Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 388/2021-26
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci
manžela: osobní údaje manžela
t. č. bytem adresa
zastoupený advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
a
manželky: osobní údaje manželky
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželů celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne 4. 6. 1993 před označení církevního místa anonymizována dvě slova obec, kteréžto manželství je zapsáno v knize manželství vedené stát. instituce, ve svazku číslo, ročník rok, strana číslo, poř. číslo se rozvádí.
II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství manželů [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne 4. 6. 1993 před [označení církevního místa] [anonymizována dvě slova] [obec], kteréžto manželství je zapsáno v knize manželství vedené [stát. instituce], ve svazku [číslo], ročník [rok], strana [číslo], poř. [číslo] se rozvádí. II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem daného řízení byl rozvod manželství účastníků - manželů.
2. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno 4. 6. 1993 před označení církevního místa anonymizována dvě slova obec, a to u obou účastníků jako manželství prvé. Za trvání manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to jméno a jméno. Manželství účastníků bylo z počátku souladné, nicméně poté, co onemocněla jejich dcera, se manžel nedokázal psychicky vyrovnat s tímto onemocněním a jeho příčinami a právě z tohoto důvodu došlo posléze z jeho strany k citovému odcizení vůči manželce, v důsledku kteréhož přestali účastníci v září 2021 vést společnou domácnost a společný intimní život, a rovněž společné bydlení, když manžel se ze společné domácnosti odstěhoval. Od té doby již manžel nikdy neprojevil zájem o obnovení soužití a oba manželé tak mají za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství.
3. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
4. Podle § 755 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
5. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
6. Po provedeném řízení dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž manžel nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl, a to aniž by ve smyslu § 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, byl prováděn výslech účastníků řízení, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o rozvodu manželství jsou nepochybné z ostatních provedených důkazů i ze shodných tvrzení účastníků, o nichž pak není rozumný důvod pochybovat (k tomu blíže: nakladatelství C. H. Beck, zákon o zvláštních řízeních soudních, první vydání, 2015, str. 739 – 740).
7. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě shodných skutkových tvrzení účastníků na straně manžela v tom, že se nedokázal psychicky vyrovnat s onemocněním zletilé dcery účastníků a z toho důvodu posléze došlo z jeho strany k citovému odcizení vůči manželce.
8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manželka, tak manžel se vzdali, výslovně práva na náhradu nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně ve dvojím vyhotovení. Toto právo nepřísluší tomu, kdo se jej výslovně vzdal.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá – li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení.