Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 42/2022-25

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 11 118,53 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje v rozsahu zpětvzetí žalobního návrhu žalobkyně v podání ze dne 9. 2. 2022, tj. co do jistiny ve výši 1 650 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 650 Kč od 1. 11. 2021.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 538,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 538,10 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. částky 7 930,43 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 226,72 Kč od 1. 11. 2021 do 21. 2. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 7 688,62 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje v rozsahu zpětvzetí žalobního návrhu žalobkyně v podání ze dne 9. 2. 2022, tj. co do jistiny ve výši 1 650 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 650 Kč od 1. 11. 2021. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 538,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 538,10 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. částky 7 930,43 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 226,72 Kč od 1. 11. 2021 do 21. 2. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 7 688,62 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu

dne 12. 11. 2021 na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu části B) návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru uzavřené mezi žalobkyní, právnická osoba anonymizována tři slova, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným ze dne 25. 5. 2020. Žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce evidovaný na podúčtu číslo formou tzv. Komfort čerpání a úvěrový rámec evidovaný na podúčtu číslo formou tzv. Extra čerpání. Úvěr čerpaný formou tzv. Komfort čerpání se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, s roční úrokovou sazbou 22,68 %, s tím, že se žalovaný zavázal hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Úvěr čerpaný formou tzv. Extra čerpání se žalovaný zavázal splatit 24 splátkami ve výši 525 Kč s roční úrokovou sazbou 26,79 %. Žalovaný takto čerpal peněžní prostředky, které ke dni 29. 6. 2020 činily celkem 20 884,10 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal do prodlení se splácením, žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného současně vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení splátky v prodlení, ten však na výzvu nereagoval, a proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne 27. 9. 2021. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne 31. 10. 2021 a celý dluh žalovaného v celkové výši 11 668,53 Kč sestávající z jistiny ve výši 11 362,77 Kč, úroků ve výši 241,81 Kč pojistného ve výši 63,95 Kč, se stal splatným v celém rozsahu. Žalovaný po zesplatnění uhradil částku 550 Kč, která byla započtena na jistinu úvěru. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky 11 118,53 Kč. Žalobkyně dále požadovala úroky z prodlení ve výši podle ustanovení a příslušného nařízení vlády z částky 10 876,72 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, odeslanou dne 2. 8. 2021.

2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 650 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 650 Kč od 1. 11. 2021. S ohledem na a 4 , (dále jen „“), soud v tomto rozsahu řízení zastavil bez souhlasu žalované, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti dne 25. 5. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Nedílnou součástí návrhu a smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb, produktové podmínky pro revolvingové úvěry a sazebník pro úvěry platný od 11. 3. 2020. Žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, a to včetně úroků ve výši 22,68 % ročně a pojištěním ve výši 5,99 % ze splátky úvěru do 17. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Pro případ, že nebude poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, byla žalobkyně oprávněna požadovat po klientovi zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze splátky, s jejíž i částečnou úhradou se dostal do prodlení více než 30 dnů, dále náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného dluhu ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč. Část úvěru byla převedena na bankovní účet zprostředkovatele úvěru za účelem úhrady prodejní ceny zboží – výpočetní technika s prodejní cenou 9 231 Kč. Podle úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení povinností žalovaného. Za období od 8. 6. 2020 do 16. 9. 2021 čerpal žalovaný dle výpisu z úvěrového účtu finanční prostředky v celkové výši 20 884,10 Kč, přičemž splátkami uhradil 19 346 Kč. Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaný na úvěr nesplácel řádně a včas a opakovaně se dostával do prodlení s úhradou splátek, ke dni 20. 9. 2021 činil jeho dluh částku 11 668,53 Kč, která zahrnovala též úroky z úvěru ve výši 241,81 Kč a pojistné ve výši 63,95 Kč, žalovaný naposledy hradil splátku dne 16. 9. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr čerpaný prostřednictvím úvěrového rámce řádně nehradil, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne 27. 9. 2021 od úvěrové smlouvy a ke dni 31. 10. 2021 úvěr zesplatnila a zároveň vyzvala žalovaného k úhrad zesplatněné částky v celkové výši 11 669 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil částku 550 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění dne 1. 11. 2021, žalovaný na ni nijak nereagoval, ani ničeho nezaplatil.

6. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Zjišťování a dostatečné posuzování nebylo prokázáno z listinných důkazů předložených žalobkyní, přičemž žalobkyně sice poukázala na kroky činěné před poskytnutím úvěru, ovšem k uvedenému nepředložila takové důkazy, které by osvědčily její zákonnou povinnost dostatečně posuzovat úvěruschopnost žalovaného – tj. posuzovat, že je skutečně v možnostech žalovaného pohledávku splácet. Žalobkyně doložila na výzvu soudu výpis z běžného účtu žalovaného za období před poskytnutím úvěru, ze kterého měla ověřovat příjmy a výdaje žalovaného, z tohoto výpisu je však zřejmé, že žalovaný již v té době splácel několik půjček a úvěrů (žalovaný měl na účtu trvalý příkaz nazvaný půjčka anonymizována dvě slova airbank, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, Hypotéka 1, Hypotéka 2, atd.) a ke konci měsíci byl jeho zůstatek na účtu v záporu.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Věc byla soudem posuzována dle , , v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění,

dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420

a § 1810 a násl. o. z.

10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . Jeho ustanovení pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání

pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

17. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

18. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně měla postupovat podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů. Žalobkyně tudíž měla postupovat podle § 84 odst. 1 ZoSÚ a vyžádat si od žalovaného příslušné doklady, na základě kterých by si výdaje žalovaného verifikovala. Toto zjevně žalobkyně neučinila a při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vyšla ze závěru, že volné zdroje žalovaného jsou dostatečné, a to přesto, že měla k dispozici výpis z jeho běžného účtu, ze kterého je zřejmé, že žalovaný dostatkem finančních prostředků nedisponuje. K tomu je nutné dodat, že již v poměrech zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb. platilo, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Soud je přesvědčen, že řečené se plně uplatní i v poměrech ZoSÚ, který je s odkazem na § 78 ZoSÚ v tomto i přísnější. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zcela nedostatečně.

19. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla mu spotřebitelský úvěr, aniž řádně zkoumala jeho výdaje. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.), a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že byla žalovanému takto poskytnuta částka ve výši 20 884,10 Kč, žalovaný z této částky uhradil 19 346 Kč, na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně obohatil co do částky 1 538,10 Kč (čerpaných 20 884,10 Kč – uhrazených 19 346 Kč), a je tak povinen žalobkyni vrátit plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení.

20. Výrokem II. rozsudku soud proto vyhověl žalobě co do částky 1 538,10 Kč, přičemž rovněž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky,

a to od 22. 2. 2022 do zaplacení, tedy ode dne následujícího poté, co se žaloba dostala

do dispozice žalovaného. S ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy soud výrokem III. rozsudku zbývající část nároku žalobkyně, tj. co do zaplacení částky 7 930,43 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 226,72 Kč od 1. 11. 2021 do 21. 2. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 7 688,62 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Náhrada nákladů řízení

by příslušela procesně úspěšnějšímu žalovanému, který byl ovšem ve věci nečinný a žádné náklady mu nevznikly. Proto soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl, že žádný

z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.