Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 45/2021-73

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 26 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, částku ve výši 2 451,39 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 11 700 Kč za dobu od 2. 5. 2017 do 7. 12. 2019, vše do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 800 Kč, částky 1 792,75 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 12 597,96 Kč jako kapitalizovaného úroku, dále úroku z prodlení z částky 14 800 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z částky 20 000 Kč ve výši 23,72 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalované se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, částku ve výši 2 451,39 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 11 700 Kč za dobu od 2. 5. 2017 do 7. 12. 2019, vše do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 800 Kč, částky 1 792,75 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 12 597,96 Kč jako kapitalizovaného úroku, dále úroku z prodlení z částky 14 800 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z částky 20 000 Kč ve výši 23,72 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalované se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 26 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 5. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným ve výši 4 244,14 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a žalované byla dne datum uzavřena o půjčce číslo. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 800 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostí inkaso splátek ve výši 8 000 Kč vrátit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, se splatností poslední splátky datum. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na svůj dluh do postoupení pohledávky celkem uhradila částku 8 300 Kč, která byla započtena částkou 2 800 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částkou 3 568,98 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 1 931,02 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Po započtení těchto plateb činí nesplacená jistina 20 000 Kč a dlužné úhrady za služby 6 500 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částky ve výši 26 500 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 500 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 12 597,96 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 244,14 Kč, úroku ve výši 23,7 2% ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalované vyzvala k úhradě dlužné částky.

2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila tvrzení, jakým konkrétním způsobem byla splněna zákonná povinnost ověřit schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, doplnila žalobkyně tvrzení tak, že žalovaná prohlásila, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a z karty zákazníka se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výměru podpory, pracovní smlouvy, z výplatních pásek a z nájemní smlouvy a ověřil si, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako role v řízení, její měsíční příjem činí částka, ostatní příjmy částka a nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. Doklady ani jejich kopie žalobkyně k dispozici nemá, uchazeči o půjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy.

3. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila.

4. Ze smlouvy označené jako„ o půjčce“ číslo bylo zjištěno, že dne datum žalovaná a přechůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, uzavřely smlouvu o půjčce smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované při podpisu smlouvy částku 20 000 Kč, žalovaná převzetí této částky a se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 14 800 Kč, zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 600 Kč. První splátku se zavázala zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník, a společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, jako postupitel, uzavřely dne datum písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze číslo smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými, mimo jiné o pohledávku za žalovanou.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího lístku, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy číslo vyzvala žalované k uhrazení dlužných částek. Oznámení bylo odesláno žalované doporučeně dne 7. 1. 2020.

7. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy číslo. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána doporučeně 10. 5. 2020

8. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila svoji čistou mzdu ve výši částka, další příjmy částka, sociální dávky částka a anonymizována tři slova částka, s tím, že na hlavní pracovní poměr vykonává anonymizována dvě slova, a výdaje na anonymizováno a anonymizováno částka, výdaje anonymizováno částka, anonymizována dvě slova částka. Dále bylo ze zákaznické karty zjištěno, že žalovaná na ověření finanční situace předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvy a výměr podpory, a že prohlásila, že je proti její osobě vedena anonymizována dvě slova, má půjčku ve příjmení jméno ve výši částka s měsíční splátkou částka a anonymizována dvě slova nemá.

9. Z přehledu plateb k předmětné půjčce číslo bylo zjištěno, platbami z datum ve výši 2 100 Kč, datum ve výši 1 500 Kč, anonymizováno číslo ve výši 1 800 Kč a 650 Kč, datum, datum, datum po 250 Kč, datum ve výši 200 Kč a datum ve výši 1 300 Kč, uhradila žalovaná celkem částku 8 300 Kč a k datu datum je evidován dluh na jistině 20 000 Kč a na souhrnném poplatku ve výši 6 500 Kč.

10. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, a žalovaná dne datum uzavřely smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. V nepravidelných splátkách uhradila žalovaná žalobkyni k předmětné smlouvě částku 8 300 Kč. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, předaným k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020 a před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne datum, předaná k poštovní přepravě dne 10. 5. 2020.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, anonymizováno a příjmení, anonymizováno: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých ustanovení pr. předpisu nakladatelství, rok, s. číslo, anonymizováno číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu),

a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. S odkazem na výše citovanou judikaturu je soud povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně, tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla ověřena z jejího prohlášení v kartě zákazníka, ale k tam obsaženým údajům, nebyla schopna doložity, na základě kterých mohla být sdělení žalované při žádosti půjčku ověřena, s tím, že tyto nejsou k dispozici. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání a vlastní vinou se zbavila možnosti být poučena dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) o povinnosti tvrdit a prokazovat veškeré rozhodné skutečnosti. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení , 2 ZSÚ a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, když předchůdce žalobkyně nedostatečně ověřil schopnost žalované splácet úvěr, příp. tuto i nedostatečně vyhodnotil, když tvrzení žalované nejsou nijak doložena a ani není blíže specifikováno její tvrzení o tom, že je proti ní vedena anonymizována dvě slova a ani to, zda a jakým způsobem anonymizována dvě slova anonymizováno. Soud proto a v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých vycházel při výkladu ustanovení ZSÚ posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť předchůdce žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu.

18. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované dne datum vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy částku 20 000 Kč, přičemž dle žalobkyně žalovaná uhradil částku 8 300 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, jakou částku uhradila na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně její možností uvedenou částku splatit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 11 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle o. z., ve výši vyplývající z , a to ode dne následujícího po dni, kdy měla žalovaná dluh předchůdkyni žalobkyně zaplatit. Za dobu od 2. 5. 2017 do 7. 12. 2019 je úrok z prodlení z částky 11 700 Kč ve výši 8,05% ročně kapitalizován částkou 2 451,39 Kč. Soud proto zavázal žalovanou, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 11 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení a částku ve výši 2 451,39 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 11 700 Kč za dobu od 2. 5. 2017 do 7. 12. 2019 Lhůtu k plnění soud v souladu s ust. s přihlédnutím k výši plnění stanovil do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

19. Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení od st. 2 , a protože žalobkyně byla ve sporu převážně neúspěšná, soud rozhodl, že se žalované, která byla převážně úspěšná, avšak dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly, vůči žalobkyni, právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.