Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 234/2021-98

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci

žalobce: právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 42 462 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15.541 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 15.541 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 16.418 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 16.418 Kč od datum do zaplacení, částky 10.503 Kč, úroku ve výši 95,89 % ročně z částky 23.778,74 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 113.299 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15.541 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 15.541 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 16.418 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 16.418 Kč od [datum] do zaplacení, částky 10.503 Kč, úroku ve výši 95,89 % ročně z částky 23.778,74 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 113.299 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 42 462 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,57% ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 164 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem anonymizováno rok, dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno doporučeně. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru byly žalovaným splaceny dne datum částka ve výši 2 164 Kč, dne datum částka ve výši 4 328 Kč a dne datum částka 1 197 Kč. Před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč, přičemž žalobci vzniklo takto právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek 2, 5, 6, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení v délce 30 dnů. V důsledku prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 000 Kč. Žalobci vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek 2, 3, 4, 5, 6, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 29 462,93 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění, a to ve výši 0,1% za každý den prodlení, tedy ode dne datum až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústním jednáním soudu se nedostavil. K jednání dne datum byla soudu doručena dne datum v údaj o čase hod. e-mailová omluva a žádost o odročení, z důvodu nemoci syna žalovaného, neboť žalovaný nemá hlídání a je samoživitelem. Tato omluva byla vyhodnocená jako opožděná a neodůvodněná. Soud jednal dle , když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

3. Mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. K akceptaci takto uzavřené smlouvy stranou žalobce došlo oznámením o schválení úvěru ze dne datum, které bylo žalovanému zasíláno doporučeně spolu se splátkovým kalendářem k této smlouvě. Byla sjednaná celková výše úvěru 24 000 Kč s tím, že celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, dosahovala výše 94 416 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr uhradit ve splátkách ve výši 2 164 Kč měsíčně v počtu 48 splátek s tím, že splátky byly splatné nejpozději k 14. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba dosahovala výše 151,57% ročně. Z bodu 6.1 smlouvy bylo zjištěno, že jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou, kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Z bodu 6.2 smlouvy vyplynulo, že poskytovatel má vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejím prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti se ocitli v prodlení s její úhradou v délce 15 dnů, částku ve výši 200 Kč. Z bodu 6.3 smlouvy bylo zjištěno, že jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kteréhokoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, je poskytovatel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Z bodu 6.5 smlouvy dále vyplynulo, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení.

4. Z dokladu o vyplacení úvěru a následně soudu předloženého výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce vyplatil žalovanému úvěr na základě smlouvy, a to převodem na účet č. bankovní účet dne datum. Tato částka byla zaslána na účet žalovaného pod variabilním symbolem číslo.

5. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil dne datum, datum a ještě jednou datum vždy částku 2 164 Kč a dne datum částku ve výši 1 967 Kč Celkem tedy uhradil částku ve výši 8 459 Kč. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému sděleno, že došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené částky úvěru ve výši 31 959 Kč. K ověřování úvěruschopnosti žalobce předložil prohlášení klienta ze dne datum, ve kterém žalovaný kromě jiného prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv 3. osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, neuzavírá smlouvu v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti a je schopen úvěr řádně a včas splácet, je si vědom, jaká je sjednána výše úroků za úvěr, který má být poskytnut dle smlouvy a souhlasí s ním, považuje jej za přiměřený a bere na vědomí, že se jedná o úvěr od nebankovních subjektů, kdy cena za poskytnutí úvěru od nebankovních subjektů je zpravidla vyšší, než u bank. Soudu byl rovněž předložen předsmluvní formulář, který žalovaný podepsal dne datum, který obsahoval údaje o věřiteli, klientovi a charakteristiku úvěru. Obsahoval rovněž náklady v případě opožděných plateb, náklady spotřebitelského úvěru samotného. Soudu byla předložena sjetina z internetového bankovnictví žalovaného, ze které bylo zjištěno, že je zaměstnán u právnická osoba města Brna, a. s. a jeho příjem dne datum měl 16 109 Kč. Soudu byly předloženy záznamy z registru příjmení, kde žalobce před uzavřením smlouvy s žalovaným ověřoval rovněž jeho úvěruschopnost. Zhodnocení klienta ze dne datum bylo zjištěno, že u žalovaného byly zjištěny příjmy ve výši 16 035 Kč měsíčně, výdaje tvoří životní minimum ve výši 3 410 Kč, náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč a dále to, že žalovaný má jednu vyživovací povinnost s tím, že toto dítě žije s ním v domácnosti. Žalovaný prohlásil, že u právnická osoba územní celek, anonymizováno pracuje na hlavní pracovní poměr, mzdu pobírá vždy 12. dni v měsíci. Vzdělání má základní s tím, že bydlí u rodičů. Volné zdroje příjmů byly vyhodnoceny částkou 8 625 Kč.

