Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 125/2021-43

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 14 962,86 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 962,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 31. 1. 2021 do zaplacení, vše do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, se sídlem adresa žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 962,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 31. 1. 2021 do zaplacení, vše do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], se sídlem [adresa žalobkyně].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 962,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 31. 1. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný a předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, anonymizováno 8 slov země uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru dne datum, na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 14 962,86 Kč, který měl být splacen nejpozději 30. 1. 2021. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky původního věřitele webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval a zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a žalovaný čerpal úvěr ve výši 14 962,86 Kč převodem na svůj účet č. bankovní účet. Předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací ve veřejných databázích anonymizováno, příjmení, anonymizována dvě slova a výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně vyzývala žalovaného i předžalobní výzvou k úhradě dluhu a žalovaný nezaplatil ničeho. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu spotřebitelského úvěru, nechť je tento nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Ve smyslu ust. , (dále jen „“) soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně, jejího zástupce a žalovaného.

3. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, dle které se předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout peněžité prostředky ve výši úvěrového rámce 80 000 Kč s tím, že úvěr bude vyčerpán do datum a úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 11,75 % měsíčně, jistina úvěru bude splácena v měsíčních splátkách.

5. Z dokladu platební informace adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že ke dni datum činila celková dlužná částka k předmětnému úvěru 14 962,86 Kč

6. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a že žalovaný byl vyzýván žalobkyní k úhradě dlužné částky ze smlouvy.

7. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud neučinil žádná skutková zjištění.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkové stavu: Žalovaný s předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve webovém prostředí předchůdkyně žalobkyně., na jejímž základě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 14 962,86 Kč dne datum se splatností do 30. 1. 2021. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, a současně byl vyzván k jejímu uhrazení. Žalovaný nezaplatil ničeho.

9. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení

s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn.

:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, anonymizováno a příjmení, anonymizováno: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých ustanovení pr. předpisu nakladatelství, rok, s. číslo, anonymizováno číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. V řízení žalobkyně neprokazovala, zda a jakým způsobem tak učinila. Žalobkyně se v řízení pouze omezila na tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena lustrací ve veřejných databázích anonymizováno, příjmení, anonymizována dvě slova. Ke svým tvrzením, která jsou sama o sobě naprosto nedostatečná, když žalobkyně ani neuvedla, s jakými údaji od žalovaného pracovala, žádné důkazy žalobkyně nepředložila, ani je neoznačila, a to přestože byla vyzývána k doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů v rámci přípravy jednání. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila a nemohla tak být poučena o povinnosti tvrdit a prokazovat všechny rozhodné skutečnosti. Soud řádně nařídil jednání a bylo na žalobkyni, aby se ho zúčastnila, přičemž poučovat žalobkyni o povinnosti tvrdit a prokazovat všechny rozhodné skutečnosti s předvídatelnými procesními následky, lze jen a pouze u jednání soudu. Bylo svobodným rozhodnutím žalobkyně se jednání nezúčastnit a není povinnosti soudu jednání ve věci odročovat za účelem poučení nepřítomné žalobkyně.

17. Poměry žalovaného v době uzavření smlouvy soudu proto z výše uvedených důvodů prokázány nebyly, není ani zřejmé, jaké poměry u žalovaného panovaly, a právní předchůdce nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovení § 580 a 588 o. z. Soud posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnil bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal částku 14 962,86 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné plnění, přičemž povinnost tvrzení a důkazní ohledně uhrazené částky leží na jeho straně. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení částky 14 962,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle o. z., ve výši vyplývající z , a to ode dne datum, tedy den následující po dni, kdy měl být úvěr dle smlouvy vrácen. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu pak žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle a soud zavázal neúspěšného žalovaného, aby úspěšné žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatil částku ve výši 2 252 Kč, sestávajících se z částky 800 Kč za soudní poplatek, odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč za tři úkony po 300 Kč dle ) vyhl. č. , a 3x 100 Kč jako režijní paušál za tři úkony, když žalobkyně uplatnila nárok vůči žalovanou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu na ustáleném vzoru a v obdobných věcech tak činí opakovaně (např. anonymizováno spisová značka, spisová značka), vše zvýšeno o 21 % DPH, když zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty.

20. Dle soud stanovil žalovanému patnáctidenní lhůtu ke splnění uložených povinností, a to s ohledem na jejich výši. Dle uložil soud povinnost uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.