Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 190/2021-62
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 105.174 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 105.174 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4.669,12 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 32.077,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 5.279,25 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 31.389,10 Kč, to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 3.100,87 Kč, úroku 29 % z částky 32.077,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 2.795,37 Kč a úroku ve výši 14 % z částky 31.389,10 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 24.681,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 105.174 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4.669,12 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 32.077,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 5.279,25 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 31.389,10 Kč, to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 3.100,87 Kč, úroku 29 % z částky 32.077,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 2.795,37 Kč a úroku ve výši 14 % z částky 31.389,10 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 24.681,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 105.174 Kč s příslušenstvím z důvodů:
- nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy číslo ve výši jistiny 32.077,93 Kč a poplatku ve výši 23.865,07 Kč s příslušenstvím v podobě úroku ve výši 29% z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 21. 8. 2020 do 18. 12.2020 částkou 3.100,87 Kč) od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 14. 7. 2019 do 18. 12. 2020 částkou 4.669,12 Kč) a dále od 19. 12. 2020 ve výši 10 % z jistiny do zaplacení
- nevrácených prostředků poskytnuté půjčky pod číslem smlouvy číslo ve výši jistiny 31.389,10 Kč a poplatku ve výši 17.841,90 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 14 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 4. 5. 2020 do 18. 12. 2020 částkou 2.795,30 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 8. 4. 2020 do 18. 12. 2020 částkou 5.279,25 Kč) a dále od 19. 12. 2020 ve výši 9,75 % z jistiny do zaplacení
2. Žalobkyně stran prvého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 20. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 38.491 Kč představovaného úrokem ve výši 13.183 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky), odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 14.752 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu s komfortní splácení ve výši 10.556 Kč. Závazek měl být splněn formou 24 měsíčních splátek po 3.271 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 20. 8. 2020. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění v souhrnné hodnotě 23.200 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalované dosáhl v jistině konečné hodnoty 32.077,93 Kč a na poplatku hodnoty 23.865,07 Kč. K tomu přistupuje úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 18. 12. 2020 (s účinky ke dni 5. 1. 2021) uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba a zejména od doporučeně odeslaného oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 6. 1. 2021.
3. Žalobkyně stran druhého nároku tvrdila, její právní předchůdce obchodní korporace právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 28. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 45.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 28.855 Kč představovaného úrokem ve výši 6.854 Kč (tj. úrok ve výši 14 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky), odměny za zpracování a administrativní činnost ve výši 15.413 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 6.588 Kč. Závazek měl být splněn formou 24 měsíčních splátek po 3.078 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 28. 4. 2020. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění v souhrnné hodnotě 24.700 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalované dosáhl v jistině konečné hodnoty 31.389,10 Kč a na poplatku hodnoty 17.841,90 Kč. K tomu přistupuje úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 18. 12. 2020 (s účinky ke dni 5. 1. 2021) uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba a zejména od doporučeně odeslaného oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 6. 1. 2021.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl v řízení procesně nečinný.
5. Skutkový závěr stojí ve vztahu k oběma nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou- strany číslo písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.
6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, pokud by byl procesně bdělý a aktivní, mohl cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla na základě výzvy soudu přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak jsou specifikovaná žalobkyní a v řízení uplatňována, neposkytl.
7. Po stránce skutkové se k prvému nároku uzavírá, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 20. 8. 2018 smlouva o zápůjčce číslo na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 40.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text zachycující skutečnost, že prostředky byly přenechány v hotovosti při podpisu smlouvy. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 40.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 13.183 Kč, položky označené jako částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 14.752 Kč a odměny věřiteli za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10.556 Kč, to vše ve splátkách ve výši 3.271 Kč měsíčně s rozvržením na celkem 24 splátek. Poslední splátka měla být placena ve výši 3.258 Kč Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi.
8. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé měsíční splátky v rozporu se smlouvou, resp. se dostal do prodlení. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 32.077,93 Kč a na poplatku hodnoty 23.865,07 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen pro žalovaného příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila žalobkyně dluh také v rozsahu dlužné jistiny. Umoření dílčích plnění tak je provedeno pro žalovaného příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 3.5 smluvních podmínek.
