Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 23/2022-72
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa, anonymizována dvě slova ulice republika
podnikající na území České republiky prostřednictvím
anonymizováno 5 slov, IČO
se sídlem adresa
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
zaplacení 29 059,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 29 059,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 836,54 Kč za období od 7. 10. 2016 do 10. 3. 2020, úrok 9,9 % ročně z částky 28 809,27 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 29 059,45 od 11. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 10 601 Kč k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 29 059,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 836,54 Kč za období od 7. 10. 2016 do 10. 3. 2020, úrok 9,9 % ročně z částky 28 809,27 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 29 059,45 od 11. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 10 601 Kč k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu v obec a číslo dne domáhal po žalovaném zaplacení částky 29 059,45 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že poskytl žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o úvěru anonymizována dvě slova, č. anonymizováno ze dne datum, úvěr ve výši částka. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 531,46 Kč, splátek bylo ujednáno celkem 48. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 9,90 % p. a. a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Žalovaný postupně čerpanou jistinu pravidelně splácel, následně se však dostal do prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného využil žalobce svého práva a přípisem ze dne 23. 1. 2020 odstoupil od uzavřené úvěrové smlouvy. Odstoupení od smlouvy mělo účinky zesplatnění celého závazku žalovaného, a to s účinností ke dni 10. 3. 2020. Žalovaný byl žalobcem upomínán o uhrazení dlužné úvěrové částky, žalovaný však na tuto ničeho neuhradil. Za této procesí situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. Žalovaným dlužná a žalobci neuhrazená částka se sestávající se z dlužné jistiny ve výši 28 809,27 Kč, poplatky ve výši 250,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 836,54 Kč a dále žalobce požaduje smluvní a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.
2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 6. 12. 2021, č. j. číslo jednací vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Náchodě.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
4. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Polské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy bydliště, resp. místo podnikání v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu sídlem žalobce v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit.
5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
7. Výpisem z bankovního účtu má sodu za prokázané, že žalovaný doložil, že má měsíční příjmy minimálně v hodnotě částka.
8. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ č. anonymizováno bankovní účet, Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, Sazebníku žalobce, historického výpisu z účtu žalovaného, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr částka. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 48 měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky činila 2 531,46 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 9,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného z historie účtu žalovaného. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jemu poskytnutého úvěru (když přehled splácení je zachycen na výpisu z úvěrového účtu žalovaného). Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného. Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, a to dopisem ze dne 23. 1. 2020.
9. Dne datum byla zaslána na bankovní účet žalovaného částku částka.
10. Přípisem označeným jako„ Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ ze dne 23. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalobce tímto odstoupil od výše specifikované úvěrové smlouvy, a to pro prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek úvěru. Žalobce rovněž žalovaného rovněž upozornil na skutečnost, že odstoupením od smlouvy se celá pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru zpoplatňuje, a proto žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky. Uvedené bylo zasíláno žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
11. Oznámením o právním zastoupení a výzvě k úhradě dluhu ze dne 4. 11. 2020 má soud za prokázané že před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.
12. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 2 531,46 Kč. Žalobce řádně zkoumal úvěruschopnsot žalovaného, žalovaný splácel pohledávku řádně cca 3 roky. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 9,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného (žalovaný přestal na úvěr hradit zcela v říjnu 2019). Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, po tom, co se žalovaný dostal do prodlení, když dopisem ze dne 23. 1. 2020 žalovaného o tomto informoval. Zároveň žalovaného poučil o tom, že odstoupením od smlouvy dochází ke zesplatnění celého dlužného závazku žalovaného vůči žalobci a žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním právního žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
17. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
18. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, a to dlužné jistiny ve výši 28 809,27 Kč, poplatky ve výši 250,18 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 836,54 Kč, pak tato odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 601 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 163 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (2 300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 6 900 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši částka, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 10 601 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.