Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 128/2021-41

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 16 950 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 850 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 11 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 432,62 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 835,95 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 23,72 % ročně z částky 13 053,48 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 053,48 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 203,48 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 850 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 11 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 432,62 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 835,95 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 23,72 % ročně z částky 13 053,48 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 053,48 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 203,48 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 16 950 Kč s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o anonymizováno úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:

1/ anonymizováno coby poskytovatelka anonymizováno úvěrů a žalovaná podepsaly dne 30. 7. 2017 Smlouvu o anonymizováno úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč, úrok ve výši 2 100 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 26 100 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, a to nejpozději do 9. 9. 2018 (prokázáno Smlouvou o anonymizováno úvěru ze dne 30. 7. 2017 číslo).

2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Žalovaná v této souvislosti uvedla a svým podpisem stvrdila, že má sjednán částečný pracovní poměr na dobu neurčitou (s pravidelným měsíčním příjmem) na pozici servírka (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno osobně a telefonicky), bydlí s rodiči, má ještě jednu zápůjčku u anonymizováno ve výši 10 000 Kč (měsíční splátka 1 200 Kč), nemá vyživovací povinnost k jiným osobám, čistý příjem činí 15 000 Kč, výdaje 8 200 Kč (z toho výdaje na bydlení 2 000 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč, splátka úvěru 1 200 Kč), použitelný příjem tedy činí 6 800 Kč, jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty pracovní smlouva, nájemní smlouva (zákaznickou kartou ze dne

30. 7. 2017).

3/ Žalovaná uhradila anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 9 150 Kč anonymizováno dne 29. 11. 2019 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019, odeslaným žalované na kontaktní adresu uvedenou ve smlouvě dne 13. 12. 2019; v oznámení byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení oznámení (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 13. 12. 2019, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek).

4/ Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30. 4. 2020, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 1. 5. 2020).

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení , (dále jen„ o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).

8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. anonymizováno a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o anonymizováno úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o anonymizováno úvěru, na základě které anonymizováno poskytla žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky úrok ve výši 2 100 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, tj. celkem 26 100 Kč. Celkovou dlužnou částku 26 100 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč anonymizováno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

17. Soud dospěl k závěru, že anonymizováno nezkoumala dostatečně úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a zákona. Neprokázala řádné zkoumání příjmové a výdajové stránky úvěruschopnosti žalované (anonymizováno vycházela pouze z tvrzení žalované a z předložené pracovní smlouvy). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nečiní, neboť má za to, že je předmětná smlouva absolutně neplatná z jiných důvodů.

18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.

19. V posuzovaném případě bylo v čl. 1 smlouvy uvedeno, že RPSN v případě úhrady dlužné částky v 58 splátkách činí 195 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 197 % (včetně odměny za hotovostní inkaso splátek). Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v červenci 2017 10 %. Ve smlouvě byla tedy sjednána téměř 20násobná RPSN (resp. 7násobná – odečteme-li odměnu za hotovostní inkaso splátek pro jeho tvrzenou doplňkovou nepovinnou povahu) oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 7 či 20násobkem anonymizováno sp. zn. a ).

20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla nárok na úhradu poplatku za administrativní činnost a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání je třeba považovat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě. Z úřední činnosti je soudu známo, že anonymizováno do tohoto poplatku zahrnuje poplatek za založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu. anonymizováno tedy na žalovanou přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Zároveň skutečná výše nákladů na tyto činnosti neroste s výší poskytnutého úvěru, výše administrativního poplatku je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 20 %, což svědčí o tom, že jde jen o další úplatu za poskytnutí úvěru. Takové ujednání je nepřiměřené a nelze k němu podle § 1815 o. z. přihlížet.

21. Obdobný závěr lze uplatnit i na odměnu za hotovostní inkaso splátek. V případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek, šlo by o ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, pročež by se k němu nepřihlíželo. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše odměny stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaná nezaplatila vůbec ničeho a anonymizováno by nemusela – namísto sjednaných 58 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) – poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše odměny je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 40 %, což svědčí o tom, že jde jen o další úplatu za poskytnutí úvěru.

22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 5 850 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalované (ve výši 9 150 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované.

23. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. anonymizováno vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, jež bylo žalované odesláno na její korespondenční adresu dne 13. 12. 2019. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalované dne 18. 12. 2019, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – dnem následujícím po uplynutí lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 31. 12. 2019. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu popsaných výše.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tak, že nárok na jejich náhradu nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že žalobkyně měla méně než poloviční úspěch ve věci a náhrada nákladů řízení by v souladu s  příslušela žalované. Té však s ohledem na její procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.

25. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,

může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).