Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 395/2021-14
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 15 090 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 550 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pro částku 12 540 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 12 183,81 Kč, pro úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 8 218,95 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 969,54 Kč, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 218,95 Kč od 19. 12. 2020 do 26. 11. 2021, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 668,95 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 550 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pro částku 12 540 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 12 183,81 Kč, pro úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 8 218,95 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 969,54 Kč, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 218,95 Kč od 19. 12. 2020 do 26. 11. 2021, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 668,95 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 090 Kč spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 12 183,81 Kč, úroky ve výši 19,98 % ročně z částky 8 218,95 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 218,95 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úroky z prodlení v kapitalizované výši 4 969,54 Kč, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka) dne 23. 5. 2012, dle které poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 27 540 Kč, z toho 15 000 Kč jako samotnou půjčku a 12 540 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 19,98 % ročně), a to formou 60 týdenních splátek po 459 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 17. 7. 2013. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, dosud neuhradil žalobkyni částku 8 218,95 Kč jako dlužnou jistinu a dále pak částku 6 871,05 Kč jako souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usneseními ze dne 20. 12. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 10. 1. 2022, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Listinou označenou jako Smlouva o půjčce číslo datovanou dnem 23. 5. 2012 včetně smluvních podmínek, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodli společnost právnická osoba se žalovaným na tom, že uvedená společnost poskytne žalovanému finanční prostředky půjčku ve výši 15 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 12 540 Kč a žalovaný se naopak zavázal uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí v 60 týdenních splátkách po 459 Kč. Žalovaný pak písemně v rámci smlouvy prohlásil, že uvedené prostředky od společnosti právnická osoba převzal. V předmětné smlouvě je dále uvedeno, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka ohledně příjmů a výdajů. Listinou označenou jako Zákaznická karta s datem 22. 5. 2012 s podpisem žalovaného bylo dále prokázáno, že v této žalovaný uvádí své příjmy (mzdu) a běžné měsíční výdaje (nájem, telefon, výdaje na domácnost), přičemž toto prohlášení žalovaného je podepsáno. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 18. 12. 2020, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 vzal soud za prokázané, že se společnost právnická osoba písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovaným a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Toto postoupení pohledávky bylo též žalovanému písemně oznámeno, což bylo zjištěno z dopisu o oznámení pohledávky s datem 6. 1. 2021, v němž žalobkyně vyzvala žalovaného rovněž k úhradě dluhu ze zmíněné smlouvy ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení, přičemž důkaz o datu doručení nebyl v řízení předložen. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 11. 2021 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného o úhradu dlužné částky ve lhůtě do 26. 11. 2021 s tím, že neučiní-li tak, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 23. 5. 2012, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 12 540 Kč, a to obojí v 60 týdenních splátkách po 459 Kč s úrokovou sazbou 19,98 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno ustanovení, dle kterého zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru, a to na základě zákaznické karty, v nichž však zákazník vyplnil údaje ke svým příjmům a výdajům, které nebyly zcela specifikovány a doloženy, nebylo předloženo žádné potvrzení o pravdivosti uváděných údajů dlužníkem k jeho úvěruschopnosti. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, bance zaplatil celkem částku 12 450 Kč. Předmětné pohledávky vůči žalovanému byly postoupeny se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno.
6. Podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. (ve znění účinném do 24. 2. 2013) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
7. Podle § 39 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětných spotřebitelských smluv, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením každé smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V daném řízení žalobkyně neprokázala, že by se touto otázkou před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí zabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů. Ke splnění podmínky odborné péče ze strany právní předchůdkyně žalobkyně však nedošlo. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru.
9. Podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb.) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
10. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla částku 15 000 Kč dne 23. 5. 2012, na toto plnění žalovaný zaplatil částku 12 450 Kč, dosud tedy dluží žalobkyni na její plnění bez právního důvodu (pro absolutní neplatnost smluv) částku 2 550 Kč, když tato částka představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně, která mu bez právního titulu plnila. Pro výše uvedené tedy je žaloba žalobkyně v částce 2 550 Kč důvodná, a proto soud v této části žalobě vyhověl, když soud nemůže přiznat žalobkyni další plnění ze smlouvy, když pro její neplatnost není žalovaný dalšími závazky ze smlouvy vázán. Proto pro smluvní úrok jak kapitalizovaný, tak požadovaný až do zaplacení dlužné jistiny, byla žaloba žalobkyně zamítnuta.
11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté částky v dopise o oznámení o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021, v němž vyzvala žalovaného k vrácení celé žalované částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení, kdy však toto oznámení mělo být žalovanému doručeno a tento se měl dostat do prodlení, nebylo přesně prokázáno, proto soud za řádnou výzvu k plnění považuje předžalobní upomínku z 11. 11. 2021, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě do 26. 11. 2021. Uplynutím této lhůty se žalovaný dostal do prodlení a podle § 1970 občanského zákoníku žalobkyně má tedy právo na úrok z prodlení, jehož výše 8,05 % ročně odpovídá úpravě ve vládním nařízení č. 142/1994 Sb., ve znění č. 351/2013 Sb. Pro výše uvedené byl tedy žalovaný zavázán rovněž k zaplacení zákonného úroku z prodlení z přiznané částky od 27. 11. 2021 do zaplacení a ve zbytku byla žaloba i ohledně zákonného úroku z prodlení zamítnuta.
12. Lhůta k plnění pak vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud důvod pro aplikaci lhůty delší, případně povolení splátek, neshledal.
13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byl úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.