souladu se zásadami uvedenými v citovaném stanovisku Nejvyššího soudu snížil za první dva roky na polovinu a to z toho důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Celkem tedy žalobci náleží zadostiučinění za dobu od datum do dne datum ve výši 95 000 Kč. K této částce soud dospěl následovně: 1. – 2. rok = 15 000 Kč (2 x 7 500 Kč) + 5 let a 4 měsíce = 80 000 Kč (64 měsíců x 1 250 Kč, což je částka za jeden měsíc vypočtená jako jedna dvanáctina částky za 1 rok, tj. z 15 000 Kč).

19. Dle zmíněného Stanoviska Cpjn 206/2010 Nejvyššího soudu České republiky částku, k níž se dospěje součinem základní částky za jeden rok řízení a celkové doby řízení počítané v letech či měsících, lze následně upravovat v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b) až e) , a to v rozmezí do 50 % s tím, že výjimečně lze i hranici 50 % překročit.

20. S ohledem na shora uvedené soud základní částku 95 000 Kč v případě žalobce modifikoval následovně: při hodnocení složitosti řízení dle ustanovení , soud od základní částky odečetl 30 %, neboť se nejednalo o jednoduché řízení jak po právní stránce, tak zejména pro skutkovou složitost, kdy soud prvního stupně prováděl rozsáhlé dokazování výslechem účastníků, výslechy svědků, množstvím listinných důkazů a ve věci byly vypracovány i znalecké posudky, které znalec stvrdil. O složitosti řízení pak svědčí i to, že věc byla projednávána u tří stupňů soudní soustavy. Obecně, řízení ve více instancích představuje navíc dobu potřebnou pro předložení věci odvolacímu či dovolacímu soudu, pro jeho přezkum a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení. Od základní částky soud ještě odečetl 10 % za tzv. sdílenou újmu. Při hodnocení postupu orgánů veřejné moci dle ustanovení cit. zákona, soud k základní částce přičetl 10 % s ohledem na uvedenou, po určitou, nikoli nevýznamnou, dobu prodlev ze strany soudů. Konečně soud hodnotil chování žalobce, které se na délce řízení nijak negativně neprojevilo, naopak zde bylo nutno přihlédnout k jeho aktivnímu přístupu a snaze konání soudu. Uvedenému proto odpovídá další zvýšení základní částky o 10 %.

21. K další modifikaci soud nepřistoupil, a to ani v případě posouzení kritéria významu původního řízení pro poškozeného (dle ustanovení § 31a odst. 3 písm. e) cit. zákona), které je, mezi ostatními, kritériem důležitým, protože zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného a ta je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. ). Zmíněné Stanovisko sp. zn. Nejvyššího soudu České republiky toto kritérium posuzuje tak, že je možné určitým zobecňujícím postupem kvalifikovat jednotlivé skupiny (druhy) případů dle předmětu řízení, přičemž roli hraje to, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. K významu řízení pro poškozeného v trestním řízení, dále v řízeních, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně právní vztahy, řízení ve věcech osobního stavu, pracovněprávní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.), není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samé podstaty zkoumaných řízení. V posuzované věci zkoumané řízení na peněžité plnění, plynoucí ze závazkového vztahu není žádným z výše vyjmenovaných řízení. Žalobce netvrdil a neprokazoval žádné skutečnosti, které by pro něho samotného význam předmětu řízení umocňovaly, pouze obecně tvrdil, že požaduje kompenzaci stavu nejistoty a rizik spojených se skutečností, že v případě neúspěchu ve věci jej stíhala povinnost hradit náklady řízení. Soud nezpochybňuje skutečnost, že žalobce byl po dobu trvání řízení ve stavu takovéto nejistoty, zmíněná okolnost však sama o sobě nemůže zvýšit význam tohoto původního řízení pro jeho osobu. Význam řízení pro žalobce je tak dle názoru sodu standardní, a proto na základě tohoto kritéria výši přiměřeného zadostiučinění nijak nekorigoval.

22. S ohledem na výše uvedené procentuální zhodnocení zmiňovaných kritérií soud dospěl k částce 76 000 Kč, s tím že žalobci náleží zadostiučinění v této výši. Žalobce uplatnil svůj nárok na zadostiučinění u žalovaného dne datum s částečným úspěchem, kdy mu žalovaná strana uhradila jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení částku ve výši 65 625 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10 375 Kč, přestavující rozdíl mezi stanovenou částkou 76 000 Kč a přiznanou částkou 65 625 Kč. Co do zbytku žalované částky ve výši 52 333 Kč pak soud žalobu zamítl.

23. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, ; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. V daném případě žalobce požadoval přiznání úroků z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty pro uplatnění nároku do zaplacení. Soud proto uložil žalovanému také povinnost k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z částky 10 375 Kč od datum do zaplacení. Protože předmětem sporu zůstal i požadovaný zákonný úrok z prodlení, zamítl soud také žalobu, pokud se týká zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 52 333 Kč od datum do zaplacení.

25. Za situace, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit mu nemateriální újmu, což lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch dle ustanovení , i když mu nebyla přiznána plná výše požadovaného plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. ), soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení v částce 12 342 Kč. Uvedená částka představuje náhradu nákladů za právní zastoupení advokátem a sestává z odměny za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (ustanovení , písm. a/ advokátního tarifu), 3 režijních paušálů po 300 Kč (ustanovení , 3 advokátního tarifu) + 21% DPH přiznaná dle ustanovení

26. Soud rozhodl o lhůtě k plnění v délce 15 dnů dle ustanovení 160 odst. 1 s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.