Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 CO 101/2022-236

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Klášterky a soudců JUDr. Michala Holuba a JUDr. Blanky Chlostové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o určení vlastnictví k nemovitým věcem

o odvolání žalobkyně do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení v částce částka k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení v částce [částka] k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, že spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/3 na pozemcích parc. číslo parc. číslo parcelní číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo nacházejících se v obci obec, katastrální území Zbraslav, vše zapsané na list vlastnictví, vedeném anonymizována čtyři slova část Prahy, je ve vlastnictví žalobců a ve výroku II. uložil povinnost žalobcům zaplatit žalované společně a nerozdílně k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Rozhodl tak v řízení, v němž se původní žalobkyně, paní jméno příjmení, žalobou podanou dne datum domáhala určení, že je vlastníkem podílu id. 1/3 na výše uvedených nemovitých věcech (dále též jen„ nemovité věci“) s odůvodněním, že žalovaná je na základě dodatečného projednání dědictví po JUDr. jméno příjmení – příjmení, zemřelém dne datum, uvedena v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitých věcí. Dodatečné projednání dědictví bylo zahájeno na základě podání žádosti žalovanou dne datum, kterému předcházel návrh na dodatečné projednání dědictví po panu jméno příjmení, zemřelému dne datum, dědečku JUDr. anonymizováno. příjmení - příjmení (dále jen jako„ anonymizováno. příjmení“), a také pan jméno příjmení – příjmení, zemřelého manžela žalobkyně, který zdědil 1/3 majetku po panu příjmení. příjmení. Žalovanou první podaná žádost o dodatečné projednání dědictví po anonymizováno. příjmení ze dne datum byla založena na list vlastnictví, k. ú. část obce, na kterém byl vlastník nemovitých věcí identifikován jako„ příjmení jméno, část obce, obec a číslo“. V rámci 19. etapy oprav vedené pod číslo jednací bylo katastrem nemovitostí doplněno rodné číslo a změněno jméno vlastníka zapsaného u předmětného LV na„ příjmení jméno, část obce, obec a číslo, rodné číslo“. Uvedené změny byly provedeny na základě ztotožnění osoby vedené v katastru nemovitostí s osobou nadepsanou jako stranu Dohody o vydání věci vedené na anonymizováno pracovišti pod sp. zn. Pol číslo. Změna vlastníka tak umožnila žalované podat žádost o dodatečné projednání dědictví po JUDr. anonymizováno. příjmení – příjmení, na základě kterého pak byla v katastru nemovitostí zapsána žalovaná jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí. Žalobkyně má za to, že katastrální úřad dospěl k mylnému závěru ohledně osoby vlastníka předmětných nemovitostí, když vše nasvědčuje tomu, že skutečným majitelem měl být anonymizováno. příjmení, neboť většina nemovitých věcí byla zakoupena v roce rok, kdy JUDr. anonymizováno. příjmení příjmení ještě ani nebyl narozen, pouze pozemek parc. číslo byl získán na základě smlouvy z roku 1941. Jako strana smlouvy je však zde označen„ majitel panství na část obce“, kterým byl bezesporu v předmětné době anonymizováno. příjmení. Naléhavý právní zájem spatřuje žalobkyně v tom, že není v katastru nemovitostí zapsána jako spoluvlastník, i když jím je.

3. Původní žalobkyně zemřela dne datum a usnesením soudu I. stupně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto, že v řízení bude pokračováno s jejími procesními nástupci – jméno jméno jméno, datum narození, bytem na adrese adresa, číslo anonymizováno, země, a jméno jméno příjmení, datum narození, bytem na adrese adresa, číslo anonymizováno, země, jako správci svěřenského fondu anonymizována tři slova zapsaného v evidenci svěřenských fondů vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. anonymizováno rok jednací číslo MSP, identifikační číslo.

