Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 262/2021-42

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 15 164,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 715 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 715 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni:

a) částku 6 449,60 Kč,

b) jakož i příslušenství v rozsahu přesahujícím příslušenství přiznané žalobkyni v odstavci I. výroku,

se v této části zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 738 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 715 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 715 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni: a) částku 6 449,60 Kč, b) jakož i příslušenství v rozsahu přesahujícím příslušenství přiznané žalobkyni v odstavci I. výroku, se v této části zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 738 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 30. 9. 2021 a doplněnou podáním ze dne 22. 1. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 164,60 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne datum, na jejímž základě uvedená společnost poskytla po náležitém posouzení úvěruschopnosti žalovanému peněžité prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli vedle poskytnuté zápůjčky i částku 8 075 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 610 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, dále odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 678 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 787 Kč, to vše formou 60 týdenních splátek po 285 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, kdy poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum a právní předchůdkyni žalobkyně proto v souladu s článkem 16 Smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný z titulu uvedené smlouvy čerpal 9 000 Kč, uhradil celkem částku 275 Kč. Žalovaný byl přitom před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky z titulu uvedené smlouvy předžalobní výzvou ze dne datum, v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení do datum, dlužná částka však přesto uhrazena nebyla.

2. Žalovaný, ač byl usnesení vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. K jednání, nařízenému na den datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač žaloba a usnesení s výzvou, aby se k žalobě písemně vyjádřil, mu bylo doručeno náhradně a předvolání k jednání s upozorněním na možnost vydat ve věci rozsudek pro zmeškání, navrhne-li to žalobkyně, mu bylo doručeno rovněž náhradně s účinky doručení, které nastaly ke dni datum, tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud tedy věc projednal za účasti substituční zástupkyně žalobkyně v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud provedl dokazování listinami, předloženými žalobkyní, a to:

- smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou mezi právnická osoba jako úvěrující a žalovaným dne datum,

- smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce,

- zákaznickou kartou ke smlouvě o zápůjčce s podpisem žalovaného ze dne datum,

- smlouvou o postoupení pohledávek mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, uzavřenou dne datum včetně přílohy číslo – seznamem postupovaných pohledávek,

- oznámením o postoupení pohledávky, adresovaným žalovanému včetně dokladu o odeslání,

- předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum včetně dokladu o odeslání z téhož dne.

5. Z uvedených listin soud vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený v podané žalobě.

6. Soud dospěl k závěru, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. , , když společnost právnická osoba se zavázala poskytnout žalovanému a poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal tyto prostředky (9 000 Kč) vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí půjčky v rovnoměrných konstantních splátkách, přičemž nedílnou součástí smlouvy učinily smluvní strany i smluvní podmínky vytištěné na rubu této smlouvy. Přitom se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení , o spotřebitelském úvěru. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce v postavení spotřebitele ve smyslu , (o. z.), předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele ( zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Předchůdkyně žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet uvedený peněžní produkt. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla předchůdkyně žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdkyně žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39).

7. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce s podpisem žalovaného ze dne datum plyne, že žalovaný vykazoval čistý příjem 8 785 Kč, byl dle karty doložen třemi výplatními páskami za měsíce měsíce, anonymizována tři slova rok, tytoy k důkazu předloženy nebyly, jako zdroj příjmu jsou uvedeny ostatní příjmy žalovaného ve výši 4 000 Kč nijak ovšem specifikované ani doložené, jako odhadované běžné měsíční výdaje žalovaného je uvedena částka 4 000 Kč bez bližšího uvedení, čím jsou výdaje tvořeny s ohledem na zcela konkrétní situaci žalovaného, dále je na výdajové straně žalovaného uváděna částka 6 400 Kč jako externí splátky zápůjček žadatele, ovšem též bez bližšího doložení, o jaké závazky žalovaného se jedná. Žalovaný v kartě uvedl, že je svobodný, ale také, že má nájemní bydlení (je nájemník), nebyla předložena nájemní smlouva, nebyly zcela konkrétně zkoumány poměry žalovaného po stránce výdajové, resp. žádné doklady o zkoumání výdajových poměrů žalobkyně nepředložila.

8. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).

9. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky nedostála řádně a důsledně své povinnosti odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když při uzavření smlouvy vycházela toliko z ne zcela ověřených tvrzení žalovaného bez toho, aby byla podložena dalšími podklady, a úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila, resp. žalobkyně neprokázala, že by tak její právní předchůdkyně s náležitou péčí a řádně učinila. Proto je smlouva o zápůjčce od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.). Je třeba zdůraznit, že i žalobkyně, byť je nástupkyní v pozici věřitele ze spotřebitelského úvěru, když postoupením nabyla pohledávku z úvěru, musí být schopna při vymáhání postoupené pohledávky prokázat tvrzení o náležitém zkoumání úvěruschopnosti zcela konkrétními doklady ve vztahu ke konkrétním poměrům žalovaného v oblasti jeho příjmů a výdajů; nelze tak toliko poukázat na obsah zákaznické karty s tím, že tato uvádí v obecné rovině dokumenty, z nichž předchůdkyně žalobkyně při posuzování příjmů vycházela, nikterak přitom nejsou doloženy konkrétní výdajové poměry žalovaného (např. nájemní smlouva a jiné výdaje na energie a další životní potřeby), ač žalovaný v zákaznické kartě tvrdí nájemní bydlení.

10. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., žalovaný získal od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 9 000 Kč bez právního důvodu. Žalovaný plnil předchůdkyni žalobkyně z titulu neplatné smlouvy částku 285 Kč. Soud tak uzavřel, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jako nynějšímu věřiteli, který pohledávku nabyl postoupením, zbytek původní jistiny zápůjčky ze dne datum v částce 8 715 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení, když v předžalobní výzvě ze dne datum byla žalovanému stanovena výzva k zaplacení do datum; žalovaný je tak v prodlení s plněním od datum.

11. Nárok žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení, tj. zaplacení částky 6 449,60 Kč soud neuznal a žalobu v tomto rozsahu zamítl jako nedůvodnou, a to včetně požadovaného příslušenství v rozsahu přesahujícím příslušenství přiznané žalobkyni v odstavci I. výroku.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. , žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 57,5 %, neúspěšná byla v rozsahu 42,5 %, má proto právo na náhradu 15 % jí vzniklých nákladů. Náklady žalobkyně potřebné pro účelné uplatňování práva sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, jednak z nákladů, které žalobkyně vynaložila na právní služby jí zvoleného advokáta a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad výdajů advokáta. Potřebnými a účelně vynaloženými náklady spojené s právní službou advokáta spatřuje soud v dané věci v odměně advokáta za celkem 3 úkony právní služby (za převzetí věci, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby). Na uvedené úkony právní služby je potřebné vynaložit na odměnu advokáta částku ve výši mimosmluvní odměny advokáta v sazbě podle ust. vyhl. č. (advokátní tarif), tj. 3 x 300 Kč, dále pak částku 300 Kč za tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ust. lit. a) cit. advokátního tarifu, dále odměnu za účast u jednání soudu dne 22. 2. 2022 v částce 1 740 Kč dle ust. cit. advokátního tarifu, dále pak částku 300 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů podle ust. cit. advokátního tarifu spojenou s účastí u jednání soudu a částku 680,40 Kč jako náhradu DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů. Celkem tak náklady žalobkyně činily 4 920,40 Kč. Žalobkyni byla tedy přiznána náhrada nákladů řízení v částce 738 Kč jako odpovídající jejímu úspěchu ve věci (15 % z vynaložených nákladů).

13. Požadovanou odměnu a náhradu nákladů za doplnění žaloby ze dne datum soud žalobkyni nepřiznal, když při náležitém postupu měla být tam uvedená tvrzení obsažena již v žalobě.

14. Podle ust. bylo rozhodnuto, že náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

15. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle zásady, stanovené v ust. , tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).