Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 18/2022-44

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a částky částka zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a částky [částka] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení. IV. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba Smlouvu o typ číslo dne datum, jejíž přílohou byl předpis druh. Dle této smlouvy byla žalované dne datum vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou typ spolu s příslušenstvím, souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem k vrácení částka v číslo měsíčních druh po částka, vždy číslo dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, dostala se do prodlení s platbou částky částka, která představovala součet zůstatku jistiny částka a smluvního příslušenství částka. Prvé číslo splátky ve výši částka splatila. Ke dni datum byla část závodu původního věřitele převedena na společnost právnická osoba, která se tak stala přechodným věřitelem pohledávky za žalovanou. Z tohoto přechodného věřitele byla pohledávka následně postoupena na žalobce, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku částka. Žalobce se touto žalobou domáhá po zvážení všech okolností následujících plateb: nesplacené jistiny částka, zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka - od datum číslo do datum, dále kapitalizovaného úroku částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a částky částka, která je smluvní pokutou za období od datum do datum. Na nákladech řízení je účtováno částka.

2. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. , 3 , když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno fikcí dnem datum.

3. Žalobce soudu předložil žádost žalované o poskytnutí typ typ ze dne datum, Smlouvu o druh číslo ze dne datum, jejíž přílohou je předpis splátek, kterou uzavřela žalovaná s původním věřitelem - se společností právnická osoba Dále byl předložen Formulář pro standardní informace o typ druh ze dne datum, předpis druh ke Smlouvě o druh, výpis informací o typ č. typ číslo, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ze dne datum, výzva před podáním žaloby ze dne datum s podacím archem, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne datum, byla na základě shora uzavřené smlouvy žalované vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaná zavázala zaplatit věřiteli poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka a další poplatky včetně poplatku za anonymizováno výběr druh, což je v celkové výši částka. Celková částka, kterou se zavázala žalovaná vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše částka. Podle § 580 odst. 1o. z., platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně, s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako druh, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve anonymizováno smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Soudu žalobce poskytuje pouze Smlouvu o úvěru a o okolnostech jejího sjednání nemá žádné informace, okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti druh (druh) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Do jaké míry si původní věřitel zjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet druh v dohodnutých částkách a termínech, není známo, zřejmě vycházel z informací žalované v žádosti o druh. Soud považuje toto právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, což se týká především„ hotovostního režimu splátek“, který u půjčky na částka činí částka a zbylé poplatky jsou souhrnně označovány jako poplatek za správu úvěru. Jaký je skutečný zisk původního věřitele z této transakce, není patrné. Poplatek (odměna) tvoří u druh částka výši částka, což je o anonymizováno navíc z částky, než která byla žalované půjčena. Výši„ celkových nákladů druh druh“, vztažmo k půjčené částce, soud považuje za odporující dobrým mravům. Již judikováno název soudu v rozhodnutí j. č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí v obdobné věci, že není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do druh pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání původního věřitele je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Protože sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel, je smlouva o úvěru dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním jako celek. O její částečné neplatnosti soud proto neuvažoval.

4. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkající se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení:„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle tvrzení žalobce uhradila žalobci celkem částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po datum, které je uvedeno jako nejzazší lhůta k úhradě dluhu v předžalobní upomínce ze dne datum požadované žalobcem, tj. od datum do zaplacení. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by dluh rozporovala či uhradila. Soud proto uložil žalované dluh žalobci zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle , a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části byla proto žaloba zamítnuta, a to co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a částky částka. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat žádného jiného plnění, tedy ani částek, které se týkají obchodních úroků či smluvní pokuty.

5. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měla ve věci v převážné míře úspěch žalovaná, a protože žádné náklady na její straně nevznikly, ponese si každý z účastníků náklady řízení ze svého. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků, vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši částka, ve lhůtě shodné jako shora.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.