Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 31/2022-52
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 832 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 832 Kč s úrokem z prodlení ve výši
10 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 508,49 Kč a s úrokem v částce 1 070 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 832 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 508,49 Kč a s úrokem v částce 1 070 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právnická osoba
a žalovaným dne datum, na základě níž poskytla společnost právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku
4 920 Kč spolu s příslušenstvím do datum Smlouva byla uzavřena na dálku
a odsouhlasena provedením verifikační platby. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla jednak povinnost zaplatit společnosti právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a jednak povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle sazebníku ve výši 360 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 6 902 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 4 000 Kč, nesplaceného úroku 920 Kč, náklady 150 Kč na upomínání, nesplacené smluvní pokuty ve výši
1 832 Kč (za období od datum do datum) a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 360 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k plnění, naposledy předžalobní výzvou ze dne datum.
2. Žalovaný se nijak nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Skutečnosti tvrzené žalobkyní byly prokázány provedenými listinnými důkazy. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalovaným jako dlužníkem a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba jako věřitelem ze dne datum je patrno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 4 920 Kč do datum Smluvními stranami byla pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas, sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smlouva byla mezi účastníky uzavřena elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku,
a to převedením tzv. verifikační platby na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky smlouvy o úvěru, podle kterých v případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv splátky mu vznikne povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů vynaložených na upomínání. Dle sazebníku činí smluvní pokuta z dlužné částky za každý den prodlení hodnotu 0,1 % a náklady na upomínky 360 Kč a 150 Kč. Podpis smlouvy byl potvrzen autorizační platbou ve výši 1 Kč z účtu žalovaného dne datum. Na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení o postoupení této pohledávky dopisem ze dne datum vyplývá, že pohledávka právnická osoba za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Ta tak prokázala aktivní legitimaci v dané věci. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dluhu předžalobní upomínkou ze datum.
6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou takto stanovená.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
10. Při právním posouzení věci, soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně
a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně se zavázala přenechat žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok společně s poplatky. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 87 odst. 1 z. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný neuplatnil námitku relativní neplatnosti smlouvy dle § 87 odst. 1 z. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji povinnost přenechat peněžní prostředky již při podpisu smlouvy. V důsledku prodlení vznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb. z jistiny ode dne splatnosti do zaplacení. Povinností žalovaného vyplývající ze smlouvy bylo hradit splátky řádně a včas, avšak žalovaný této povinnosti nedostál. Nároky žalobkyně, která vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z. byly důvodné.
11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak,
je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 832 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
13. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami.
Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.