Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 322/2021-51
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 22 182,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 22 182,37 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 445,91 Kč za dobu od 12.11.2020 do 21.6.2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 22 182,37 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 184,31 Kč za dobu od 12.11.2020 do 21.6.2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 182,37 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 2 340 Kč, a to k rukám první zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 22 182,37 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 445,91 Kč za dobu od 12.11.2020 do 21.6.2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 22 182,37 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 184,31 Kč za dobu od 12.11.2020 do 21.6.2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 182,37 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 2 340 Kč, a to k rukám první zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 8. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 22 182,37 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 19. 9. 2016 Smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, založila kartový účet a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěrový rámec průběžně za účelem bezhotovostních úhrad za zboží a služby, eventuálně hotovostně prostřednictvím bankomatu. Úvěr byl poskytnut přes pobočkovou síť v rámci tzv. kreditní linky, která byla napočtena na základě příjmů žalovaného z předchozí úvěrové žádosti a předchozích transakcí. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného hradit úvěr. Mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 12 % ročně a související poplatky. Žalovaný byl povinen hradit úvěr formou minimálních splátek ve výši procentní úhrady 3 % z aktuální výše dlužné částky, a to vždy po ukončení každého účetního období. Žalovaný však svůj závazek nedodržel a dostal se do prodlení s hrazením splátek. Dlužná částka byla nicméně nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou zákonných úroku z prodlení. Protože žalovaný byl v prodlení s platbou více než dvou splátek, žalobkyně využila svého práva a prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 11. 11. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl o zaplacení upomenut.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl ve věci na základě předložených listin bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., vzhledem k tomu, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas a u žalovaného se má za to, že s takovým postupem souhlasil, neboť na výzvu soudu dle ust. § 115a o.s.ř. nereagoval (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Ze žádosti o zřízení kartového účtu a karty ze dne 19. 9. 2016 soud zjistil, že žalovaný požádal o zřízení kartového účtu s úvěrovým limitem 20 000 Kč a o kreditní kartu. Žalovaný v žádost o poskytnutí úvěrového produktu z 19. 9. 2016 uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, a je zaměstnán u právnická osoba média a.s., od 1. 8. 2013 na dobu neurčitou. Jako měsíční příjem uvedl částku 16 560 Kč s tím, že hadí měsíční splátky úvěru 2 290 Kč.
6. Ze smlouvy o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu) ze dne 19. 9. 2016 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli k tuto smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, založila kartový účet a vydala mu kreditní kartu. Úvěrový limit byl sjednán v částce 20 000 Kč a úrok z úvěru činil 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr platbami kreditní kartou nebo výběrem hotovosti. Podle čl. 3 smlouvy bylo sjednáno, že při zesplatnění úvěru v souladu s článkem 4.4 smlouvy platila úroková sazba ve výši 12 % ročně. Žalovaný dále hradit úvěr a platit cenu za správu a vedení kartového účtu ve výši 50 Kč měsíčně, a dále hradit příslušné ceny spojené s jednotlivými způsoby čerpání uvedené v Ceníku a Obchodních podmínkách, jakož i ceny za případné další doplňkové služby. V případě prodlení se žalovaný podle čl. 4 smlouvy zavázal hradit úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení z nesplacené částky. Žalobkyně byla rovněž oprávněna požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých pohledávek z úvěru, případně v jí stanovené lhůtě podle písemné výzvy. Výši poplatků spojených s úvěrem soud zjistil z ceníku žalobkyně.
7. Z výpisů z úvěrového účtu má soud za prokázané, že žalovaný úvěr čerpal opětovně až do výše úvěrového rámce, uvedený úvěr průběžně splácel včetně účtovaných poplatků a pojištění. Nesplacená jistina úvěru ke dni 11. 11. 2020 činila 22 182,37 Kč.
8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za měsíc září 2015 až září 2016vedeného žalobkyní pro žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla před poskytnutím úvěru podklady osvědčující výši příjmů a výdajů žalovaného, a to ve strukturalizované podobě, a že znala jeho platební historii. Z prohlášení žalobkyně ve spojení s výpisy z běžného účtu žalovaného a výsledného reportu systému CCB má soud za prokázané, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z příjmu žalovaného ze zaměstnání evidované ve výpisech z běžného účtu v průměrné výši 15 560 Kč a statistických normativních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení v celkové výši 6 398 Kč, když tyto náklady žalovaný nesdělil a zároveň z obratové historie žalovaného na běžném účtu nebyly zjistitelné. Z interního přehledu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně ověřila, že žalovaný splácí úvěr ve výši 2 290 Kč měsíčně, který splácel.
9. Z výzvy ze dne 6. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní písemně informován o prodlení s úhradou dlužných splátek, a že byl upozorněn na možnost zespslatnění úvěru. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 11. 11. 2020 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 12. 11. 2020 (viz tyto výzvy).
10. Žalovaný byl vyzván výzvou ze dne 23. 6. 2021 k zaplacení a byl upozorněn na to, že dluh se úročí smluvním úrokem a úrokem z prodlení. (viz předžalobní výzva a poštovní podací arch).
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
15. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. 16. 22. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
17. Podle §122 odst. 4 zákona ve znění účinném od 24. 4. 2020 vzniká věřiteli u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
18. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně se žalovaným jako úvěrovaným - dlužníkem platně sjednala smlouvu o úvěru a splnila podmínky vyplývající z této smlouvy, neboť poskytla žalovanému úvěr ve sjednané výši.
20. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena písemná smlouva. Žalobkyně rovněž prokázala, že před poskytnutím úvěru prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a že k tomu měla dostatek podkladů osvědčujících příjmy i výdaje žalovaného, ověřila jeho úvěrovou historii a platební morálku jak z interních systémů žalobkyně, tak z výpisů z účtu žalovaného. Zároveň na základě těchto podkladů nevznikla důvodná pochybnost o schopnosti žalovaného splácet nově poskytovaný úvěr.
21. Žalovaný čerpal dohodnutý úvěrový rámec, avšak podmínky sjednané ve smlouvě neplnil a svůj dluh neuhradil, na upomínky nereagoval úhradami vzniklého dluhu. Žalobkyně proto využila svého práva a úvěr zesplatnila. Za této situace, s ohledem na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku, zákona o spotřebitelském úvěru a smluvní ujednání mezi účastníky, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalovaných částek. Pokud jde o výši sjednaného obchodního úroku, žalobkyně správně jeho výši snížila v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru na sazbu 8,25 % ročně, proto soud rovněž přiznal žalobkyni obchodní úrok i zákonný úrok z prodlení v požadované výši.
22. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 340 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 182,37 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud doplňuje, že nepřiznal žalobkyni odměnu za podání ze dne 9. 12. 2021 a paušální náhradu ve výši 300 Kč, neboť tyto náklady nepovažoval za účelné, když žalobkyně tímto podáním k výzvě soudu doplnila svoji žalobu o skutečnosti, které měly být tvrzeny již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení účastníkovi ke Krajskému soudu v Praze, a to prostřednictvím Okresního soudu v Berouně.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř., nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).