Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 CO 12/2022-80

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Nadi Kovářové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci

žalobců: a) jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

b) jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem ulice a číslo, PSČ obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 71.275 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 11. 2021, č. j.  - 57

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 46.509,59 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení částku 17.916,63 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje. II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 46.509,59 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení]. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení částku 17.916,63 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně uložil v záhlaví označeným rozsudkem žalovanému povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 71.275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30. 4. 2021 do zaplacení a zaplatit náklady řízení ve výši 32.062,19 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výroky I. a II.).

2. Soud I. stupně po provedeném dokazování zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva ze dne 14. 8. 2020, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku parcelní číslo v k. ú. anonymizováno, který žalovaný prodal žalobcům za kupní cenu 1.425.500 Kč. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že převáděný pozemek není předmětem žádného řízení, neváznou na něm práva třetích osob nebo jiné právní skutečnosti. Pro případ, že se ukáže prohlášení prodávajícího nepravdivé, smluvní strany sjednají právo na smluvní pokutu ve výši 10 % z kupní ceny. Žalovaný porušil smluvní povinnost, když žalobce neseznámil s tím, že byl účastníkem stavebního řízení vedeného stát. instituce v roce 2019, jehož předmětem bylo umístění a povolení stavby zamýšlené komunikace – požární točny a dotčeným pozemkem byl předmětný pozemek parcelní číslo. Prodávající – žalovaný v článku V. kupní smlouvy prohlásil, že na převáděném pozemku neváznou žádné dluhy, práva třetích osob či jiné právní povinnosti omezující vlastnické právo ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva. Před uzavřením kupní smlouvy v roce 2019 probíhalo správní řízení, kdy výsledkem bylo rozhodnutí o povolení stavebního záměru, kterým se umístila a povolila stavba komunikace pro rodinné domy, a to i na předmětném pozemku, přičemž žalovaný byl účastníkem tohoto řízení a udělil souhlas vlastníka. Žalovaný o tomto stavebním řízení žalobce jako kupující neinformoval. Žalovaná částka představuje jednu polovinu ze sjednané smluvní pokuty. Podle názoru soudu I. stupně byla smluvní pokuta dohodnuta dostatečně určitě a platně sjednána. Důvody k moderaci smluvní pokuty soud I. stupně neshledal.

3. Žalobcům, kteří byli v řízení plně úspěšní, přiznal soud I. stupně právo na náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku, z odměny právního zástupce za poskytnutí právní služby, z náhrady hotových výdajů, z náhrady za ztrátu času, z cestovného a z 21 % DPH.

4. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalovaný odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žaloba se v plném rozsahu zamítá a žalovanému se přiznává právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Podle názoru žalovaného napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Soud I. stupně věc nesprávně právně posoudil, když měl nejprve vyřešit otázku nutnosti soukromoprávního souhlasu a následně měl posoudit, zda – pokud jej je třeba – i přesto došlo k omezení vlastnického práva žalobců. V daném případě je přitom zároveň nutné hledět na danou věc z materiálního hlediska a nikoliv pouze na to, zda formálním jednáním, resp. opomenutím žalovaného došlo či mohlo dojít k porušení smlouvy, resp. formálním naplněním článku V. odst. 1 kupní smlouvy. Prohlášení o stavu pozemku je velice široce formulováno a je nepřípustné na danou věc hledět pouze z formálního hlediska, když je nutné posoudit, zda skutečně k omezení vlastnického práva žalobců došlo či dojde, a to zejména s ohledem na nutnost soukromoprávního titulu pro provedení dané stavby. Pro samotné uskutečnění stavby jsou potřeba dva tituly, a to jednak veřejnoprávní a jednak soukromoprávní, kterým je typicky nějaké věcné právo, resp. věcné břemeno. Bez tohoto soukromoprávního titulu nelze stavbu uskutečnit. Žalovaný kromě veřejnoprávního souhlasu uděleného podle stavebního zákona, neudělil nikomu žádný tzv. soukromoprávní souhlas (tedy neuzavřel žádnou smlouvu, ani neučinil žádné jiné právní jednání v rovině soukromoprávní), v důsledku něhož by mělo dojít k uskutečnění stavebního záměru, z čehož vyvozuje, že vlastnické právo žalobců není dotčeno a je v jejich rukách, zda soukromoprávní souhlas udělí či nikoliv, tedy zda své vlastnické právo omezí či nikoliv. Žalovaný tak má za to, že není-li tzv. soukromoprávního souhlasu, který neudělil, nemohlo dojít k dotčení vlastnického práva žalobců a tedy ani naplnění materiálních znaků porušení smlouvy, pro které by mu vznikla povinnost zaplatit žalobcům smluvní pokutu.

5. Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a přiznal jim právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ujednání dle bodu I. odst. 2 a bodu V. kupní smlouvy do ní bylo včleněno právě proto, aby zabránili situaci, kdy nebudou mít o pozemku veškeré dostupné informace, které by jakkoliv ovlivňovaly možnosti nakládání s pozemkem, případně měli nárok na odstoupení od smlouvy či smluvní pokutu v takovém případě, kdyby se ukázala prohlášení žalovaného jako nepravdivá. Smluvní ujednání v tomto směru jsou zcela určitá a srozumitelná, přičemž jak z listinných důkazů, tak z vyjádření žalovaného je zřejmé, že tato jednání byla ze strany žalovaného porušena.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (, ), které bylo podáno včas ( ) a se všemi náležitostmi ( ), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl pozemek parcelní číslo v k. ú. Staměřice, který žalovaný žalobcům prodal za kupní cenu ve výši 1.425.500 Kč. V článku V. smlouvy se prodávající strana zavázala uvádět jen pravdivé skutečnosti a prohlásila, že na převáděném pozemku neváznou žádné práva třetích osob nebo jiné právní povinnosti omezující vlastnické právo, ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva, že žádná třetí osoba nevznesla ve vztahu k převáděnému pozemku jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práv k němu, že převáděný pozemek není předmětem žádného řízení. V čl. VII. odst. 2 smlouvy se strany dohodly pro případ porušení ujednání v čl. V. odst. 1 a neprovedení nápravy ani v dodatečně sjednané lhůtě, na povinnosti zaplatit smluvní pokutu prodávajícím ve výši 10 % z celkové kupní ceny, přičemž polovina této smluvní pokuty náleží kupujícím a druhá polovina realitní kanceláři. V řízení před soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalovaný byl účastníkem stavebního řízení, vedeného u stát. instituce pod sp. zn. spisová značka, v němž bylo dne 28. 6. 2019 vydáno rozhodnutí k žádosti územní celek, jímž došlo ke schválení stavebního záměru umístění a povolení stavby komunikace pro rodinné domy ve anonymizováno, mj. i na pozemku parcelní číslo v k. ú. Staměřice. Žalovaný byl účastníkem tohoto řízení a dotčenou osobou, jejíž vlastnické právo či jiné věcné právo může být rozhodnutím přímo dotčeno a v rámci tohoto řízení udělil písemný souhlas s trvalým odnětím části pozemku, který byl předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky. O této skutečnosti žalovaný žalobce neinformoval.

8. Podle , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Smluvní pokuta je podle právní úpravy , , pojímána jako institut utvrzující pohledávku ( druhá věta o. z.) plnící funkci preventivní, sankční a paušalizované náhrady škody. Ujednáním o smluvní pokutě má být dlužník pod pohrůžkou sankce motivován k plnění primárního závazku ( o. z.). Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky v ze dne 21. 6. 2018, sp. zn. , smluvní pokuta není sice podle stávající právní úpravy koncipována jako zajištění dluhu, nýbrž jako jeho utvrzení (ve smyslu posílení postavení věřitele), však v zásadě převzal institut smluvní pokuty, jak byl vymezen v ustanovení a 2 , , účinného do 31. 12. 2013 Smluvní pokuta je i nadále svou povahou vedlejším (akcesorickým) závazkem. Podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je tudíž existence hlavního závazku, který má být smluvní pokutou utvrzen, tedy má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí platně vzniknout (hlavní) závazek, aby mohl být smluvní pokutou utvrzen. Nevznikla-li totiž povinnost plnit, nemůže být ani porušena, a nemůže tak vzniknout ani nárok na zaplacení smluvní pokuty, kterou mělo být splnění povinnosti utvrzeno. Právo na zaplacení smluvní pokuty je samostatným majetkovým nárokem s vlastním samostatným skutkovým základem. Podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je to, aby byla ve smlouvě určitým a srozumitelným způsobem vymezena povinnost, k níž se dlužník na základě smlouvy zavázal a v důsledku jejíhož porušení má věřitel právo vůči němu na zaplacení smluvní pokuty (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí z ujednání o smluvní pokutě jednoznačně vyplývat plnění jaké konkrétní povinnosti je tímto institutem zajištěno, tzn. při porušení, které konkrétní povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