4. Usnesením odvolacího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, pak bylo rozhodnuto na návrh těchto žalobců, že na straně žalobce bude nadále pokračováno se žalobkyní právnická osoba, IČO, sídlem adresa, když podle ust. , , dále jen „“, žalobci prodali obchodní závod, který tvořilo veškeré jmění vytvořené v souvislosti s činností na území České republiky.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nesouhlasí s tvrzením, že ztotožnění osoby anonymizováno. příjmení – příjmení, jako vlastníka předmětných pozemků přiřazením rodné číslo katastrem nemovitostí bylo nesprávné. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz nebo právně relevantní dokument, který toto tvrzení prokázal. Doposud předložené dokumenty nijak nedokládají a ani neprokazují, že by původní žalobkyně měla být oprávněným spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Navíc předmětné pozemky nebyly ani projednány v dodatečném dědickém řízení po anonymizováno. příjmení.

6. Soud I. stupně dospěl k závěru, že podle ust. , (dále jen „“) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na tom naléhavý právní zájem. Při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby a žalobu zamítne (odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

7. Předmětné nemovité věci nebyly předmětem dědického řízení po anonymizováno. příjmení, a to ani dodatečného a ani předmětem dědického řízení po jméno příjmení – příjmení (zemřelém v roce 2012), manželovi původní žalobkyně, což žalující strana sama uvedla. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo potvrzeno nabytí předmětných nemovitostí jako celku do vlastnictví jméno jméno jméno a jméno jméno příjmení, aniž by se v dědickém spise nacházel jakýkoli podklad anonymizováno takové rozhodnutí.

8. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu určovací žaloba neslouží k obcházení specifických soudních procedur, jakým je i dědické řízení. Nejvyšší soud dospěl k jednoznačnému závěru, že dědicové se nemohou domáhat s úspěchem žalobou na určení vlastnictví věci, která náleží do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví (v této souvislosti výslovně upozornil na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dále pak rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

9. Předmětné nemovité věci nebyly předmětem dědického řízení po anonymizováno. příjmení (ani dodatečného projednání) a nesvědčil tak původní žalobkyni a ani jejím právním nástupcům naléhavý právní zájem na požadovaném určení a proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

10. Výrok o nákladech řízení soud I. stupně odůvodnil ust. , (dále jen „“).

11. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalobkyně, které odůvodnila tak, že doposud vycházela z právního názoru, že Okresní soud v Náchodě není oprávněn o nových aktivech s ohledem na stav zápisu v katastru nemovitostí meritorně rozhodovat. Zároveň, i pokud by Okresní soud v Náchodě a také další pozůstalostní soudy o nových aktivech rozhodly, nebylo by možné na takovém podkladě provést vklad do katastru nemovitostí, když jedinou cestou k tomuto (vyjma narovnání) je určovací žaloba. Z hlediska procesní ekonomie je tak zcela nepřípadné, aby bylo jednání v této věci řešeno mnoho let v rámci mnoha navazujících soudních řízení. Žalovaná je rovněž jedním z právních nástupců a dědiců anonymizováno. příjmení (datum narození, zemř. datum). Zároveň považuje strana žalující argumentaci soudu neproběhnuvším pozůstalostním řízením za zástupnou a zavádějící. Z předmětného pozůstalostního spisu, který soud připojil formou archivní kopie, vyplynulo, že pozůstalostní řízení po anonymizováno. příjmení neskončilo usnesením rozdělujícím pozůstalost, ale zastavením z důvodu nařízené exekuční likvidace pozůstalosti. Z pozůstalostního spisu je dále patrné, že postup tehdejších státních orgánů byl s ohledem na osobu zůstavitele (velkostatkář, příslušník šlechty) zjevně politicky persekuční ( ); ve smyslu restitučního zákona , o úpravě vlastnických vztahů k půdě, se zřejmě jednalo o restituční důvod dle či r). Toto zjištění je novou skutečností, doposud neznámou jak straně žalující, tak zjevně i straně žalované. Ta se sama dříve pokoušela kvůli předmětným nemovitostem o dodatečné projednání nových aktiv v pozůstalostním řízení po anonymizováno. příjmení (datum narození, zemř. datum) v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. spisová značka. Z toho je zřejmé, že osud pozůstalostního řízení po anonymizováno. příjmení (datum narození, zemř. datum) jí byl doposud neznámý.