6. Na zjištěný skutkový stav byl soudem aplikován č. a o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

7. Dle , o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle § 86 odst. 1 téhož zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující ověření úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané, pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadního dluhu. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle ust. § 580 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Bylo prokázáno, že žalobce měl v úmyslu s žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu ust. spotřebitelským úvěrem. Soud se proto dle výše uvedeného věta druhá daného zákona zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla účastníky platně uzavřena, zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a zda žalobce skutečně nemohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebiteli tento úvěr splácet.

14. Soud v tomto směru odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 č. j. , z něhož jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud ČR se vyjádřil v odůvodnění tohoto rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. V další řadě chrání i pozici věřitelů samotných, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko u věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby i dřív. Věřitel přitom neposkytuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Z § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu , a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tato porovnat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.

15. V řízení bylo žalobcem konkrétně tvrzeno a také prokázáno, že jako věřitel před uzavřením smlouvy prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy volné zdroje žalovaného byly žalobcem nejspíše vyhodnoceny jako dostatečné pro splácení jím poskytnutého úvěru. Žalovaný dle potvrzení zaměstnavatele měl příjem zhruba přes 16 000 Kč čistého měsíčně v době, kdy uzavíral předmětnou smlouvu, přičemž hodnocení klienta jsou, dle mínění soudu, velmi podhodnoceny výdaje spojené např. s bydlením žalovaného (1 000 Kč), jejichž výše je zcela nereálná, nejsou hodnoceny další výdaje na bydlení, jako např. náklady spojené s vodou, elektřinou, topením, placením odpadů atd.

16. Soud zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splácet řádně, pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v d (Nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud odkazuje v tomto směru i na další rozhodnutí – Nálezy Ústavního soudu, a to sp. zn. a sp. zn. , kdy Ústavní soud dovodil, že nelze akceptovat, aby případné soudní ochrany se dostávalo subjektům, nebankovním společnostem poskytující úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení formulářových smluv, do jejichž znění nemá spotřebitel právo jakkoliv zasáhnout a ovlivnit jejich obsah, je nutné dle Ústavního považovat za neplatné. Nadto Ústavní soud konstatoval, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti, které Nejvyšší správní soud posuzoval v rozsudku ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39 Nejvyšší správní soud konstatoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale tyto řádně prověří.

17. Soud uzavírá, že předmětná smlouva o úvěru je smlouvou absolutně neplatnou dle ust. , o spotřebitelském úvěru ve spojení s  a o. z. Pokud žalobce na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému částku ve výši 24 000 Kč, jde o plnění bez právního důvodu ( o. z.) a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobci jako ochuzenému vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný převzal od žalobce částku ve výši 24 000 Kč a uhradil pouze částku ve výši 8 459 Kč, soud uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku zaplatit rozdíl ve výši 15 541 Kč s příslušenstvím v zákonné výši dle Ve zbývající části nárok žalobce výrokem II. zamítl jako nedůvodný.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. s tím, že více úspěšný žalovaný má nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému prokazatelně s tímto řízením žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

19. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno – venkov.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.