Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

106 C 21/2022-72

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 5 316,24 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 189,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 189,76 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 3 126,48 Kč spolu s :

-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 377,94 Kč,

-) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 864,8 Kč,

-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 5 316,24 Kč od 2. 7. 2021 do

16. 9. 2021,

-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % z částky 2 189,76 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení,

-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 3 126,48 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení,

-) úrokem ve výši 16,9 % z částky 3 366,24 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení,

se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 189,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 189,76 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 3 126,48 Kč spolu s : -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 377,94 Kč, -) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 864,8 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 5 316,24 Kč od 2. 7. 2021 do 16. 9. 2021, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % z částky 2 189,76 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 3 126,48 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, -) úrokem ve výši 16,9 % z částky 3 366,24 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 2. 12. 2021 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 5 316,24 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ve které se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky (úvěr) do limitu 5 000 Kč. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,9 % ročně. Úvěr měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky po celou dobu trvání smlouvy i opakovaně. Čerpání probíhalo na základě žádosti žalovaného. Žalovaný takto čerpal úvěr až do limitu 5 000 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto jej právnická osoba, vyzvala nejpozději do 30. 3. 2020 k úhradě splátek po splatnosti. Žalovaný ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, proto jej právnická osoba ke dni 30. 6. 2020 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím dopisu. Pohledávka vyplývající z úvěrové smlouvy byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2021 s účinností ke dni

1. 7. 2021 žalobkyni. Pohledávka za žalovaným ke dni postoupení činila 6 558,98 Kč a skládala se z dlužné jistiny 3 366,24 Kč, úroku z úvěru do 1. 7. 2021 ve výši 864,80 Kč, úroku z prodlení do 1. 7. 2021 ve výši 377,94 Kč a poplatku ve výši 1 950 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby nebylo ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje uhradit částku 3 366,24 Kč – dlužná jistina, 1 950 Kč – dlužné poplatky, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 377,94 Kč a kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 864,80 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k plnění, ovšem bezvýsledně.

Písemným podáním, doručeným soudu dne 24. 2. 2022 doplnila žalobkyně dále své žalobní tvrzení tak, že žalovaný na základě uzavřené smlouvy vyčerpal celkem částku 9 887,60 Kč a uhradil za dobu trvání smluvního vztahu částku ve výši 7 697,84 Kč. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména výši jeho příjmů, dospěl právní předchůdce žalobce, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Žalovaný měl u právního předchůdce veden běžný účet, tento tedy znal a měl ověřeno jeho platební morálku.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

K jednání, jenž se ve věci konalo dne 30. 3. 2022, se nedostavil žádný z účastníků, žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud jednal a rozhodl o věci samé, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování ( ).

Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu:

dne 3. 10. 2018 uzavřeli ulice spořitelna, a s. a žalovaný smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejím základě se právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Úvěr je žalovanému poskytovaný jako neúčelový, nezajištěný, revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru. Úvěr je veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém je smlouva uzavřena. Účastníci si dále dohodli úrokovou sazbu ve výši 16,9 % ročně. Součástí smlouvy jsou i smluvní ujednání pro případ porušení smlouvy a sankce a práva a povinnosti spotřebitele. Smlouvu účastníci datovali a podepsali. Dopisem ze dne 3. 6. 2020 právnická osoba, oznámila žalovanému, že vzhledem k neuhrazení dlužné pohledávky na úvěrovém účtu

č. bankovní účet je od 3. 6. 2020 celá jeho zbývající částka splatná. Ke dni 3. 3. 2020 činí

dluh 5 574 Kč. Žalovaný byl zároveň vyzýván k jeho úhradě. Celkem bylo na úvěr vyčerpáno 9 887,60 Kč a uhrazeno ze strany žalovaného 7 697,84 Kč. Žalovaný v žádosti o čerpání úvěru ze dne 2. 10. 2018 uvedl, že jeho příjem je 14 990 Kč, jeho zaměstnavatelem je anonymizována dvě slova právnická osoba. Příjem žalovaného byl ověřen dle potvrzení zaměstnavatele ze dne 21. 9. 2018. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl v době žádosti úvěr, a to spotřební úvěr je splátkou 1 757 Kč. V žádosti žalovaný uvedl výdaje – 0 a nájemné 1 000 Kč.

Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba, a žalobkyní dne 28. 6. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 7. 2021, odesílaným dne 22. 7. 2021.

Předžalobní výzvou k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 9. 2021 byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky, vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo jenž byla postoupena žalobkyni, a to ve lhůtě do 16. 9. 2021. Výzva byla odesílána žalovanému dne 2. 9. 2021.

Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 3. 10. 2018 ve smyslu

ust. smlouva o revolvingovém úvěr číslo. Soud zároveň na danou věc aplikuje i o spotřebitelském úvěru.

Podle ust. a 2 (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle ust. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru číslo právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Bylo vycházeno z informací od žalovaného, které vedl v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. Dle těchto informací žalovaný v žádosti uvedl, že jeho výše příjmu činí 14 990 Kč. Příjem byl ověřen potvrzením od zaměstnavatele ze dne

21. 9. 2018. Dále žalovaný v žádosti uvedl výdaje – 0 a nájemné 1 000 Kč a splátky ve výši

1 757 Kč. Soudu bylo doloženo potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu žalovaného a posouzení úvěruschopnosti právnická osoba Z těchto listin ovšem nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem, když nebyly žádným způsobem ověřena výdajová stránka žalovaného. Žalobkyně dále uváděla, že žalovaný měl u právního předchůdce veden běžný účet, a tedy znal a měl ověřenou jeho platební morálku, výši měsíčních příjmů i výdajů. Žalobkyně navrhovala, nechť si soud vyžádá výpis z běžného účtu žalovaného, příp. i dalších existujících běžných účtu vedených na jeho jméno. Soud tento důkaz neučinil, neboť se jedná pouze o obecné označení důkazu, jenž nebyl blíže konkretizován. Soudu z důkazního návrhu nebylo zřejmé, za jaké konkrétní období by si měl výpis z běžného účtu žalovaného vyžádat. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení ve smyslu o povinnosti řádně označit a doplnit důkaz.

Soud má za to, že informace, které právní předchůdce žalobkyně získal od žalovaného, jsou pro posouzení schopnosti splácet zápůjčky žalovaným zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny.

Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. o potřebě dalšího dokazování k tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy.

Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalovaného, které byly v dané věci nedostatečně podloženy. Je nutné, aby si žalobkyně opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalovaného a zároveň, aby byly zajištěny veškeré podklady, ze kterých bylo vycházeno.

Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalovaného splácet revolvingový úvěr s odbornou péčí. S odkazem na ust. , 2 a hodnotí soud smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 3. 10. 2018 číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatné pro rozpor se zákonem ( o. z.).

Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčky. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.

Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.

V případě neplatné smlouvy o úvěru je zde daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ( věta třetí ). Toto zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ust. o. z. podle kterého plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě povinnosti spotřebitele vrátit jistinu úvěru je pak zapotřebí na zaplacenou jistinu započíst plnění, které již spotřebitel zaplatil.

Za situace, kdy z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému po dobu trvání smluvního vztahu částku 9 887,60 Kč a žalovaný dle tvrzení uhradil 7 697,84 Kč, je pak povinen uhradit žalobkyni plnění představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a poskytnutým plněním částku 2 189,76 Kč (výrok I. rozsudku).

Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 16. 9. 2020. Ode dne následujícího,

tj. 17. 9. 2020 se pak žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení, jeho výše se řídí nařízením vlády

č. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. o. z.

Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť zbývající část žalobního požadavku má původ v absolutně neplatné smlouvě.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.