Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 272/2021-87
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky ve výši 74 147 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 260 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 260 Kč ve výši 8,5% ročně jdoucím od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení celého dluhu, pod hrozbou ztráty výhody splátek, při nezaplacení byť jediné z nich.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 260 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 260 Kč ve výši 8,5% ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení celého dluhu, pod hrozbou ztráty výhody splátek, při nezaplacení byť jediné z nich. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 74 147 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které mu poskytla stejného dne finanční částku ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně úroků za jeho poskytnutí ve výši efektivní úrokové sazby ve výši 122,64 % ročně splatit ve 30 měsíčních splátkách po 3 948 Kč (včetně sjednaného pojištění v částce 359Kč měsíčně) splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. První splátka měla být uhrazena v měsíci říjnu 2019. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla řádně prověřena. Za dobu od listopadu 2019 do dubna 2019 (tj. do zesplatnění úvěru) uhradil žalovaný celkem částku 19 740 Kč (5 x 3 948Kč). Protože žalovaný splátky nesplácel ve sjednaných termínech, v souladu s bodem 6. 3. smlouvy byl úvěr zesplatněn ke dni datum, výsledná částka činila 50 447,59 Kč (tzv. nová jistina tvořená nesplacenou jistinou a nesplacenými úroky za poskytnutí úvěru - bod 6. 4. smlouvy – dlužná původní jistina úvěru ve výši 42 215,05Kč a dlužný přirostlý úrok ve výši 8 232,54 Kč). Podle článku 6.1 smlouvy vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 2 495 Kč, a to za prodlení u splátek číslo až 6 o délce 30 dnů (5x 499 Kč). Podle článku 6. 5. smlouvy vznikl žalobkyni dále nárok na smluvní pokutu ve výši 20 005 Kč za prodlení žalovaného s úhradou jistiny ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 50 447,59Kč za každý den prodlení žalovaného počínaje dnem datum do datum (datum vyhotovení žaloby). Dle bodu 6. 2. smlouvy dále vznikl žalobkyni nárok na částku 1 200 Kč představující náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. A dále má žalobkyně nárok na úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru ve výši 42 215,05Kč dne datum do zaplacení ve výši 82,77% ročně.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil svým podáním ze dne datum, kde uvedl, že výši žalované částky včetně požadovaného příslušenství považuje za zcela neadekvátní vůči výši samotného úvěru a má za to, že žalobkyně tak uplatňuje svůj nárok v rozporu s dobrými mravy. Výše úvěru činila částku 45 000Kč, kdy ale on měl celkově žalobkyni po třiceti měsících vrátit částku 118 440Kč, kdy zde též upozornil na velmi vysokou úrokovou sazbu ve výši 122,64% ročně. 6alovaný zde dále uvedl, že vzhledem ke své finanční tísni nemohl dostát svým závazkům, kdy žádal soud, aby mohl dlužnou částku splácet po 2 000Kč měsíčně.
3. Na výše uvedené reagovala žalobkyně svým podáním ze dne datum, kde vyjádřila souhlas se shora uvedenými splátkami, a dále žalobu vzala částečně zpět v rozsahu částky 4 751 Kč a z ní požadovaného příslušenství (zákonného i smluvního úroku). Žalobkyně ponížila jí požadovaný úrok z 82% na 35%. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo řízení ve shora naznačeném rozsahu zastaveno.
4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne datum. K tomuto se též dostavil žalovaný, který uvedl, že je ochoten uhradit žalobkyni jistinu a úroky stanovené soudem a nikoli jí požadované. S tímto pak nesouhlasila žalobkyně, kdy dle jejího názoru omezením žaloby, kdy byla snížena úroková sazba toliko na výši 35%, zhojila nemravnost požadovaných úroků, smlouva tak není neplatnou a je na místě takto modifikované žalobě zcela vyhovět.
5. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Mezi účastníky skutečně byla uzavřena shora uvedená úvěrová smlouva, kdy na základě této byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, a to dne datum na jím sdělený účet ze smlouvy (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Dle smluvního formuláře a smlouvy číslo zjistil soud, že částka, kterou se žalovaný zavázal za předmětný úvěr uhradit, byla 107 670 Kč (bez platby za sjednané pojištění, s touto to byla částka 118 440Kč), kdy smlouva měla být uzavřena na 30 měsíců s předpokládanou RPSN 124,68 %. Výpůjční úroková sazba byla vyčíslena na 122,64 % ročně. Obsah smlouvy tak odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil celkem částku 19 740 Kč. Žalobkyně též soudu předložila listiny, které mají osvědčovat prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, a to pracovní smlouvu a výplatní pásky, když žalovaný byl též prověřován v různých registrech. Ze splátkového kalendáře pak vyplývá, jakým způsobem a v jakých částkách měl žalovaný úvěr splácet. Ze systému obec národní banky o statistických údajích – spisové řady příjmení bylo ověřeno, že v září 2019 byly domácnostem na spotřebu poskytovány úvěry s fixací úrokové sazby na jeden až pět let s úrokem cca 10 % ročně. Z předžalobních výzev včetně poštovního podací archu má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 6 občanského zákoníku, je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Podle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákon, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč dne datum, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 122,64 % ročně, ročně. Takto sjednané úroky představují dle ustanovení § 588 občanského zákoníku ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností od 1 roku do 5 let poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila v průměru 10 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka). Shora uvedený fakt pak nemohla napravit ani žalobkyně následnou modifikací požadovaných úroků (viz zpětvzetí), když stále platí shora uvedené, tedy, že smlouva mezi účastníky uzavřená je neplatná a nelze tak použít žádné z jejích ustanovení.
11. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částky 45 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 19 740 Kč. Po započtení provedených plateb tak činí bezdůvodné obohacení celkem částku 25 260 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení ve výši 25 260 Kč vrátil žalobkyni. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši nižší než stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v této výši žalobkyně úrok z prodlení požadovala v žalobě. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě právního zástupce žalobkyně k vrácení finančních prostředků předžalobní upomínkou ze dne datum, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě stejného dne. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne datum a do 15 dnů od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinil, dostal se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy určil tuto ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně až do úplného zaplacení, neboť žalovaný takový způsob splacení navrhoval a žalobkyně s tímto souhlasila.
12. O náhradě nákladů řízení (výrok III. tohoto rozsudku) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení měl převážný úspěch žalovaný, kterému ovšem žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.