Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 CO 40/2022-238

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Karetové a soudců Mgr. Alice Žáčkové a Mgr. Pavla Freiberta ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení,

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pobytem adresa

zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení, LL.M.,

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č.j.  - 187

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje ve znění, že se zamítá žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku částka s 0,1 % úrokem z prodlení denně z této částky od datum do zaplacení s tím, že plněním žalovaného nebo společnosti právnická osoba, IČO zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o nákladech řízení II. mění pouze tak, že jejich výše činí částka, jinak se ve zbývající části tohoto výroku, a ve výroku o nákladech státu III. potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného příjmení jméno příjmení, advokáta.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náklady vynaložené státem za svědečné ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Praze.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje ve znění, že se zamítá žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku [částka] s 0,1 % úrokem z prodlení denně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že plněním žalovaného nebo společnosti [právnická osoba], [IČO] zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého. II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o nákladech řízení II. mění pouze tak, že jejich výše činí [částka], jinak se ve zbývající části tohoto výroku, a ve výroku o nákladech státu III. potvrzuje. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náklady vynaložené státem za svědečné ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Praze.

1. Soud I. stupně rozhodoval v řízení, v němž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu ručení dle ručitelského prohlášení žalovaného ze dne datum, kterým byl zajištěn závazek ze smlouvy o úvěru ze dne datum číslo uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“), případně z titulu ručení dle , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen„ ZOK“).

2. Žalovaný nárok neuznal a popřel pravost podpisu na ručitelském prohlášení.

3. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaný a právnická osoba zaplatili žalobkyni částku částka s 0,1 % úrokem z prodlení denně z této částky od datum do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého (I.), rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka (II.) a náklady státu, jejichž výše bude stanovena v samostatném usnesení (III.).

4. Nejprve konstatoval, že o nároku vůči právnická osoba bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č.j. -225.

5. Rozhodnutí odůvodnil závěry znaleckého posudku znalce příjmení příjmení číslo ze dne datum a jeho výpovědí tedy, že nelze přesně určit, zda se jedná o rámcový padělek napodobeného charakteru vyhotovený na základě paměti, nebo o úmyslně pozměněnou variantu pravého podpisu žalovaného, když zkoumaný podpis má nízkou rezistenci vůči napodobení a nelze jej ztotožnit, a to navzdory velkému množství srovnávacích materiálů. Uzavřel, že pravost podpisu na ručitelském prohlášení nelze objektivně určit.

6. Soud I. stupně věc právně posoudil dle , (dále jen „o. z.“) s tím, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že žalovaný vůči ní učinil ručitelské prohlášení.

7. Dále se zabýval tím, zda nevznikla žalovanému povinnost plnit na základě zákonného ručení za závazky právnická osoba ve smyslu ZOK. Uzavřel, že žalobkyně netvrdila a neoznačila důkazy, týkající se neschopnosti právnická osoba plnit vůči ní závazky, příčinné souvislosti mezi touto neschopností a případným ovlivněním žalovaným. Poučení dle , 3 , jí nebylo možné poskytnout, neboť se bez omluvy nedostavila k jednání, k němu byla řádně a včas předvolána. K tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. .

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle , (dále jen „“). Náklady ve výši částka přiznal za uhrazený soudní poplatek a 13 úkonů právní služby dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“). Lhůtu k plnění stanovil dle a platební místo dle

9. O náhradě nákladů státu rozhodl dle

10. Včasným odvoláním napadla rozsudek žalobkyně. Namítala, že znaleckým zkoumáním nebylo jednoznačně určeno, zda lze vyloučit pravost podpisu žalovaného na ručitelském prohlášení. Z toho plyne i to, že nebylo ani dostatečně prokázáno, že by ho žalovaný nepodepsal. Namítala, že v řízení navrhla výslech svědka jméno příjmení, který ručitelské prohlášení a jinou dokumentaci se žalovaným podepisoval. Tento důkaz byl odmítnut a byly pouze vyžádány protokoly z jiných soudních jednání, kde již svědek v obdobných věcech vypovídal. Zejména z protokolu o jednání ze dne datum rozhodnutí ve věci sp. zn. vyplývá, že si svědek na žalovaného pamatuje, že veškerou dokumentaci podepisoval přímo vždy žalovaný, že kontroloval jeho totožnost, že bez podepsané dokumentace by žádné vozidlo nemohlo být vydáno. Soud I. stupně se s těmito důkazy nijak nevypořádal. Nesouhlasí ani s absencí skutkových tvrzení a označení důkazů ohledně nároku z titulu zákonné ručení dle § 71 ZOK, když v době uzavření smluv byl žalovaný 50% společníkem příjmení, tedy vlivnou osobou. Poznamenala, že žalovaný se právnická osoba a jejím druhým společníkem zorganizoval mezinárodní půjčovnu vozidel, ke které nebyl oprávněn. Navrhl změnu napadeného rozhodnutí s tím, aby odvolací soud rozhodnutí změnil, žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

