Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
9 C 90/2021-50
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 34 266,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 800 Kč od datum do zaplacení a částku ve výši 5 904 Kč spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 904 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 5 904 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 904 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba ohledně částky 9 465 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 388,26 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 906,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 032, 55 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 032,55 Kč od datum do zaplacení a ohledně částky 9 097,70 Kč spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 023,53 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 19 % ročně z částky 3 023,53 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 023,53 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 800 Kč od [datum] do zaplacení a částku ve výši 5 904 Kč spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 904 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 5 904 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 904 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba ohledně částky 9 465 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 388,26 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 906,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 032, 55 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 032,55 Kč od [datum] do zaplacení a ohledně částky 9 097,70 Kč spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 023,53 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 19 % ročně z částky 3 023,53 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 023,53 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 19 265 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 388,26 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 906,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 032,55 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 032,55 Kč od datum do zaplacení, a to z titulu nesplnění povinností žalovaným, k nimž se zavázal na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO dne datum. Dále žalobkyně požaduje přiznat i částku 15 001,70 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 123,38 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 596,54 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 927,53 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 927,53 Kč od datum do zaplacení, neboť žalovaný nesplnil ani povinnosti vyplývající mu ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum. Na náhradě nákladů řízení požadovala žalobkyně přiznat částku 3 549 Kč.
2. Soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu spojené s doložkou, že pro případ, že se nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka činila 357 Kč a byla splatná dne datum Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 22 600 Kč skládající se z jistiny 12 000 Kč a poplatku ve výši 10 600 Kč. Poplatek představuje souhrn úroků ve výši 2 146 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 29 % p. a. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Trvání účinnost smlouvy bylo ujednáno do dne splatnosti poslední splátky s tím, že ukončení účinnost smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnost vzniklé za dobu jejího trvání. Žalovaný na dluh uhradil celkem 2 200 Kč, naposledy dne datum. Dlužná jistina tedy představuje částku 11 032,55 Kč a dlužný poplatek částku 8 232,45 Kč. Rovněž ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč a závazek žalovaného splatit tuto půjčku spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč, skládajícího se z částky úroky ve výši 2 504 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a částky poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. To vše se žalovaný zavázal rovněž uhradit v hotovosti v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum ve výši 382 Kč. Ostatní podmínky zápůjčky, včetně úrokové sazby, doby trvání, účinnosti smlouvy, sankční ujednání a podobně byly shodné s podmínkami předchozí smlouvy o zápůjčce. Žalovaný na tuto zápůjčku uhradil celkem 10 600 Kč, kdy naposledy uhradil příslušnou splátku dne datum. Kč. Dlužná jistina tedy představuje částku 8 927,53 Kč a dlužný poplatek částku 6 074,17 Kč. Aktivní žalobní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, na základě které byly postoupeny na žalobkyni obě shora uvedené pohledávky. O jejím uzavření byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum. Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k zaplacení dlužných částek ještě před podáním žaloby.
4. Na shora uvedená skutková zjištění odkazuje soud jako na skutkový závěr ve věci.
1. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník”), jimiž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžitý prostředky vrátit a zaplatit úroky.
2. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
3. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
5. Podle ustanovení § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
6. Podle ustanovení § 580 odstavce 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.
10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, nicméně sjednaný poplatek za zpracování a doručení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč posoudil soud jako absolutně neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy s odkazem na ustanovení § 547, 580, 588 občanského zákoníku, a dále proto, že představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele dle § 1813 občanského zákoníku. Uvedená částka poplatků představuje téměř 70 % z poskytnuté jistiny. Mají-li představovat odměnu za půjčení peněžních prostředků, pak jsou evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť jsou nepřiměřeně vysoké, když při zohlednění již sjednaných úroků, které obecně představují odměnu za poskytnutí finanční částky, by zisk z poskytnuté jistiny činil přes 87 %. Soud takto sjednaný zisk na straně věřitele považuje za nepřiměřený. Soud hodnotí počínání právního předchůdce žalobkyně jako nemravné, když lze zároveň konstatovat, že zároveň není zřejmé, jaké činnosti mají poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč zahrnovat. Navíc je nutné konstatovat, že formuláře smluv a smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit půjčku v hotovosti. Toto spojení však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní půjčka nemohla být splácena například bezhotovostními převody) a představuje ze strany právního předchůdce žalobkyně navyšování ceny poskytnuté půjčky.