10. S přihlédnutím k výše uvedenému je odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně, že smluvní pokuta byla v předmětné kupní smlouvě platně sjednána, neboť byla přesně určena povinnost, na jejíž porušení je smluvní pokuta vázána. Ujednání o smluvní pokutě je určité i co do její sjednané výše, která je v kupní smlouvě přesně specifikována. Podle názoru odvolacího soudu bylo v daném řízení, jehož předmětem byl nárok na zaplacení smluvní pokuty platně sjednané v kupní smlouvě pro případ porušení smluvní povinnosti některého z účastníků smlouvy, nadbytečné zabývat se povahou souhlasu žalovaného, který ve vztahu k pozemku parcelní číslo v k. ú. anonymizováno udělil ve stavebním řízení vedeném u stát. instituce, jehož byl účastníkem a dotčenou osobou.

11. Podmínky pro moderaci smluvní pokuty odvolací soud neshledal, a to ze stejných důvodů jako soud I. stupně, na jehož odůvodnění (odst. 17) pro stručnost odkazuje.

12. Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadené rozhodnutí potvrdil ve výroku I. jako věcně správné ( ).

13. O právu na náhradu nákladů řízení rozhodl soud I. stupně správně dle ust. s ohledem na výsledek řízení, v němž byli žalobci plně úspěšní. Soud I. stupně ale při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nezohlednil, že právní zástupce žalobců zastupoval dvě osoby ( v platném znění) a v takovém případě činí výše odměny za zastupování za 1 úkon nikoliv částku 3.980 Kč, ale částku 6.368 Kč Odvolací soud proto změnil výrok II. napadeného rozsudku tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení před soudem I. stupně částku 46.509,59 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku 3.564 Kč, z odměny právního zástupce žalobců za poskytnutí 5 úkonů právní služby v sazbě 6.638 Kč podle , , , d), g), v návaznosti na v platném znění (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, 2x písemné podání nebo návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem I. stupně), z náhrady hotových výdajů 5x 300 Kč režijní paušál, z náhrady za promeškaný čas 8x 100 Kč podle § 13 odst. 4 a § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění a z cestovného 1.352,22 Kč za použití osobního motorového vozidla r. z. 1BV6293 při ceně paliva 33,80 Kč/1l dle dokladu o koupi paliva včetně sazby základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč km podle v platném znění, s přihlédnutím ke vzdálenosti z místa sídla právního zástupce žalobců k Okresnímu soudu v Hodoníně a zpět celkem 194 km a z 21% DPH 7.453,37 Kč z přiznané odměny, náhrady hotových výdajů a cestovného ( ).

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení ve spojení s ustanovením a žalobcům, kteří byli v odvolacím řízení plně úspěšní, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem 17.916,63 Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalobců za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě 6.368 Kč podle , , , g), v návaznosti na v platném znění (vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x 300 Kč režijní paušál, z náhrady za promeškaný čas 5x 100 Kč podle § 13 odst. 4 a § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění, z cestovného 971,13 Kč za použití osobního motorového vozidla r. z. anonymizováno s průměrnou spotřebou 7,3 l paliva /100 km (podle technického průkazu vozidla) včetně sazby základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč km podle v platném znění, s přihlédnutím ke vzdálenosti z místa sídla právního zástupce žalobce ke Krajskému soudu v Brně a zpět celkem 124 km.

15. Lhůtu k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil odvolací soud podle na 3 dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).