11. Žalovaný předně nesouhlasil s argumentací žalobkyně ohledně závěrů znaleckého zkoumání, že nelze učinit závěr, že ručitelské prohlášení nepodepsal, ale ani závěr, že ho podepsal. Za situace, kdy se výslovně neprokázala pravost podpisu, tížilo břemeno tvrzení a dokazování právě žalobkyni. Za nepravdivé tvrzení označil, že by soud odmítl provést dokazování výslechem svědka příjmení. Svědek se dostavil k jednání dne datum, avšak k výslechu nedošlo, když žalobkyně na něm již dále netrvala, a to ani po jednání dne datum, kde byl ze strany soudu předestřen názor na věc. K jednání dne datum se pak bezdůvodně nedostavila. K odkazovaným protokolům o výsleších svědka příjmení uvedl, že žaloba byla ve věci vedené pod sp. zn. pravomocně zamítnuta. Nesouhlasil ani s tím, že soud I. stupně nijak neakceptoval to, že byl vznesen vůči žalovanému též nárok ze zákonného ručení dle § 71 ZOK, když se s uvedeným vypořádal v bodě 6. napadeného rozsudku. Navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

12. Soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek v mezích odvolatelkou vymezených, včetně řízení, které mu předcházelo dle a , a dospěl k závěru, že odvolání ve věci samé není důvodné.

13. Odvolací soud nejprve poukazuje na procesní pochybení soudu I. stupně, když ve výroku I., byť zamítavém, rozhodoval o právech a povinnostech společnosti právnická osoba, která není účastníkem řízení. V řízení lze rozhodovat pouze o právech a povinnostech účastníků řízení, tedy nelze právnická osoba ukládat povinnost k plnění, nadto, když o ní již bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č.j.  – 225, který nabyl právní moci dne datum. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu například rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. však správně vymezil akcesoritu vztahu dlužníka a ručitele. Uvedené pochybení tak nemělo za následek nesprávnost napadeného rozhodnutí, nadto bylo zhojeno v rámci rozhodnutí odvolacího soudu.

14. Odvolací soud k namítanému opomenutému důkazu odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dokazování, například rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , v němž se stanoví, že„ Soud není vázán důkazními návrhy účastníků potud, že by byl povinen provést všechny navržené důkazy. Soud je oprávněn posoudit důkazní návrhy účastníků a podle své úvahy rozhodnout, které z navržených důkazů budou provedeny ( věta druhá ); soud především neprovede důkazy, které jsou pro věc nerozhodné a nemohou směřovat ke zjištění skutkového stavu věci, jakož i důkazy, které jsou zjevně nabízeny jen proto, aby byl účelově prodloužen spor. Z toho vyplývá, že při objasňování skutkového stavu věci (tj. při zjišťování skutečností předvídaných skutkovou podstatou právní normy) by soud měl dbát na to, aby byly provedeny takové z navržených důkazů, které jsou v daném případě k prokázání sporných skutečností nejvhodnější. Je-li k prokázání sporné skutečnosti navrhováno více důkazů, může vhodnost důkazu (z hlediska jeho schopnosti prokázat danou spornou skutečnost) určovat také jeho povaha.“

