Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 120/2021-35

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro: zrušení vyživovací povinnosti

takto:

I. Vyživovací povinnost celé jméno žalobce, narozeného 22. 4. 1961, vůči celé jméno žalovaného, narozenému 8. 12. 1998, naposledy stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 9. 2006, č. j. -248, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 6. 2008, č. j. -308, ze dne 23. 6. 2009, č. j. -325, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2010, č. j. -416, se počínaje 4. 3. 2021 ruší.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vyživovací povinnost [celé jméno žalobce], narozeného 22. 4. 1961, vůči [celé jméno žalovaného], narozenému 8. 12. 1998, naposledy stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 9. 2006, č. j. -248, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 6. 2008, č. j. -308, ze dne 23. 6. 2009, č. j. -325, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2010, č. j. -416, se počínaje 4. 3. 2021 ruší. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 3. 2021 domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, který je jeho zletilým synem, a to počínaje právě dnem 4. 3. 2021. Žalobce uvedl, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 9. 2006, č. j. -248, ve znění opravných usnesení a ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2010, č j. -416, byla žalobci uložena povinnost přispívat na výživu v té době již zletilého žalovaného částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobce dále sdělil, že žalovaný studoval střední školu, ale studium dle informací žalobce již ukončil či přerušil. Tuto informaci se však žalobci nepodařilo ověřit u Policie České republiky ani u žalovaného. Nad rámec dříve uvedeného žalobce dodal, že soudem stanovené výživné hradil po celou dobu až do 28. 2. 2021 řádně. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby soud jeho vyživovací povinnost k žalovanému zrušil.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že studium na střední škole skutečně přerušil, učinil tak ovšem kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu, který mu neumožňuje samostatně se živit ani pokračovat ve studiu. Žalovaný dodal, že samotné přerušení či ukončení studia nezpůsobuje zánik vyživovací povinnosti a žalobce mu po celou dobu hradil výživné v konstantní výši 3 000 Kč měsíčně, která je dle žalovaného spíše nízká.

3. K ústnímu jednání nařízenému ve věci dne 5. 1. 2022 se žalovaný ani jeho právní zástupce nedostavil, ač bylo předvolání k ústnímu jednání řádně doručeno. K jednání se žalovaný neomluvil, nežádal o odročení. Soud pro úplnost dodává, že dne 19. 1. 2022 doručil žalovaný prostřednictvím právního zástupce soudu podání, v němž zpětně omlouval svou neúčast na ústním jednání s odůvodněním, že mezi žalovaným a jeho právním zástupce došlo k nedorozumění při ústní komunikaci. V důsledku tohoto nedorozumění měl právní zástupce žalovaného za to, že žalovaný si najde nového právního zástupce poblíž místa jeho aktuálního pobytu a nebude tak vyžadovat, aby jej stávající právní zástupce zastupoval na ústním jednání konaném dne 5. 1. 2022. Sám žalovaný měl naopak za to, že jej jeho stávající právní zástupce bude nadále zastupovat. Spolu s tímto podáním doručil žalovaný také plnou moc pro jeho právního zástupce.

Z provedeného dokazování bylo zjištěno:

4. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2010, č. j. -416, bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byla žalobci uložena vyživovací povinnost k žalovanému ve výši 3 000 Kč měsíčně.

5. Z vyjádření Gymnázia obec a číslo, ulice a číslo ze dne 7. 6. 2021 a 14. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný je od 1. 9. 2014 studentem uvedeného gymnázia. V období od 25. 10. 2018 do 31. 8. 2019 měl žalovaný studium přerušeno ze zdravotních důvodů. Ze stejných důvodů bylo studium žalovaného přerušeno od 6. 9. 2019 do 31. 8. 2020 a konečně i v období od 14. 12. 2020 do 31. 8. 2021 měl žalovaný studium přerušeno ze zdravotních důvodů.

6. Z rozhodnutí Gymnázia obec a číslo, ulice a číslo ze dne 14. 12. 2020 bylo zjištěno, že uvedeného dne gymnázium rozhodlo o přerušení studia žalovaného ze zdravotních důvodů.

