Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 53/2022-19

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 8.239 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.347 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 1.347 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 6.892 Kč, kapitalizovaných úroků 4.243,21 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1.430,26 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 6.252,38 Kč od 7. 12. 2019 do 14. 5. 2020, z částky 4.905,38 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, úroků 23,72 % ročně z částky 6.252,38 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.347 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 1.347 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 6.892 Kč, kapitalizovaných úroků 4.243,21 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1.430,26 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 6.252,38 Kč od 7. 12. 2019 do 14. 5. 2020, z částky 4.905,38 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, úroků 23,72 % ročně z částky 6.252,38 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 8.239 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o půjčce ze dne 31. 12. 2015 číslo která byla uzavřena se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), přičemž pohledávka za žalovanou přešla na právnická osoba, IČO v důsledku fúze sloučením k 30. 9. 2016 Smlouvou o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni.

2. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle , , ve znění pozdějších předpisů.

3. Soud dospěl ke skutkovému závěru:

A) Smlouvou o půjčce ze dne 31. 12. 2015 číslo má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 9.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve formě 58 týdenních splátek po 274 Kč včetně poplatku ve výši 6.892 Kč (1.800 Kč poplatek za administrativní činnost, 1.260 Kč úrok, 3.600 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), RPSN byla vyjádřena jako 75,72 %. Dále se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za životní pojištění 232 Kč. Pro případ prodlení měl úvěrující právo na úhradu celého dluhu najednou.

B) Z Karty zákazníka vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Žalovaná předložila občanský průkaz, uvedla, že je nájemcem, že má již spotřebitelský úvěr i jinde, že je majitelem motorového vozidla. Žalovaná měla v péči jedno nezaopatřené dítě (narozené 2013). Žalovaná byla na rodičovské dovolené s příjmy 11.450 Kč měsíčně a 7.000 Kč měsíčně jako státní podporou (příjmy byly telefonicky ověřeny). Její náklady činily 7.000 Kč na bydlení, 7.000 Kč jako náklady na domácnost, 1.377 Kč měsíčně jako splátky půjčky, 200 Kč měsíčně jako náklady na telefon. K ověření byly předloženy doklady o příjmech, nájemní smlouva a výměr státní podpory.

C) Z oznámení o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019 a z výpisu z obchodního rejstříku ohledně právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena. Z podacího lístku z 7. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky. Smlouva o postoupení pohledávky a její příloha nebyly soudem, u kterého byla podána žaloba procesnímu soudu postoupeny (a aplikace příjmení nebyla zpřístupněna); protože z ostatních důkazů vyplývalo právo žalobkyně na přisouzené plnění na základě smlouvy, soud rozhodl podle těchto důkazů.

D) Předžalobní upomínkou z 7. 5. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby (s výzvou k plnění do 14. 5. 2020).

E) Soud přihlédl k tvrzením žalobkyně (dokládaným výpisem z plateb žalované), že žalovaná uhradila celkem částku 7.653 Kč.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

4. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 31. 12. 2015 uzavřena smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované finanční prostředky ve výši 9.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto úvěr splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvami, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnila a uhradila pouze částku 7.653 Kč. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s  a násl. (s přihlédnutím k  ); právní předchůdce žalobkyně zanikl s přechodem práv a povinností na nástupce dle čl 17 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti (SE)

7. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele.

8. Nejprve se soud zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně splnil povinnosti podle z. č. Z karty zákazníka vyplývá, že podmínky pro vrácení poskytnutého úvěru byly zkoumány dostatečně (a smlouva v tomto ohledu netrpí deficitem).

9. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) Národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).

11. Nejprve soud zvažoval, zda smlouvy o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na webová adresa). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

12. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných smluv o úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může výrazně převyšovat částku poskytnutou. Soud zohlednil při svých úvahách, že údaj uváděný žalobní ve smluvních podmínkách o výši RPSN neodpovídá skutečnosti, neboť podle , odst. 2 z.č. mají být zohledněny všechny náklady na úvěr, s výjimkou nákladů v návaznosti na zřízení fakultativního (běžného či úvěrového) účtu. S ohledem na uvedené měly být všechny dohodnuté poplatky být součástí výpočtu nákladů na úvěr, a proto RPSN ve skutečnosti činí 224,59 % (dle http://kalkulacky.idnes.cz/cr_spotrebitelsky-uver-rpsn.php), přičemž tato skutečnost má výrazné důsledky pro posouzení vyváženost smluvních práv a povinností a pro závěr o případné zjevné nespravedlnosti sjednaného závazku. Za situace, kdy RPSN dle činí 224,59 %, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 74 % poskytnuté jistiny úvěru (bez pojištění) při roční době splatnosti a úvěr se stává splatným při jakémkoli prodlení žalované (splatná se stávají i částky za nevyužité služby v souvislosti se splácením dluhu) a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle , je třeba smlouvu vyhodnotit jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle , , .

13. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu . Protože žalovaná uhradila částku 7.653 Kč, ale byla jí poskytnuta částka 9.000 Kč, vyhověl soud žalobě co do rozdílu těchto plnění, tj. co do částky 1.347 Kč včetně úroku z prodlení z přiznané částky v souladu s § číslo odst. 1, , přičemž splatnost byla stanovena dle výzvy k plnění z 7. 5 2020. Ve zbývajícím rozsahu žalobu ohledně tohoto nároku zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , neboť ve věci úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.