15. Soud I. stupně učinil závěr, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že žalovaný podepsal ručitelské prohlášení ze dne datum. K prokázání uvedeného tvrzení byl navržen znalecký posudek z oboru písmoznalectví a výslech svědka jméno příjmení, před nímž měl žalovaný prohlášení podepsat. Ze spisu vedeném pod sp. zn. , z něhož bylo vyloučeno řízení vedené vůči žalovanému pod sp. zn. , navrhla žalobkyně výslech uvedeného svědka v podání ze dne datum. U jednání dne datum, k němuž se svědek dostavil, žalobkyně již netrvala na jeho výpovědi s tím, že byl v obdobných věcech již několikrát vyslýchán a souhlasila se čtením protokolů zachycující výpovědi svědka. Odvolací soud k tomu konstatuje, že navrhne-li účastník soudu, aby provedl určitý důkaz, může svůj procesní úkon odvolat jen za podmínek uvedených v  ; tedy dojde-li odvolání úkonu soudu nejpozději současně s návrhem na provedení důkazu, soud pak postupuje stejně, jako kdyby účastník takový návrh nikdy neučinil. V případě, že návrh na provedení důkazu nebyl účinně odvolán, nelze dovodit, že návrh nebyl podán, i když účastník soudu později sdělil, že na návrhu na provedení důkazu například "netrvá. K tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. . Soud I. stupně se však s tímto návrhem procesně nevypořádal. Za situace, kdy nebyl učiněn jednoznačný závěr o pravosti podpisu žalovaného na ručitelském prohlášení, bylo třeba provést další žalobkyní navržené důkazy. Rozhoduje-li soud v neprospěch účastníka jen proto, že nebylo prokázáno jeho tvrzení, pak takový závěr předpokládá, že soud řádně a úplně provedl navržené důkazy; důkaz, který účastník k prokázání svého tvrzení označil, není třeba provést zásadně jen tehdy, jestliže jeho prostřednictvím nepochybně nemohou být rozhodné skutečnosti prokázány (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , rozsudek Nejvyšší soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ).

16. Odvolací soud tak provedl výslech svědka příjmení. Z jeho výslechu bylo prokázáno, že pracoval pro právnická osoba Inter Auto cz, která je součástí žalobkyně a která pro ni zprostředkovává obchody. Byl přítomen uzavírání obchodů se žalovaným a jeho právnická osoba, žalovaného si pamatoval. Ohledně obchodní spolupráce již vypovídal. Ta probíhala dlouhodobě, po určitou dobu, několika let, nebyla vyžadována ručitelská prohlášení. K listinám, které mu byly předloženy k nahlédnutí, a to ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum (č.l. spisu 6), ručitelskému prohlášení ze dne datum (č.l. spisu 7) a protokolu o převzetí předmětu financování ze dne datum (č.l. spisu 14) uvedl, že hlavičky nemusí odpovídat faktickému stavu, když se natahovaly z počítače, data nemusí odpovídat tomu, kdy došlo k podpisu listin, když k tomu docházelo dle toho, jak se žalovaný nebo jiní ze právnická osoba dostavili, že evidenci schůzek nelze předložit, že proces schvalování probíhal různě, že při podepisování listin neověřoval opakovaně totožnost žalovaného, když měl jeho doklady naskenované na listinách. Popřel, že by podepisoval již podepsanouu aniž by byla podepsána před ním. Potvrdil na předložených listinách své podpisy. K podpisu na ručitelském prohlášení uvedl, že se jedná o podpis žalovaného, který znal, že si upřímně myslí, že se žalovaný vždy podepisoval přímo před ním. K opakovanému dotazu doplnil, že je to již dávno, že není znalec a připustil možnost otočení se na zavolání či odchod pro kávu. K podpisu na úvěrové smlouvě uvedl, že je jako zástupce příjmení označena A. A. Andrzejacz, avšak měl za to, že se jedná o podpis p. příjmení, který chodil s žalovaným k jednání a byl jeho pravou rukou.

17. Ani po doplnění dokazování tak nedoznal skutkový stav zjištěný soudem I. stupně, včetně jeho právních závěrů, změn. Pravost podpisu na ručitelském prohlášení ze dne datum nebyla prokázána znaleckým zkoumáním, když byl učiněn závěr, že o jeho pravosti nelze objektivně rozhodnout. Současně tak ani z výpovědi svědka příjmení nelze učinit jednoznačný závěr, že podpis na ručitelském prohlášení je vlastnoručním podpisem žalovaného. Předně nebyl prokázán právní důvod, pro který by k uvedenému zajištění, s ohledem na obsah smlouvy o úvěru ze dne datum, byl žalovaný povinen přistoupit. Tvrzení, že bez podepsaného ručitelského prohlášení by žádné vozidlo nemohlo být vydáno, bylo vyvráceno také výpovědí svědka, když uvedl, že po dobu několika let, bez přesného určení do kdy, nebylo ručitelské prohlášení vyžadováno. Nadto byla jeho výpovědí zpochybněna správnost jemu předložených listin, když totožnost žalovaného nebyla vždy ověřována a když připustil, žey mohly obsahovat nesprávné údaje o jednajících osobách, dnech, kdy k právním jednáním mělo dojít a že je mohly podepsat třetí osoby, jejichž zmocnění k uvedenému nebylo nijak osvědčeno. Svědek tak pouze jako laik potvrdil, že podpis na ručitelském prohlášení je shodný s podpisem, jak se žalovaný podepisoval. Žalobkyně jako věřitel tedy neprokázala tvrzení, že se žalovaný jako ručitel ve smyslu o. z. vůči ní zavázal, že ji uspokojí, jestliže jí dlužník svůj dluh nesplní. Pro vznik ručitelského závazku je třeba zachování písemné formy ve smyslu o. z. Nedostatek zákonem stanovené nebo ujednané formy právního jednání je sankcionován jeho neplatností. V případě formy stanovené, tedy jako v tomto případě, je následkem absolutní neplatnost; neboť se jedná o rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu o. z. Závěr soudu I. stupně o neunesení břemene důkazního je tak správný.

