Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 26/2022-38

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 11. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 10. 2017 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 180 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 11. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 10. 2017 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 180 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 12 000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná coby úvěrovaná uzavřela dne 9. 10. 2017 se společností právnická osoba, IČO (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO), (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. 7 2017, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně také kapitalizovaný úrok, poplatek za vyhodnocení úvěru, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek, tj. v celkové výši 8 760 Kč, tedy celkem částku 20 760 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a nákladů spotřebitelského úvěru se žalovaná zavázala uhradit ve 13 měsíčních splátkách, kdy poslední splátka byla splatná dne 9. 11. 2018. Žalovaná na předmětný úvěr neuhradila ničeho. Žalobknyě se pak v rámci předmětné žaloby domáhá úhrady poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč, dále smluvního úroku z jistiny 12 000 Kč ve výši 25,85 Kč od 10. 10. 2017 do zaplacení, když nárok vyplývá z článku II. odst. 1 smlouvy o úvěru, a dále zákonného úroku z prodlení. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho nehradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované bylyy v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením a n. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

3. V daném případě soud postupoval dle , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně i žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná se dne 9. 10. 2017 se společností právnická osoba dohodla na poskytnutí finančních prostředků ve výši 12 000 Kč, které jí byly při podpisu smlouvy předány, kdy tyto se zavázala zaplatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč, tedy celkem částku 20 760 Kč, přičemž 12 000 Kč představuje dle smlouvy jistinu úvěru, 480 Kč administrativní poplatek, úrok ve výši 25,85 % ročně, dále poplatek za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 280 Kč. První splátka byla splatná do 30 dnů od data uzavření smlouvy. RPSN činila 189,38 %. S účinností ke dni 28. 8. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a z přílohy.

5. Podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle a odst. 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení a n. , ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalované byla poskytnuta peněžitá částka ve výši 12 000 Kč a vedle této částky se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 8 760 Kč, tedy celkem částku 20 760 Kč, když tato částka byla formálně rozdělena na úrok, poplatek za administrativní zpracování úvěru, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní inkaso, kdy úroková sazba formálně představovala 25,85 % ročně. Za úrok je však třeba dle názoru soudu považovat celkové náklady spotřebitelského úvěru, tedy formu úplaty za poskytnuté peněžní prostředky. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok. Podle soudu se jedná dle , ve znění účinném od 1. 1. 2014, o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možné ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku citovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Průměrná obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami v roce 2017 činila okolo 11 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroku akceptovat. V daném případě je třeba rovněž zdůraznit, že nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalované, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na celou smlouvu. Soud v této souvislosti taktéž odkazuje na ustálenou judikaturu Krajského soudu v Plzni, dle které je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu a n. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy jistina úvěru činí 12 000 Kč, přičemž žalovaná neuhradila ničeho, tudíž žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení právě ve výši 12 000 Kč, tedy ve výši poskytnuté jistiny. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením část věty před středníkem

9. Ve zbývající části předmětu řízení, který představuje nárok na uhrazení sjednaného smluvního úroku, byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku s odůvodněním totožným shora.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , kdy žalobkyně, která byla ve věci z větší části úspěšná, má vůči žalované právo na částečnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 10. 11. 2018 do zaplacení, který kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku představuje částku 4 319,21 Kč, a dále úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 10. 2017 do zaplacení, který kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku představuje částku 13 869,76 Kč Celkem tak předmětem řízení byla částka 30 188,97 Kč. Žalobkyně pak uspěla co do jistiny ve výši 12 000 Kč, dále úroku z prodlení ve výši 4 319,21 Kč, tedy celkem co do částky 16 319,21 Kč, která představuje 54 % předmětu řízení. Po odečtení úspěchu žalované (46 %) je od úspěchu žalobkyně (54 %) má žalobkyně právo na uhrazení 8 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč dle za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle a 21% DPH ve smyslu ustanovení ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 252 Kč, přičemž 8 % činí částka 180 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením část věty před středníkem

11. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle , když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik stovek obdobných návrhů. V souvislosti se shora uvedeným soud dále doplňuje, že dospěl k závěru, že na řízeních o obdobných žalobách obecně dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případů, kdy skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze zařadit k „ obdobným věcem“. V daném případě se nejedná o takovouto výjimku, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána na naprosto totožném vzoru tak, jako v jiných obdobných případech, kdy došlo toliko k aktualizaci dat. V této souvislosti soud odkazuje i na ustálenou rozhodovací praxi Krajského soudu v Plzni.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.