12. Proto je zapotřebí, aby se záležitostí skutečného vlastnictví předmětných nemovitostí zabýval soud v tomto řízení, když odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. . V tomto konkrétním případě byl majitel panství (velkostatku) část obce persekučním postupem připraven o majetek, nicméně zřejmě s výjimkou předmětných nemovitostí. Ty, pokud by byly předmětem dědictví, zjevně by byly též postiženy exekucí, která však s ohledem na okolnosti předlužení pozůstalosti nemůže být z dnešního pohledu brána jako legální. Nárok na vlastnictví by tak měli mít tři vnuci zůstavitele - jméno, jméno a jméno, respektive jejich právní nástupci.

13. Má tak za to, že napravit tuto sérii křivd v současné situaci již nelze jinak, než v tomto řízení. Proto má za to, že jí svědčí naléhavý právní zájem. Opačné právní posouzení věci má za nesprávné.

14. Navrhla, aby odvolací soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.

15. Žalovaná navrhla potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správného s tím, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určovací žalobě.

16. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle ust. a ust. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

17. Soud I. stupně si anonymizováno své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a anonymizováno rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění. Skutkový stav také nedoznal podstatných změn ani v odvolacím řízení.

18. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud I. stupně také podle odpovídající hmotněprávní úpravy. Z důvodu hospodárnosti podle ust. lze odkázat na jeho přesvědčivé odůvodnění (zejména bod 9. - 17. napadeného rozhodnutí).

19. K odvolacím námitkám žalobce je třeba zdůraznit, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele a podle ust. a násl. , o zvláštním řízení soudním, dále jen „z. ř. s.“, (dříve ust. a násl. , předtím ust. a násl. , o řízení ve věcech občanskoprávních, ) se dědictví projedná v řízení o dědictví, které lze zahájit i bez návrhu, jakmile se soud příslušný k projednání dědictví dozví, že někdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého (dříve ust. a 2 , a , o řízení ve věcech občanskoprávních, ), a které podle ust. z. ř. s. (dříve ust. ) vedle případu přenechání dědictví věřitelům (dříve ust. , ust. , o řízení ve věcech občanskoprávních, ) končí mj. usnesením podle ust. z. ř. s. (dříve ust. , ust. , o řízení ve věcech občanskoprávních, ), kterým soud potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici. Usnesením se deklarují právní vztahy s účinností ke dni smrti zůstavitele.

20. Před účinností novely , () upravoval řízení o dědictví , o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád – dále též jen NotŘ), který byl k datum zrušen

21. Z uvedeného vyplývá, že k potvrzení nabytí dědictví, tedy v podstatě potvrzení nabytí vlastnického práva dědictvím k věcem náležejícím do dědictví po zůstaviteli ke dni jeho smrti, je oprávněn soud toliko v řízení o dědictví.

22. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem soudu I. stupně, že nelze mimo řízení o dědictví deklaratorním rozhodnutím (výrokem státního orgánu) určit, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví. Nelze tedy obcházet zákonný postup při projednání dědictví a určovacím výrokem vyhovět žalobě podle ust.

23. Zvláštní druhy řízení (dříve podle , o řízení ve věcech občanskoprávních, , a , , nyní podle , o zvláštním řízení soudním), tzv. nesporná řízení, jsou řízeními, na nichž je zvýšený zájem společnosti vyjádřen zvláštní úpravou, v níž je princip dispozitivnosti řízení omezen uplatňováním zásady oficiality a zásady vyšetřovací. Rozhodnutí, jímž by bylo ve sporném řízení podle ust. určeno, že jediný dědic (nebo jeden z dědiců, jako v souzené věci) je vlastníkem předmětu (části předmětu) dědictví, by tak nahrazovalo usnesení o potvrzení nabytí dědictví jedinému dědici podle dříve platných ust. , o řízení ve věcech občanskoprávních, , a ust. , , nyní podle ust. z. ř. s. což nelze připustit.