9. Po stránce skutkové se k druhému nároku uzavírá, že
10. mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 28. 4. smlouva o zápůjčce číslo na základě které bylo žalovanému poskytnuto 45.000 Kč z toho v hotovosti 42.000 Kč a na konsolidaci předchozího závazku byla refinancována ze zápůjčky částka 3.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text zachycující skutečnost, že prostředky byly jednak určeny k umoření předešlého závazku mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným a ve zbylém rozsahu přenechány v hotovosti při podpisu smlouvy. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich určením na úhradu jiného závazku, který byl smlouvou o zápůjčce konkretizován a také jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. faktické a reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 45.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 6.854 Kč, položky označené jako částka za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15413 Kč a odměny věřiteli za vedení zákaznického účtu ve výši 6.588 Kč, to vše ve splátkách ve výši 3.078 Kč měsíčně s rozvržením na celkem 24 splátek. Poslední splátka měla být placena ve výši 3.061 Kč Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi.
11. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaná poskytla pouze částečné plnění, tudíž co do zbylého závazku, tj. v rozsahu jistiny ve výši 31.389,10 Kč a na poplatku hodnoty 17.841,90 Kč nastalo jeho prodlení, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen pro žalovaného příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila žalobkyně dluh také v rozsahu dlužné jistiny. Umoření dílčích plnění tak je provedeno pro žalovaného příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 3.2 smluvních podmínek.
12. Postoupení pohledávek za žalovaným je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalovaného nastalo dnem následujícím po uplynutí měsíční lhůty od poslední platby. Úroky byly nárokovány ve výších sjednaných ve smlouvách (29 % a 14 %) vždy ode dne následujícího po dni, kdy měly zaplaceny poslední z dohodnutých splátek.
13. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.
14. Vedle konsenzuálního základu obligačního vztahu došlo z povahy smluv i k jejich perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky zápůjčky“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).
15. Jestliže se uzavírá, že žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností, jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. Elementárně vznikla žalovanému v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení jistin a„ poplatků za půjčku“.
16. Je-li úrok ve smlouvě sjednán fixní částkou k období sjednaného splácení, není vzhledem k autonomii vůle, a není-li přítomna právní úprava, která by to reprobovala, aby si smluvní strany dohodly, že nastane-li prodlení a ke dni poslední splátky bude přítomen dluh vydlužitele, lze na pokračující období dohodnout další úročení (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005), vždy se však, jak je to výslovně vyjádřeno v uváděném rozhodnutí, je nezbytné, aby to bylo obligačně nastoleno. Taktomu ani v jednom z posuzovaných nároků není a proto nebylo shledáno důvodným příslušenství – úrok – které přesahuje dobu trvání smlouvy.
17. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobci dosud nesplacené jistiny poskytnutých půjček spolu s dohodnutými poplatky, tj. celkem 105.174 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši a to s částečnými kapitalizacemi do 18. 12. 2020 (prodlení počíná v obou případech dnem následujícím po dni uplynutí měsíční doby od poslední hrazené splátky, tj. od 14. 7. 2019 a 8. 4. 2020). Výše úrok z prodlení stanovuje se podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Výrokem II. je žaloba zamítána co do úroků, které přesahují smluvní rozsah úročení, neboť úrok byl dohodnut fixními hodnotami a pouze pro dobu splácení závazků.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).
20. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.
21. Výrokem III. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 24.681,20 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 16.020 Kč, 3 režijní paušály částka 900 Kč stanovená podle § 13 odst. 3 cit. vyhl., 21% DPH částka 1.124,20 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 4.028Kč.
22. Vzhledem k výši ukládané povinnosti se žalovanému ukládá, aby žalobkyni uspokojil v třicetidenní lhůtě od právní moci rozsudku. Ve shodné lhůtě je stanovováno nahradit žalobkyni vynaložené náklady řízení, když se platební místo k jejich úhradě vymezuje podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.