Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
3 C 309/2021-43
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 26 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 4 298 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 298 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 572,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a částky 8 879 Kč.
II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 13 473 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 473 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se částečně, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 473 Kč od 29. 8. 2020 do 24. 9. 2020 a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 13 473 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.
IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobci vrácen z účtu Okresního soudu Plzeň-sever přeplatek na soudním poplatku ve výši 66 Kč.
V. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se zastavuje co do částky 4 298 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 298 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 572,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a částky 8 879 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 13 473 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 473 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se částečně, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 473 Kč od 29. 8. 2020 do 24. 9. 2020 a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 13 473 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobci vrácen z účtu Okresního soudu Plzeň-sever přeplatek na soudním poplatku ve výši 66 Kč.</b> <b>V. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 17 771 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 771 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 572,9 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč a částky 8 879 Kč coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum uzavřel žalovaný se spol. právnická osoba, IČO, dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr celkem ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit žalobci celkem částku 29 298 Kč s příslušenstvím nejpozději do datum. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas. Následně byla předmětná pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum žalobci.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů.
3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ode dne datum, jakožto dni provedení úplaty za převod pohledávek, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl dán k doručení dne datum, jak je patrné z podacího archu.
4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 23 200 Kč s termínem splatnosti dne datum, resp. ze Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 25 000 Kč s termínem splatnosti dne datum. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout částku 25 000 Kč, což učinil dne datum poskytnutím částky ve výši 23 200 Kč, jak dokládá výpis z účtu obec spořitelny číslo dne datum poskytnutím částky ve výši 1 800 Kč, jak dokládá výpis z účtu obec spořitelny číslo to vždy na účet žalovaného, ze kterého žalovaný provedl dne datum tzv. verifikační platbu v rámci dokončení žádosti o poskytnutí úvěru, jak dokládá výpis z účtu obec spořitelny číslo. Žalovaný se proti tomu zavázal celkem zaplatit původnímu věřiteli částku 29 298 Kč, jak je uvedeno na str. 1 smlouvy bodu„ celkem ke splacení bez prodloužení“, a to nejpozději dne datum. Zápůjční úroková sazba poskytnutého úvěru byla ujednána ve výši 209,17 % ročně, jako pevná, ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti, a RPSN činilo za celý úvěr 655,6 %. Žalobce prokázal, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne datum, předána k poštovní přepravě dne datum, jak je doloženo podacím archem.
5. Žalobce dále podáním ze dne datum doručeným zdejšímu soudu dne datum doplnil žalobní tvrzení uvedením, že disponuje informací pouze o jediné platbě žalovaného ve výši 11 527 Kč z měsíce dubna 2019, kterou původní věřitel alokoval poměrně na jistinu a úrok (jistina v původní výši 25 000 Kč byla ponížena o částku 7 229 Kč a úrok v původní výši 4 298 Kč byl uhrazen v plné výši). S tímto podáním žalobce zároveň soudu předložil i podací arch, jímž žalobce prokazuje doručení třetí upomínky zaslané původním věřitelem žalovanému dne datum, která obsahuje informaci o zesplatnění úvěru pro nehrazení a výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 30 473 Kč, jak plyne z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne datum.
6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
7. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, původní věřitel (právní předchůdce žalobce) do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení, když zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 209,17 % a RPSN 655,6 %. V době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v únoru 2019 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,77 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 26,31 % p.a. V posuzované věci byla poskytnuta částka 25 000 Kč na 30 dní s navýšením o 4 298 Kč, což je 143,3 Kč denně, což představuje ročně 52 292,3 Kč z jistiny 25 000 Kč. V daném případě je tedy evidentně smluvní úrok sjednaný v několikanásobně vyšší částce, než jaký je přípustný. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo).
8. V průběhu řízení (dříve, než ve věci bylo jednáno) vzal žalobce svým podáním ze dne datum doručeným zdejšímu soudu dne datum žalobu v rozsahu částky ve výši 9 029 Kč představující požadované příslušenství (resp. kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 8 879 Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 572,99 Kč, částky ve výši 4 298 Kč na jistině a zákonného úroku z prodlení z částky 4 298 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75 % zpět s odůvodněním, že tak činí po revizi žalovaných částek a že dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 13 473 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Soud proto ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil.
9. Protože soud shledal uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou, a to se závěry uvedenými v odst. 6. – 7. tohoto rozsudku, provedl vypořádání žalobních nároků v rozsahu nedotčeném zpětvzetím z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o.z. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 13 473 Kč, jakožto nesplacenou jistinu (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč – úhrada žalovaného ve výši 11 527 Kč). Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno nejdříve třetí pracovní den od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, zaslané poštou dne datum, tj. datum. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena lhůta k úhradě 10 dnů po obdržení dopisu. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8, 25 %, neboť repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den druhého kalendářního pololetí roku 2020 činila 0,25 %, což se zvýšením o 8 procentních bodů představuje právě výši zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně. V části, v níž žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši přesahující výši zákonnou pro dané období a dále za období předcházející datu stanovenému v oznámení o postoupení pohledávky, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit úroky z prodlení od data dřívějšího než bylo stanoveno v oznámení o postoupení pohledávky.
10. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Jelikož zaplacený soudní poplatek představuje částku ve výši 1 066 Kč a žalobce vzal žalobu zpět co do částky 13 177 Kč, snižuje se nárok na vrácení přeplatku soudního poplatku o 1 000 Kč. Výrokem IV. proto bylo rozhodnuto o vrácení částky 66 Kč (1 066 Kč – 1 000 Kč).
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném a zároveň podle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. věty první, tj. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Protože žalobce vzal žalobu částečně zpět, čímž zavinil částečné zastavení řízení podle výroku I. tohoto rozsudku, přičemž ve zbytku žalobního nároku, o němž soud meritorně rozhodl ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku, byl žalobce nepatrně neúspěšný (neúspěšný byl ze 3 %), přiznal soud žalobci účelně vynaložené náklady řízení, přičemž základem pro jejich výpočet učinil žalobní nárok žalobce v rozsahu nedotčeném zpětvzetím a tedy zastavením řízení. Náklady řízení tak představují soudní poplatek ve výši 800 Kč (základ poplatku ve výši 13 473 Kč podle položky 2 bodu 1. písm. b) přílohy číslo k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), dále odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 300 Kč a paušální náhradu podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % z odměny a hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobce.
12. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.