24. Nelze pominout ani skutečnost, že i v případě určení vlastnictví podle ust. by muselo proběhnout řízení o dodatečném projednání dědictví podle dříve platného ust. , o řízení ve věcech občanskoprávních, , nebo ust. , nyní podle ust. a z. ř. s. přičemž by nebylo možno vylučovat odchylný závěr příslušného soudu k řízení o dědictví o předmětu dědictví, než by vyplýval z předchozího sporného řízení. Takovým možným důsledkům je bezesporu nutno předcházet.

25. Tyto právní závěry jsou použitelné při aplikaci současné právní úpravy dědického řízení, tak i anonymizováno právní úpravu platnou před datum (jak již bylo uvedeno výše). Objevil-li se po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, nějaký zůstavitelův majetek nebo dluh, příslušelo státnímu notářství provést o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví (ust. § 47 NotŘ). Protože v souzeném případě sporné nemovité věci dosud nebyly předmětem řízení o dědictví po zůstavitelích, od nichž odvozovala vlastnické právo původní žalobkyně, nemohla mít žalobkyně a ani její právní nástupci v tomto řízení naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že je vlastnicí předmětných nemovitých věcí.

26. Nejedná se v souzeném případě ani o spor o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení typově řeší žalobou na určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci. To platí bez ohledu na to, zda je více dědiců anebo zda je žalobkyně jediným univerzálním dědicem. V takovém případě dědic naléhavý právní zájem na určení podle ust. , že určitá věc byla ke dni smrti zůstavitele jeho vlastnictvím, má (srov. i soudem I. stupně citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

27. Původní žalobkyně však dovozovala vlastnické právo od svého manžela, který se nikdy nestal vlastníkem na základě dědického řízení, když předmětné nemovité věci nezdědil a nebyly předmětem dědického řízení ani po jeho (žalobkyní tvrzeném) právním předchůdci.

28. Lze tedy shrnout, že dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle ust. určení, že je vlastníkem věci náležející do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a ohledně níž nebylo tomuto dědici potvrzeno nabytí vlastnictví.

29. Žalobkyně se tak bezesporu snaží určovací žalobou obejít dědické řízení a nemá právní zájem na určení vlastnictví podle ust. To platí jak anonymizováno původní žalobkyni, tak anonymizováno její procesní právní nástupce (ust. ).

30. Soud I. stupně také správně nepřihlédl k usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, v němž bylo potvrzeno dědictví jméno jméno jméno a jméno jméno příjmení všech předmětných nemovitostí jako celku po zemřelé původní žalobkyni v hodnotě částka, avšak z obsahu spisu není zřejmé, na základě jakých podkladů tak bylo rozhodnuto, žádné podklady anonymizováno potvrzení tohoto vlastnictví zde založeny nejsou. Přitom původní žalobkyně vlastníkem předmětných nemovitostí, zejména pak výlučným, jak je v uvedeném usnesení uvedeno, být nemohla právě z důvodu, že se jejich vlastnictví nedomáhala v rámci dědického řízení po anonymizováno. příjmení. Ostatně sami žalobci jméno jméno jméno a jméno jméno příjmení na jednání soudu I. stupně dne datum uvedli, že se jedná o administrativní chybu. Nelze také opomenout, že usnesení potvrzující nabytí dědictví nebo schvalující dohodu dědiců o vypořádání dědictví je závazné jen v otázce dědického práva (viz i např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a další).

31. Jak již uvedl odvolací soud v usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. č. j. číslo jednací, rozhodnutí o dědictví proto řeší vztahy pouze mezi účastníky řízení o dědictví navzájem, avšak nemusí mít závazné účinky vůči třetím osobám; na takový případ pamatuje ust. , o zvláštním řízení soudním, dále jen „z. ř. s.“, podle něhož mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou k majetku nebo dluhům zůstavitele, k nimž se nepřihlíží v řízení a při rozhodování o pozůstalosti a rozhodnutí v dědickém řízení nebrání domáhat se žalobou tomu, kdo nebyl účastníkem řízení o dědictví, v občanském soudním řízení (srov. např. i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, který byl uveřejněn pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1992, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