18. Za správný považuje odvolací soud i závěr, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně nároku z titulu zákonného ručení ve smyslu § 71 odst. 3 ZOK, dle něhož vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce 1 zcela nebo zčásti splnit. Z tvrzení, že žalovaný byl 50% společníkem právnická osoba, nelze dovodit naplnění zákonných podmínek pro vznik nároku ve smyslu citovaného ustanovení. Žalobkyně se k jednání dne datum bez žádosti o odročení jednání a omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání doručeno dne datum. Za této situace tak nemohla být poté, co byl vypracován znalecký posudek a vyslechnut znalec s negativním závěrem pro ni, poučena ve smyslu , 3 Soud I. stupně postupoval v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, když jednání neodročoval a nárok zamítl pro neunesení břemene tvrzení a důkazního. K tomu lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , v němž stanoví, že„ ustanovení upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“ Odvolací soud nadto poznamenává, že se nachází v neúplné apelaci. Pro zachování zásady koncentrace řízení tak nelze přihlížet ke skutečnostem a důkazům, které nebyly uplatněny před soudem I. stupně. Doplnění skutkových tvrzení a důkazů tak přichází v úvahu pouze ve výjimečných případech taxativně uvedených v  K tomu lze odkázat například na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. .

19. Nákladový výrok byl správně odůvodněn dle Správně byla stanovena odměna za 10 úkonů právní služby dle , d), g) AT po částka dle AT ve spojení s  AT, a to za: převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne datum, datum, datum, datum, jednání dne datum a datum, podání ze dne datum a datum, jednání datum Odvolací soud dále přiznal odměnu za účast u jednání dne datum. Za neúčelné úkony pak shledal další podání ze dne datum a datum, když se po jednání konaném dne datum žalovaný již vyjádřil podáním ze dne datum. Stejně tak za neúčelný úkon shledal podání ze dne datum, v němž se vyjadřuje ke znaleckým posudkům v jiných řízeních. Náklady za řízení před soudem I. stupně tak měly správně činit částka, když se sestávají z 11x částka, 11x částka dle , 4 AT, včetně 21% DPH ve výši částka. Správně pak byla stanovena lhůta k plnění dle věta před středníkem a místo plnění dle

20. O náhradě nákladů řízení státu bylo správně rozhodnuto dle

21. Odvolací soud tak výrok ve věci samé I. a výrok o nákladech státu jako věcně správné dle potvrdil. Výrok o nákladech řízení změnil pouze ohledně jejich výše dle a ve zbytku jako věcně správný potvrdil dle

22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto postupem dle ve spojení s  Náklady ve výši částka byly stanoveny za tři odměny po částka za tři úkony právní služby dle , g) AT: vyjádření k odvolání ze dne datum, jednání dne datum a datum, tři paušální náhrady po částka, 21% DPH ve výši částka. Neúčelným úkonem shledal podání ze dne datum, v němž je ve své podstatě jen vysloven nesouhlas s navrženým důkazem, a vyjádření k provedenému dokazování ze dne datum, když uvedeného dne proběhlo jednání u odvolacího soudu, za něž byla právnímu zástupci žalovaného přiznána odměna. Lhůta k plnění byla stanovena dle věta před středníkem a místo plnění dle

23. O nákladech státu za odvolací řízení, které představují svědečné ve výši částka, bylo rozhodnuto dle Lhůta k plnění byla stanovena dle věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání za podmínek uvedených v  ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ). Pouze proti nákladovým výrokům dovolání není přípustné dle