Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 CO 40/2022-47

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci

žalobce:

; anonymizováno právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti;

žalované:

; jméno příjmení, narozená dne datum

bytem adresa, Německo

o zaplacení částky 308 054,79 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích, č. j. -23, ze dne 6. 10. 2021

takto:

I. Odvolání žalobce proti výroku I rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II a závislém výroku III o náhradě nákladů řízení potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Odvolání žalobce proti výroku I rozsudku soudu prvního stupně se odmítá. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II a závislém výroku III o náhradě nákladů řízení potvrzuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 303 054,79 Kč s kapitalizovanými úroky a úroky z prodlení, běžícími úroky a úroky z prodlení v měsíčních splátkách po 5 000 Kč (výrok I), co do částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení (výrok III). V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobce se v řízení domáhá zaplacení žalovaných částek, které vyčíslil jako jistinu, poplatky, kapitalizované úroky a úroky z prodlení. Na nařízené jednání se žalobce nedostavil. Žalovaná uvedla, že žalobce jí nabídl splátkový kalendář, když zaplatí 5 000 Kč, což učinila a prokázala výpisem z účtu. Soud vztah účastníků posoudil podle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Soud vyhověl žalobě, pokud jde o běžný úrok a úrok z prodlení. Pokud jde o jistinu, měl za prokázané, že žalovaná zaplatila částku 5 000 Kč. Žaloba byla podána dne 10. 6. 2021, výpisy z účtu jsou naposledy ze dne 25. 1. 2021, kde se tato částka neobjevuje, tedy žalobce měl zkontrolovat, zda v mezidobí byla uhrazena. S ohledem na poměry žalované umožnil soud žalované částku splácet podle O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení Na náhradě byly přiznány náklady za tři úkony právní služby, režijní paušály, DPH a soudní poplatek, celkem ve výši 48 042,20 Kč.

2. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. V odvolání uvádí, že nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně o tom, že si měl částku 5 000 Kč, respektive její zaplacení zkontrolovat. Je pravdou, že žalovaná uhradila tuto částku dne 12. 3. 2021, k její úhradě došlo před podáním žaloby a tuto částku v celé její výši žalobce započetl na kapitalizovaný úrok za období od 15. 3. 2017 do 26. 2. 2020, který se před zápočtem rovnal částce 8 864 Kč. Po provedení zápočtu úhrady se rovná částce 3 864 Kč, kterou žalobce požadoval v žalobě. Toto je patrné z výpisu z úvěrového účtu ze dne 25. 1. 2021, na který si žalobce dovoluje odkázat. Žalobce tedy platbu žalované započetl na kapitalizovaný úrok a platba se tak v žalobou uplatněné částce projevila a je v ní obsažena. Navrhuje změnu napadeného rozsudku tak, že žalované bude uložena povinnost zaplatit žalobci částku 308 054,79 Kč s úroky a úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení.

3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle ustanovení a a o odvolání rozhodl za použití ustanovení , aniž by nařizoval jednání. Účastníci řízení s tímto postupem soudu k jeho písemné výzvě nevyjádřili svůj nesouhlas.

4. Odvolací soud především konstatuje, že odvolání žalobce směřovalo proti výroku I a II, nicméně výrokem I soud žalobě (byť z části) vyhověl. Žalobce tak nemá subjektivní legitimaci k podání odvolání proti tomuto výroku.

5. Podle ustanovení § 218 odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

6. Odvolací soud odvolání žalobce proti výroku I rozsudku soudu prvního stupně proto za použití citovaného ustanovení odmítl, a to jako subjektivně nepřípustné.

7. Výrokem II soud prvního stupně zamítl žalobu co do částky 5 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná tuto částku zaplatila, a to již před podáním žaloby. Žalobce v odvolání namítá, že uvedenou částku započetl na úhradu kapitalizovaného úroku, který před zápočtem činil částku 8 864 Kč a po provedení činí 3 864 Kč, jak bylo požadováno v žalobě. V této souvislosti žalobce poukazuje na to, že výše kapitalizovaného úroku 8 864 Kč je patrna z výpisu z úvěrového účtu ze dne 25. 1. 2021, na který si dovoluje odkázat.

8. Námitky obsažené v podaném odvolání nemá odvolací soud za důvodné. Odvolací soud především konstatuje, že žaloba žalobce je velmi kusá, je evidentní, že žalobce využil vzoru, do nějž byly pouze dosazeny částky a data bez toho, že by například bylo zohledněno, že se jedná o žalovanou a nikoliv žalovaného. Není jednoznačně uvedeno, pokud jde o požadované úroky a úroky z prodlení, za jaké období jsou požadovány, z jakých částek byly vypočítávány, a o kapitalizovaném úroku ve výši 3 864 Kč je pouze uvedeno, že se jedná o smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách). Ničeho bližšího žalobce ohledně tohoto kapitalizovaného úroku netvrdí. Netvrdí například ničeho o tom, kdy žalovaná přestala úvěr splácet, pouze je uvedeno, že nebylo spláceno řádně a včas, a že z tohoto důvodu banka úvěr zesplatnila, a to dopisem ze dne 26. 2. 2020. V žalobních tvrzeních se neobjevuje ničeho o tom, v jakém období před 26. 2. 2020 žalovaná přestala splácet, a rozhodně se zde neobjevuje žádné tvrzení o tom, že by po uvedeném datu žalovaná cokoliv na úvěr zaplatila, a že by toto žalobce zohlednil, pokud jde o výpočet úroků či dalších nárokovaných částek. V bodu, v němž žalobce vypočítává uplatňované nároky, uvádí, že za důkazy označuje oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný, výpis z úvěrového účtu, sazebník a produktové podmínky. K posledně uvedenému odvolací soud poznamenává, že žalobce předložil spolu s návrhem na vydání elektronického rozkazu více než 30 výpisů z účtu. K absentujícímu tvrzení o tom, že žalovaná zaplatila částku 5 000 Kč, žádný konkrétní výpis neoznačil, a stěží lze předpokládat, že soud může sám bez toho, že by žalobce cokoliv tvrdil, dovozovat, že žalobce, aniž by to z uvedených výpisů, ať už z jakéhokoliv, vyplývalo, že částka 5 000 Kč byla započtena na kapitalizovaný úrok. Shodně se soudem prvního stupně pak nutno poznamenat, že výpisy z účtu za období těsně předcházející žalobě (tj. i za měsíc březen roku 2021) předloženy soudu nebyly.

9. Námitky žalobce v podaném odvolání, pokud jde o odkaz nau, tak za tohoto stavu nemohou obstát. Odkaz nau žalobcem učiněn v žalobě nebyl a navíc by byl možný pouze za situace, kdy by v žalobě byla uvedena základní tvrzení a zároveň výslovný odkaz na zcela konkrétníu.

10. Žalobce se na jednání nařízené soudem prvního stupně nedostavil, nemohl proto být poučen o tom, aby doplnil svá tvrzení a navrhl případně důkazy ve smyslu ustanovení

11. Pokud tedy soud prvního stupně vycházel z toho, co bylo obsahem spisu, a měl za prokázané zaplacení částky 5 000 Kč ze strany žalované, aniž zde bylo jakkoliv tvrzení o této platbě ze strany žalobce (a jejím započtení na kapitalizovaný úrok), je jeho postup správný.

12. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II dle ustanovení potvrdil.

13. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení, bylo rozhodováno dle ustanovení a V odvolacím řízení byla úspěšná žalovaná, avšak žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, tedy bylo rozhodnuto, že žádnému z účastníků jejich náhrada nepřísluší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích.