Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 52/2022-23
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 401 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 401 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení ve výši
536 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 1 401 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení ve výši 536 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím a částky 1 401 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne datum uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba, a. s . úvěr ve výši 3 000 Kč v hotovosti, což žalovaná ztvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit původnímu věřiteli s příslušenstvím v jedné splátce s 30 denní splatností ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná nehradila sjednanou částku řádně a včas, proto jí vznikla povinnost uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále povinnost zaplatit paušálně náhradu výdajů spojených s upomínáním dle sazebníku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 4 551 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 401 Kč a paušální náhrady za upomínání ve výši 150 Kč. Žalovaná dlužnou částku dosud žalobkyni neuhradila. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dluhu požadovala žalobkyně po žalované rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny, tj. z částky 3 000 Kč, který byl kapitalizován za dobu od datum do datum ve výši 383,84 Kč, a dále ode dne datum do zaplacení.
2. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne datum. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
3. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.
4. Aktivní legitimaci žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne
datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byla žalovaná seznámena dopisem ze dne datum.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní, respektive právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 3 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do datum. Žalovaná převzala žalovanou částku ve výši 3 000 Kč a tuto do dnešní doby nevrátila. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzývána. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena.
6. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru.
7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 3 000 Kč Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčená na dobu 30 dnů s tím, že úvěr může být prodloužen až na 360 dnů. Splatnost úvěru mohla být posunuta o 11 x 30 dní, v takovém případě byl žalovaný spotřebitel uhradit za každé prodloužení částku 690 Kč, tj. za prodloužení splatnosti na jeden rok částku ve výši 7 590 Kč. V takovém případě by úrok dosáhl 253 % ročně. Přestože se ve smlouvě uvádí, že pokud by žalovaná zaplatila dlužnou částku do 30 dnů, je úrok nulový, nelze odhlédnout od toho, že na subjekty nebankovního typu, jakým je právní předchůdce žalobkyně se obracejí fyzické osoby, které již nedokážou získat úvěrové smlouvy od bankovních subjektů a obvykle se nacházejí ve finanční tísni a právní předchůdce žalobkyně a další společnosti obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, které jsou nepoctivé a obsahují nepřiměřená ujednání, která zakládají nerovnost smluvních stran. Neplatnost smlouvy spatřuje soud i v tom, že ujednání o smluvní pokutě je v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3, § 6 a § 8 NOZ. Sjednání krátkodobého finančního úvěru s tak vysokou smluvní pokutou jako sankcí pro případ řádného nesplacení úvěru nevelkého rozsahu, soud považuje na nepoctivé právní jednání ze strany věřitele, které má za cíl dosáhnout nikoliv apriori vrácení zapůjčené částky, ale realizaci sankcí sjednaných pro případ nesplacení této relativně nevelké zápůjčky. Takovéto počínání věřitele i s ohledem na nastavenou úrokovou sazbou po uplynutí lhůty 30 dnů nemůže požívat právní ochrany.
12. Soud má za prokázané, že žalovaná přezvala částku ve výši 3 000 Kč, kterou nevrátila. Soud má za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátila částku ve výši
3 000 Kč, a to včetně příslušenství, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jestliže žalovaná přezvala částku ve výši 3 000 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit, a to v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.
13. Ohledně příslušenství soud vyšel z ustanovení § 1958 odst. 2 NOZ. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 10 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne datum, proto od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády, tj. ve výši 8,5 % ročně.
14. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nemohl soud přiznat žalobkyni požadované náklady spojené s vymáháním pohledávky, smluvní pokutu, ani další příslušenství včetně kapitalizovaného zákonného úroku od dat požadovaných v žalobě, proto výrokem II. soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, jako nedůvodnou zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, respektive poměr v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 4 401 Kč a soud žalobě vyhověl pouze co do částky 3 000 Kč. Úspěch žalobkyně tedy činí 68 % a úspěch žalované potom činí 32 %. Od úspěchu žalobkyně je jednotné odečíst úspěch žalované, což činí
36 % Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměně za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem a návrh ve věci samé), tj. 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále tři režijní paušály ve výši 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky a DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Žalobkyně má nárok na náhradu 36 % účelně vynaložených nákladů řízení, tedy na částku 536 Kč, kterou je žalovaný v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.