Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 352/2021-58

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 28 202 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 28 202 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 900,45 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 804 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 28 202 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 900,45 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 804 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 28 202 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným 17. 10. 2019 ve znění dodatku z 25. 10. 2019. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytl její právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 4 304 Kč, obojí ve lhůtě do 15. 11. 2019, tento svůj závazek však nesplnil. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla následně jejím právním předchůdcem postoupena žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 18 804 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 398 Kč účtované za prodlení žalovaného se splacením úvěru, jejíž výše odpovídala sjednané denní sazbě 0,1 % z částky 18 804 Kč za dobu od 16. 11. 2019 do 29. 3. 2021. V žalobě si dále v položce označené jako„ kapitalizovaný úrok“ nárokovala zaplacení částky 150 Kč odpovídající sjednané úhradě za odeslání celkem tří písemných upomínek žalovanému. Dále požadovala zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním předmětné pohledávky v celkové výši 690 Kč, které měly odpovídat nákladům na odeslání jednoho obyčejného dopisu žalovanému a nákladům na tři osobní návštěvy pověřeného terénního pracovníka žalobkyně u žalovaného. V neposlední řadě si žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru za dobu od prvního dne prodlení žalovaného, tj. od 16. 11. 2019, do 1. 6. 2021, jehož výši kapitalizovala na částku 2 900,45 Kč, a dále za období ode dne následujícího dni postoupení předmětné pohledávky, tj. od 15. 6. 2021, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto jejich souhlas s tímto postupem ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 17. 10. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, jakož i zy datované dnem 25. 10. 2019, která byla rovněž označena jako smlouva o úvěru číslo byla uzavřena mezi týmiž smluvními stranami, a kterou soud dle jejího obsahu posoudil jako dodatek ke smlouvě ze 17. 10. 2019, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a současně zaplatí úrok ve výši 4 304 Kč (výše úroku vyplývá z celkové splatné částky 24 304 Kč uvedené ve smlouvě), obojí ve lhůtě do 15. 11. 2019. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě porušení povinnosti žalovaného uhradit jakoukoliv část jeho dluhu dle smlouvy řádně a včas je žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta bude splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek ve výši 50 Kč za každou zaslanou písemnou upomínku.

5. Z výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že žalovaný ze svého bankovního účtu uvedeného ve smlouvě (viz předchozí odstavec) dne 26. 7. 2017 uhradil ověřovací poplatek ve výši 0,01 Kč. Právní předchůdce žalobkyně mu na zmíněný účet v období od 17. 10. 2019 do 25. 10. 2019 celkem pěti platbami vyplatil částku v celkové výši 20 000 Kč.

6. Z upomínek vystavených dne 29. 11. 2019, 16. 12. 2019 a 27. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně opakovaně písemně vyzval žalovaného k zaplacení jeho dluhu vzniklého ze shora uvedené úvěrové smlouvy, který zahrnoval jistinu ve výši 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 304 Kč, dále smluvní pokutu a poplatek za upomínky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 11. 6. 2021, jakož i z potvrzení právního předchůdce žalobkyně o přijetí úplaty za postoupené pohledávky ze 17. 6. 2021, soud zjistil, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla s účinností k datu 14. 6. 2021, tj. ke dni zaplacení úplaty za postupované pohledávky, postoupena na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 25. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně informován, přičemž byl zároveň vyzván k zaplacení dluhu ve výši 28 352 Kč s příslušenstvím ve prospěch žalobkyně ve lhůtě 10 dnů od obdržení oznámení.

9. Z předžalobní upomínky z 9. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě svého dluhu opakovaně vyzván ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně.

10. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

11. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 17. 10. 2019 uzavřena smlouva o úvěru číslo k níž byl následně mezi týmiž smluvními stranami uzavřen dne 25. 10. 2019 ještě dodatek. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalovanému bezhotovostním převodem ve prospěch jeho bankovního účtu uvedeného ve smlouvě, z něhož žalovaný již dříve zaslal ve prospěch účtu právního předchůdce žalobkyně verifikační platbu, pěti platbami v rozmezí od 17. 10. 2019 do 25. 10. 2019 peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do 15. 11. 2019 a v téže lhůtě též uhradit úrok ve výši 4 304 Kč. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě porušení povinnosti žalovaného uhradit jakoukoliv část jeho dluhu dle smlouvy řádně a včas bude žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta bude splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku s tím, že maximálně mohly být žalovanému účtovány poplatky za tři upomínky. Písemnými upomínkami z 29. 11. 2019, 16. 12. 2019 a 27. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně písemně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu vzniklého z předmětné úvěrové smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 6. 2021 následně svou pohledávku z této smlouvy postoupil na žalobkyni, o čemž informoval žalovaného dopisem z 25. 6. 2021. Žalobkyně následně prostřednictvím předžalobní výzvy jejího zástupce z 9. 11. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vzniklé z titulu předmětné úvěrové smlouvy a upozornila žalovaného, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo ke vzniku závazkového právního vztahu založeného smlouvou o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnil, když poskytl žalovanému peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tím dle smlouvy i shora citovaného ustanovení zákona vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč a současně též zaplatit smluvený úrok ve výši 4 304 Kč, obojí ve lhůtě splatnosti do 15. 11. 2019.

16. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, nicméně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství.

17. Bylo na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh z předmětné smlouvy o úvěru žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci uhradil řádně a včas, nebo že na něj plnil v širším než žalobou tvrzeném rozsahu, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Nic z toho se však nestalo, žalovaný zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto vycházel z toho, že skutečně v souvislosti s předmětnou smlouvou dluží žalobkyni na jistině 18 804 Kč. S ohledem na tuto skutečnost lze konstatovat, že právnímu předchůdci žalobkyně svědčí rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru, který vyplývá přímo z textu úvěrové smlouvy. Jestliže se tedy žalobkyně domáhala smluvní pokuty ve výši 9 398 Kč, která odpovídá uvedené sazbě z dlužné jistiny ve výši 18 804 Kč za dobu od 16. 11. 2019 do 29. 3. 2021, činila tak zcela poprávu, navíc absolutní výše jí požadované smluvní pokuty nepřesahuje limit stanovený v § 122 odst. 3 ZSÚ, soud tak neshledal důvod, proč tuto smluvní pokutu žalobkyni nepřiznat. Stejně tak je oprávněný i její nárok na zaplacení paušální náhrady nákladů na upomínání žalovaného ve výši 150 Kč, který se rovněž opírá o příslušné ustanovení smlouvy a jenž odpovídá třem poplatkům po 50 Kč za tři písemné upomínky odeslané žalovanému. Dále soud posoudil jako oprávněný i nárok na zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu, z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný, dle smlouvy i podle § 1970 o. z. jej tak stíhá povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení až do vrácení jistiny úvěru.

18. Soud naopak neshledal oprávněným nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 690 Kč, a to proto, že tento podle názoru soudu nemá jakoukoliv oporu v uzavřené úvěrové smlouvě. V ní byly poměrně detailně popsány jednotlivé nároky, které měly právnímu předchůdci žalobkyně vzniknout v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s vrácením úvěru či splněním jakékoliv jiného peněžitého závazku ze smlouvy, nicméně žádné ustanovení, které by zakládalo povinnost žalovaného hradit náklady spojené s jeho prodlením, které dle žaloby měly spočívat v nákladech na odeslání dopisu žalovanému a dále v nákladech souvisejících se třemi návštěvami pověřené osoby u žalovaného, zde obsaženo nebylo. Všechny zpoplatněné úkony navíc měly být činěny až po postoupení pohledávky pracovníky samotné žalobkyně, a to v situaci, kdy žalobkyně věděla o tom, že byly neúspěšné tři předcházející písemné upomínky jejího právního předchůdce (kdy poplatky za tyto upomínky soud žalobkyni přiznal). Za těchto okolností již měla žalobkyně podle názoru soudu přistoupit bez dalšího k podání žaloby a nečinit další, zjevně již neúčelné, úkony směřující k mimosoudnímu vymožení pohledávky. Proto soud nárok na úhradu nákladů vymáhání ve výši 690 Kč shledal jako nedůvodným, aniž by se detailněji zabýval například tím, zda skutečně došlo k avizovaným návštěvám u žalovaného.

19. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 28 202 Kč včetně požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč (představujícího poplatky za odeslané upomínky) a zákonného úroku z prodlení. Žalobu naopak zamítl co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč.

20. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 29 042 Kč s příslušným zákonným úrokem z prodlení (jistina 18 804 Kč + smluvní pokuta 9 398 Kč + poplatky za upomínky 150 Kč + náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč). Žalobkyně byla úspěšná co do částky 28 352 Kč s příslušenstvím, žaloba byla naopak zamítnuta co do 690 Kč, přičemž v tomto rozsahu měl procesní úspěch žalovaný. Lze konstatovat, že žalobkyně měla procesní úspěch v převážné části předmětu řízení a že její neúspěch se týkal pouze poměrně nepatrné části předmětu řízení (2 %). Žalobkyni tudíž podle svědčí vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu.

21. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 129 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 271 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh ve věci samé) po 300 Kč dle bodu 2 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 150 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 221 Kč podle ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 400 Kč, a to k rukám jejího zástupce ( ).

22. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.