Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 56/2022-21

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, s 10,00 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka, se zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, obec, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 10,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], [obec], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a dále částku částka jako smluvní pokutu a náhradu nákladů řízení. Uvedla, dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdkyní žalobkyně - společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa číslo, platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena v elektronické formě prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná svou vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - částka na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku částka spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, proto ji vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 %. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne datum.

2. Soud ve věci vydal dne datum rozhodnutí elektronický platební rozkaz číslo jednací, který se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen a bylo nařízeno ústní jednání.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že dne datum, ve znění smlouvy o úvěru číslo ze dne datum byla mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované částku částka a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do datum. Výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo prokázáno, že žalované byla dne datum a dne datum zaslána na její bankovní účet celková částka částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, včetně přílohy a oznámení o postoupení soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni; postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne datum. Předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala dne datum k úhradě dlužné částky.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

13. Podle a b) , (dále jen„ “), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

14. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru, kterou žalovaná měla sjednat dne datum, ve znění smlouvy o úvěru ze dne datum, se společností právnická osoba, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně tvrdila pouze, že na základě žádosti žalované byla s odbornou způsobilostí posuzovaná její schopnost splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Tuto žádost však soudu nepředložila a ani netvrdila, že by si informace poskytnuté žalovanou nějak ověřovala. Lze tak uzavřít, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by při uzavírání výše uvedené smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalované zkoumána a k jakým konkrétním zjištěním ohledně této otázky u žalované původní věřitel dospěl. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá mimo jiné o nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, dle něhož se jedná požadavek, na němž je nutné bez výhrady trvat s tím, že je nerozhodné, zda je stanoven v právním předpise či nikoliv. Prostý gramatický výklad dovozující pouhou relativní neplatnost uzavřené smlouvy by znamenal jednak popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti vůbec, a jednak by vedl k výraznému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, závislé nyní jen na jeho vlastní aktivitě. To ovšem nepochybně nebylo záměrem zákonodárce. Uvedené přitom potvrzuje i důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru, v níž je v souvislosti s úpravou posuzování úvěruschopnosti uvedeno:„ stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud výsledek posouzení úvěruschopnosti napovídá, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet.“ Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citované důvodové zprávě, smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. Tyto celospolečenské souvislosti negativních sociálních důsledků předlužení spotřebitele s (prevenční) povinností posouzení úvěruschopnosti byly zmiňovány i ve shora citované judikatuře. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.) (ke všemu uvedenému srov. rozhodnutí anonymizováno ze dne datum, věc C číslo).

15. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se dobrovolně zbavila svého práva obdržet od soudu náležité poučení dle , v jakém směru má svá žalobní tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti doplnit.

16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku částka, na kterou žalovaná neuhradila ničeho, je tak povinna vydat žalobkyni částku částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího ze smluvního úroku (má oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné) a včetně smluvní pokuty a poplatků spojených s upomínáním (opět mají oporu v neplatné smlouvě). Shora uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. tak, že tyto přiznal ve věci úspěšnější žalobkyni. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náklady právního zastoupení podle ust. , advokátní tarif za 3 úkonu právní služby (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby), kdy odměna za jeden úkon činí částku částka, tedy ve výši částka, dále 3 x režijní paušál po částka podle , celkem tedy částka Celkem náklady řízení včetně 21% DPH, jehož je zástupce žalobkyně plátcem, činí částku částka. Jelikož byla žalobkyně z celkové výše dlužné pohledávky částka (součet jistiny částka, smluvní pokuty částka, částka představující zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 10 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka) úspěšná pouze co do částky částka (součet jistiny částka a částky částka představující 10,00 % roční úrok z prodlení z částky částka od datum do datum), což představuje úspěch v rozsahu 61% a neúspěšná v rozsahu 39%, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 22% z částky částka, tedy v částce částka. Soud v dané věci aplikoval advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o opakovaný formulářový návrh, v němž se mění pouze jména účastníků, označení smluv a dlužných částek. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle k rukám advokáta žalobkyně podle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.