7. Z výměnného listu – poukazu k odbornému vyšetření ze dne 26. 11. 2020 vystavenému MUDr. jméno příjmení, praktickou lékařkou soud zjistil soud následující: MUDr. příjmení ve výměnném listu uvedla, že žalovaný byl ke dni vyhotovení tétoy v léčení u této lékařky z důvodu akutního onemocnění a toho času není schopen studia.

8. Z přípisů adresovaných žalovanému, jeho právnímu zástupci a Policii České republiky bylo zjištěno, že žalobce se obrátil na uvedené adresáty s dotazem na aktuální stav studia žalovaného.

9. Podle , (dále jen „o. z.) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

10. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

11. Podle § 913 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činní; přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost.

12. Podle ustanovení § 915 odst. 1 o. z. platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

13. Úvodem soud uvádí, že za daného procesního stavu nemohl přihlédnout k opožděné omluvě žalovaného, neboť pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení dle , (dále jen „“). Soud tak vyšel z toho, že žalovaný (jeho právní zástupce) se k řízení bez omluvy nedostavil a bylo jednáno v jeho nepřítomnosti dle

14. Z provedených důkazů vyplynulo, že zletilý žalovaný měl ke dni podání žaloby a minimálně až do 31. 8. 2021 přerušeno jeho středoškolské studium a nepřipravoval se tak v uvedeném období na výkon budoucího povolání. Z vyjádření a rozhodnutí gymnázia vyplynulo, že gymnázium došlo k závěru, že zdravotní stav žalovaného odůvodňuje přerušení studia a rozhodlo tak o přerušení studia žalovaného. Ze zprávy praktické lékařky bylo zjištěno, že dle jejího posouzení nebyl žalovaný ke dni 26. 11. 2020 (a pravděpodobně i po určitou dobu následující po vydání této zprávy) kvůli akutnímu onemocnění schopen studia. V řízení však nebylo vůbec prokázáno, jaká má být povaha zdravotních potíží žalovaného a jakým způsobem tyto potíže mohou ovlivňovat možnost a schopnost žalovaného studovat. Pro úspěch žalovaného musely být v řízení prokázány objektivní zdravotní komplikace, které znemožňují nebo ztěžují žalovanému možnost připravovat se na budoucí povolání. Je tedy třeba prokázat konkrétní zdravotní poruchy či onemocnění, které jsou žalovanému diagnostikovány, aby soud mohl v rámci právního posouzení hodnotit, zda žalovaný je či není schopen přípravy na budoucí povolání. Žalovaný však dosud předloženými důkazy žádné konkrétní zdravotní potíže neprokázal.

15. Po provedeném dokazování se tak ukázalo jako nezbytné poučit žalovaného podle o chybějících důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení, pro nepřítomnost žalovaného či jeho zástupce při jednání soudu však nebylo možno postupovat podle uvedeného ustanovení. Jak vyplývá z konstantní judikatury, není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle , avšak není povinen poučovat takového účastníka podle , neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle , 2 a 3 se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s  v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle , 2 a 3 být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy.

16. Protože žalovaný nevyužil možnosti se k jednání dostavit, zabránil tak soudu, aby mu mohlo být poskytnuto příslušné poučení. Soud za daného stavu posoudil podanou žalobu jako zcela důvodnou, neboť žalobce prokázal, že zletilý žalovaný se nepřipravuje na výkon povolání a žalovanému se naopak nepodařilo prokázat, že jeho zdravotní stav mu neumožňuje zúčastnit se studia. Z toho důvodu již nelze považovat vyživovací povinnost uloženou žalobci za důvodnou a výrokem rozsudku byla tato povinnost zrušena, a to ke dni podání žaloby, čímž bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno (výrok I.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle za situace, kdy se ve věci zcela úspěšný žalobce náhrady nákladů řízení vůči žalovanému výslovně vzdal. Soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.