12. Vzhledem k tomu, že soud posoudil sjednané poplatky za absolutně neplatný právní úkon, do této částky žalobu zamítl, když přiznal žalobkyni pouze částku 5 904 Kč včetně úrokového příslušenství z této částky, neboť žalovaný na závazek ze smlouvy číslo uhradil celkem 10 600 Kč. Ve zbytku soud úrokové příslušenství zamítl, včetně rozdíl v požadovaném příslušenství týkající se úroku z úvěru, když část tohoto úroku ve výši 19 % ročně za období od datum do zaplacení posoudil jako neoprávněnou s odkazem na ustanovení § 168 odstavce 1 a § 122 odstavce 4 zákona o spotřebitelském úvěru, který uvádí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
13. Ohledně smlouvy číslo ze dne datum dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. K tomu lze uvést, že právním předchůdcem žalobkyně provedený rozsah zjištění k úvěruschopnosti žalovaného za situace, kdy mu byl úvěr poskytnut ve velmi krátké době po poskytnutí úvěru týmž poskytovatelem ve výši 14 000 Kč, nelze považovat za dostačující. Za dané konstelace, kdy dlužník žádá o poskytnutí dalšího úvěru ve velmi krátkém časovém úseku po sobě je nasnadě, aby poskytovatel finančních prostředků vynaložil zjišťování schopnosti žadatelů dluh splácet zvýšené úsilí, tím spíše, když je poskytovatelem nebankovní instituce, na níž se ve většině případů obracejí klienti minimálně likvidní. Pakliže v takovém případě poskytne věřitel žadateli finanční prostředky pouze za standardních podmínek zjišťování jeho schopnost dluh splácet (vycházeje přitom pouze z tvrzení žadatele, pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek) uplatňovaných jím při žádosti o prvotní úvěr, nelze takové úsilí věřitele pokládat za dostatečné ve smyslu § 86 odstavce 1 zákona o spotřebitelném úvěru. V daném případě lze rovněž poukázat na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr s vědomím, že pracovní smlouva žalovaného je sjednána na dobu určitou, když tato nepokryje dobu, po níž byl žalovaný povinen dle smluv dlužné částky splácet. V neposlední řadě nelze pominout ani skutečnost, že v prvotní smlouvě byla žalovanému schválena pouze částka 14 000 Kč, oproti jím požadované výši 30 000 Kč (viz zákaznická karta). Přestože tedy právní předchůdce žalobkyně neshledal u žalovaného možnost poskytnout mu částku vyšší než 14 000 Kč, poskytl mu po čtyřech měsících další téměř totožnou částku navíc za situace, kdy již měl žalovaný zvýšené životní výdaje v souvislosti se splácením prvotní půjčky, klesl mu příjem v souvislosti se ztrátou tvrzených vedlejších příjmů a rovněž uplynula další doba z trvání pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou, která byla zdrojem získávání příjmů ke splácení dluhu. Tímto svým jednáním právní předchůdce žalobkyně„ roztáčí“ společensky nežádoucí spirálu zadlužení, proti jejímuž zabránění má přispívat i stanovení povinnosti poskytovatelů úvěrů ve smyslu § 86 odstavce 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto takové jednání nemůže požívat právní ochrany a je sankcionováno případnou neplatností takové smlouvy.
14. S ohledem na shora uvedené přiznal soud žalobkyni pouze právo pouze na částku 9 800 Kč z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč na základě neplatného smluvního ujednání, na kterou bylo již žalovaným uhrazeno 2 200 Kč. Tuto dlužnou částku přiznal soud žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení ve výš stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne datum do zaplacení.
15. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odstavce 2 o. s. ř., dle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 46 %, když žalobě bylo vyhověno co do celkové částky 15 704 Kč, oproti žalované částce 34 266,70 Kč. Žalovaný byl tedy úspěšný z 54 %. Právo na poměrnou náhradu nákladů řízení by tak měl žalovaný, a to v rozsahu 8%. S ohledem na to, že žalovanému žádné prokazatelné účelné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.