Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
30 C 34/2022-42
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 49 358,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 680 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, částku 5 805 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 805 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, částku 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 680 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, částku 5 805 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 805 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, částku 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 10. 12. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 358,69 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovaným následující smlouvy. Dne 26. 6. 2019 byla uzavřena Smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 17 333 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 3 577 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 860 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 5 896 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 19. 8. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 3. 7. 2019. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné pohledávky, která činila na jistině částku 19 020,50 Kč a na dlužném poplatku 14 829,90 Kč. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splácena ze strany žalovaného, úročí se neuhrazená jistina ve výši 19 020,50 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku hrazeno ničeho. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku 44 450,40 Kč, kdy žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalovaném zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, a toliko dlužné jistiny ve výši 19 020,50 Kč a příslušenství ve formě smluvního úroku a úroku z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.
2. Dne 18. 3. 2019 byla uzavřena Smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 283 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 2 504 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 4 127 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 11. 5. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 26. 6. 2019. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 9 074,39 Kč a na dlužném poplatku 8 067,36 Kč. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splácena ze strany žalovaného, úročí se neuhrazená jistina ve výši 9 074,39 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku hrazeno ničeho. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku 23 755,29 Kč. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyni hrazeno ničeho. Žalobkyně se pak rozhodla nepožadovat po žalovaném zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, tedy se domáhá uhrazení toliko jistiny ve výši 9 074,39 Kč spolu s příslušenstvím představující úrok z prodlení a smluvní úrok. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v tomto případě poté, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.
3. Dne 30. 11. 2018 byla uzavřena Smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 28 994 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 9 888 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 189 Kč a nákladů za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 917 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 459 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 30. 11. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 14. 6. 2019. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 21 263,80 Kč a na dlužném poplatku 18 319,20 Kč. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splácena ze strany žalovaného, úročí se neuhrazená jistina ve výši 21 263,80 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku hrazeno ničeho. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku 52 311,31 Kč. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyni hrazeno ničeho. Žalobkyně se pak i v tomto případě rozhodla nepožadovat po žalovaném zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, a toliko jistinu ve výši 21 263,80 Kč spolu s příslušenstvím, které představuje smluvní úrok a úrok z prodlení. I v daném případě žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, a to vhozením do schránky.
5. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.
6. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne 26. 6. 2019, 18. 3. 2019 a 30. 11. 2018 tři Smlouvy o zápůjčce. Na základě těchto smluv byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, 14 000 Kč a 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit ve dvou případech v 60 týdenních splátkách, a v jednom případě ve 24 týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako„ poplatek“. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, odeslání oznámení bylo učiněno dle podacího lístku dne 25. 1. 2021. Žalovaný pak u smlouvy číslo uhradil celkem částku 1 320 Kč, u smlouvy číslo částku 8 195 Kč a u smlouvy číslo částku 17 500 Kč. Předžalobní upomínkou byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky.
7. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli tři smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřených smluv byly žalovanému poskytnuty zápůjčky ve výši 20 000 Kč, 14 000 Kč a 30 000 Kč. Jelikož žalovaný částky ve lhůtě splatnosti nevrátil, soud žalobě o zaplacení dlužné zápůjčky částečně vyhověl.
9. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě jako„ poplatek“, pak soud uvádí, že tomuto nároku žalobkyně nebylo vyhověno z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí cca 76 % ročně, a to u všech výše uvedených smluv. Ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je tak v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatné. Ze shora uvedených důvodů soud zamítl žalobu co do požadovaných částek týkajících se dlužného poplatku.
10. Z výše uvedeného důvodu přiznal žalobkyni soud jen částku týkající se doposud neuhrazené jistiny, a to u každé smlouvy. Jelikož z žalobního tvrzení vyplývá, že žalovaný částečně vždy hradil na neplatný poplatek, musel vždy soud od jistiny ještě odečíst to, co žalobkyně započítala na tento neplatný poplatek. Celkově žalobkyně požadovala uhrazení částky 49 358,69 Kč, kdy po odečtení zaplacených částí a částí, které soud považoval za neplatná ujednání, zbyla částka 18 680 Kč u smlouvy číslo u smlouvy číslo částka 5 805 Kč a u smlouvy číslo částka 12 500 Kč, když celkem žalovaný uhradil částky 1 320 Kč, 8 195 Kč a 17 500 Kč. Soud tedy ve smyslu ustanovení § 2991 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, žalobkyni přiznal právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 36 985 Kč, když ve zbývající části předmětu řízení žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Co se týče úroku z prodlení, tento soud přiznal žalobkyni v požadované výši, tj. 10 % ročně, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, avšak až od 8. 2. 2021, neboť soud hodnotil věc jako neplatné právní ujednání a povinnost žalovaného vrátit finanční prostředky z důvodu bezdůvodného obohacení, přičemž žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě teprve oznámením o postoupení pohledávky. Toto oznámení ze dne 6. 1. 2021 bylo odesláno dne 25. 1. 2021. Soud předpokládá lhůtu 3 dnů na doručení, tj. ke dni 28. 1. 2021. Ve výzvě byla určena lhůta k úhradě 10 dnů, tj. do 7. 2. 2021.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že náhradu nepřiznal žádnému z účastníků. Ve věci byl úspěšný z 68 % žalovaný, avšak ten zůstal po celé řízení pasivní a neprokázal tak žádné účelně vynaložené náklady. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný svého práva domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či návrhem na nařízení exekuce.