Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 206/2021-69

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 12 920 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 920 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 920 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 920 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 920 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 920 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 920 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 920 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 2. 5. 2008 k uzavření smlouvy o půjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 33 920 Kč, která odpovídá půjčce ve výši 20 000 Kč a souhrnnému poplatku ve výši 13 920 Kč, a to v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data jejího podpisu, tj. dne 8. 5. 2009. Žalovaný po celou dobu trvání smlouvy uhradil pouze celkovou částku 21 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na právnická osoba S. á. r. l., a to s účinností ke dni 1. 7. 2015. Tento přechodný věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 předmětnou pohledávku za žalovaným převedl s účinností ke dni 24. 8. 2018 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu , a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením bez jednání.

3. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:

Na základě smlouvy o půjčce ze dne 2. 5. 2008 číslo společnost právnická osoba poskytla žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 20 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem této smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit věřiteli celkovou částku 33 920 Kč, která je tvořena poskytnutou půjčkou ve výši 20 000 Kč a souhrnným poplatkem sjednaným přímo ve smlouvě ve výši 13 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že od věřitele v hotovosti převzal celou sjednanou částku (zjištěno ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce).

Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na právnická osoba S. á. r. l., a to s účinností ke dni 1. 7. 2015. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015, který byl žalovanému zaslán dne 20. 7. 2015. Tento přechodný věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 předmětnou pohledávku za žalovaným převedl s účinností ke dni 24. 8. 2018 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 12. 9. 2018, který byl žalovanému odeslán dne 14. 9. 2018 (zjištěno ze smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacích archů).

Dne 12. 5. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 10. 5. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a z dodejky).

4. Dle nového není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.

5. Dle starého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejné druhu.

6. Dle ,2 starého dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

7. Dle ustanovení nového může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Dle ustanovení , 2 nového postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

9. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil zjištěné skutečnosti ve spojení s výše uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když na ni na základě výše uvedených smluv byla předmětná pohledávka za žalovaným platně převedena a toto bylo žalovanému řádně oznámeno. V řízení bylo dále zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o půjčce podle tehdy platného , na základě které věřitel žalovanému poskytl v hotovosti půjčku ve sjednané výši a žalovaný se zavázal uhradit věřiteli celkovou částku 33 920 Kč, která je tvořena poskytnutou půjčkou ve výši 20 000 Kč a souhrnným poplatkem sjednaným přímo ve smlouvě ve výši 13 920 Kč. Soud je po provedeném dokazování toho názoru, že souhrnný poplatek v celkové výši 13 920 Kč je i přes své smluvní označení ve skutečnosti sjednaným úrokem. Účastníci smlouvy si v rámci zásady smluvní volnosti můžou sjednat i další plnění, které budou dlužníku poskytnuty, a věřitel se zaváže nad rámec úroku zaplatit další poplatky. Z obsahu smlouvy však neplyne, že by se věřitel reálně zavázal k jakémukoliv jinému plnění než k poskytnutí půjčky. Navíc mezi účastníky fakticky žádné úroky sjednány nebyly, což by zcela odporovalo předmětu podnikání věřitele, když je naprosto nepochybné, že předmětem jeho činnosti a jeho zisků je poskytování půjček za úplatu. Soud tak má za to, že se dlužník ve smlouvě zavázal k zaplacení úroků ve výši 13 920 Kč, které při přepočtu dle sjednané výše jistiny odpovídají úrokům ve výši 69,6 % za 53 týdnů. Takto sjednaný úrok je nepřiměřeně vysoký, neboť je několikanásobně vyšší než obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytovaly banky v místě bydliště žalovaného v době uzavření smlouvy. Podle nahlédnutí do systému ARAD úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v květnu roku 2008 činily maximálně 20,94 %, průměr se pohyboval kolem 7 %. Uvedené ujednání je nezbytné hodnotit jako nemravné a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. ). Soud tak má za to, že věřiteli tak vzniklo právo pouze na vrácení poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč nikoliv právo na zaplacení úroků ve výši 13 920 Kč. Žalovaný však tuto jistinu již věřiteli uhradil, když na splátkách uhradil celkovou částku 21 000 Kč. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem tak soud žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení , když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšným účastníkem, když žaloba žalobkyně byla v celém rozsahu zamítnuta. Žalovaný by tak měl právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů soudního řízení. Žalovaný však byl v řízení zcela procesně pasivní, žádné náklady řízení neuplatnil a zjevně mu žádné náklady řízení ani nevznikly. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem tak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.