32. Pokud odvolatelka v odvolání poukazovala (nové tvrzení uplatněné až v odvolacím řízení), že„ z předmětného pozůstalostního spisu, který soud připojil formou archivní kopie, vyplynulo, že pozůstalostní řízení po anonymizováno. příjmení neskončilo usnesením rozdělujícím pozůstalost, ale zastavením z důvodu nařízené exekuční likvidace pozůstalosti. Z pozůstalostního spisu je dále patrné, že postup tehdejších státních orgánů byl s ohledem na osobu zůstavitele (velkostatkář, příslušník šlechty) zjevně politicky persekuční ( ); ve smyslu restitučního zákona , o úpravě vlastnických vztahů k půdě, se zřejmě jednalo o restituční důvod dle § 6 odst. 1 písm. i) či r)“, je třeba zdůraznit, že podle ustálené judikatury (srov. např. Stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS-st číslo, publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 477/2005 Sb.) v případě absence legitimního očekávání na straně žalobkyně není naplněna preventivní funkce žaloby dle ust. , a tedy není dána ani naléhavost právního zájmu na jejím určení. Žaloby, domáhající se určení vlastnického práva na základě zpochybnění skutečností, k nimž došlo hluboko v minulosti, postrádají prvek, který je k jejich projednání nezbytný – naléhavý právní zájem žalobkyně na určení právního stavu, bez nějž by se vztah žalobkyně k věci stal nejistým.

33. Vzhledem k tomu, že naléhavý právní zájem na určení nahrazuje u určovacích žalob aktivní legitimaci žalobkyně, lze konstatovat, že takové žaloby nemohou mít naději na úspěch. Pokud žalobní tvrzení směřují zřetelně k uplatnění titulu restitučního, jež aplikaci obecných předpisů a užití určovacích žalob vylučuje. I Ústavní soud opakovaně konstatoval, že žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučních předpisů. Pokud se tedy žalobkyně prostřednictvím restitučních předpisů vrácení majetku nedomáhala, prostřednictvím určovací žaloby tak může činit pouze za předpokladu, že se nejednalo o restituční titul a při doložení existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. ).

34. Odkaz odvolatelky na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , je též absolutně nepřípadný, jelikož v něm řešil Ústavní soud diametrálně odlišnou (právně i skutkově) kauzu. V této věci se řešila určovací žaloba jako způsob uplatnění nároků na odčinění majetkových a nemajetkových křivd, způsobených mocenskými orgány anonymizována dvě slova v letech rok – rok, jestliže se jedná o nároky vůči státu a nezasahující do práv jiných osob. Žalobce uplatnil nároky určovací žalobou, protože je nemohl bez vlastní viny a anonymizováno vážnou překážku uplatnit včas a uplatnil je bez zbytečného odkladu po odpadnutí této překážky. Nejednalo se tak o určovací žalobu (žalobkyní nově tvrzeného) nároku dle , o půdě.

35. Na rozhodnutí soudu v této věci také nemůže mít vliv rozhodnutí o návrhu na dodatečné projednání pozůstalosti po anonymizováno. příjmení (datum narození, zemř. datum), který žalobkyně podala v průběhu odvolacího řízení u Okresního soudu v Náchodě. Původní žalobkyně (potažmo její právní nástupci) totiž nebyla dědičkou v tomto pozůstalostním řízení (a ani to netvrdila) a nemůže tak případně dědit v tomto pozůstalostním řízení.

36. S ohledem na výše uvedené závěry proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. jako věcně správné, včetně výroku o nákladech řízení, potvrdil – výrok I.

37. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. ve spojení s ust. a vzhledem k tomu, že žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, přiznal jí náklady na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 1 úkonem právní pomoci po částka (ust. – účast na jednání odvolacího soudu dne datum), když výše je dána ust. ve spojení s ust. , jejíž aplikace vyplývá z ust. věta prvá , a náhradou hotových výdajů po částka (ust. téže vyhlášky) a dále podle ust. daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky částka, tedy částka.

38. Celkové náklady žalobce ve výši částka byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě ( věta před středníkem ) a na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek a z důvodů stanovených v  - jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti tomuto rozhodnutí do výroku II. o nákladech řízení není dovolání přípustné (ust. ).