Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 282/2021-35

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa,

zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 20 335,79 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 488 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 488 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 3 847,79 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 300,16 Kč, s úrokem 22,68 % ročně z částky 19 322,79 Kč ode dne datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 335,79 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 847,79 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 098 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 488 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 488 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 3 847,79 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 300,16 Kč, s úrokem 22,68 % ročně z částky 19 322,79 Kč ode dne [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 335,79 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 847,79 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 098 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení jistiny ve výši 20 335,79 Kč a příslušenství spočívajícího v kapitalizovaném úroku ve výši 2 300,16 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 20 335,79 Kč od datum do zaplacení a úroku z částky 19 322,79 Kč ve výši 22,68 % p. a. od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní, právnická osoba anonymizována tři slova, jednající prostřednictví právnická osoba, dále jen„ anonymizována dvě slova“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně peněžní úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr posoudila právní předchůdkyně žalobkyně dle údajů v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, kde žalovaný uvedl, že je svobodný a nemá vyživovací povinnost. Od roku 2018 žije v nájemním bytě s náklady domácnosti ve výší částka měsíčně a čistým příjmem částka měsíčně. Při posouzení bylo kalkulováno s minimálními náklady na bydlení v daném regionu a minimálním disponibilním příjmem. Hodnocení provádí expertní systém anonymizována dvě slova. Byl učiněn také dotaz na příjmení s negativním výsledkem, jakož i lustrace v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Ověření příjmů proběhlo porovnáním s tabulkou předpokládaných příjmů v daném odvětví. Úvěrového rámce žalovaný dosáhl dne datum, kdy vyčerpal částku 20 288 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy s účinností k datum. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. To bylo žalovanému oznámeno dne datum. Dne datum byla žalovanému odeslána výzva k úhradě dlužné částky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

2. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dne datum podepsalu označenou jako„ žádost/smlouva o klasickém úvěru číslo žádost/smlouva o revolvingovém úvěru“, v níž se právnická osoba anonymizováno zavázala poskytnout mu mimo jiné revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 20 000 Kč, spolu s klasickým úvěrem ve výši 34 444 Kč s měsíční splátkou 1 779 Kč měsíčně. Žalovaný toto svým podpisem potvrdil, jakož i to, že měsíční splátky čerpaného revolvingového úvěru budou minimálně ve výši 5 % jeho výše, nejméně však 500 Kč, se základní roční úrokovou sazbou ve výši 22,68 % a poplatkem za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 50 Kč měsíčně. To plyne i z listiny„ formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“. V údajích k posouzení úvěruschopnosti ve výše uvedené smlouvě žalovaný uvedl, že žije sám v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost a v rámci profese„ dělníci, řemeslníci a opraváři“ ve právnická osoba & příjmení má čistý měsíční příjem ve výši částka. Celkové náklady domácnosti měly činit částka měsíčně. Žalovaný vyslovil souhlas s tím, aby si jeho úvěruschopnost úvěrující společnost ověřila v interních a externích databázích, případně u zaměstnavatele. Téhož dne podepsal žalovanýu označenou jako„ rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb číslo“, v níž jsou upravena základní pravidla smluvního vztahu mezi žalovaným a anonymizována dvě slova. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal v rámci revolvingového úvěru částku 19 688 Kč a uhradil pouze 1 600 Kč, rozdíl činí 18 088 Kč. Z listiny„ odstoupení od úvěrové smlouvy číslo“ soud zjistil, že anonymizována dvě slova oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy ke dni datum. Z listiny„ výzva k plnění“ ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do datum, přičemž dne datum tuto výzvu odeslala, jak vyplývá z podacího lístku.

3. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek číslo“ ze dne datum za prokázané, že touto smlouvou právnická osoba anonymizováno projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávku za žalovaným, a žalobkyně toto akceptovala. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že byl žalovaný s tímto seznámen.

4. Dle ust. ., (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Dle ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že„ součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“

15. Dále uvedl, že„ je třeba si uvědomit, že klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.“

16. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“

17. V nálezu sp. zn. ze dne datum Ústavní soud mj. uvedl, že„ nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“ V tomtéž nálezu Ústavní soud dovozuje, že výše uvedenou judikaturu lze aplikovat i na zákona o spotřebitelském úvěru, kdy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila.

18. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. Společnost anonymizována dvě slova v souladu s  a násl. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení 20 335,79 Kč s příslušenstvím proti žalovanému.

19. Smlouvu označenou jako„ žádost/smlouva o klasickém úvěru číslo žádost/smlouva o revolvingovém úvěru“ uzavřenou mezi právnická osoba anonymizováno a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. , kterou je třeba zároveň s ohledem na zákona o spotřebitelském úvěru posuzovat jako spotřebitelský úvěr. Soud se v prvé řadě zabýval platností této smlouvy, kdy s ohledem na shora citovaný a judikaturu nejvyšších soudů přezkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Jediným, co bylo v řízení prokázáno, bylo, že žalovaný do smlouvy uvedl údaje uvedené výše. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela dle tvrzení žalobkyně toliko z hypotetických modelů, nikoliv z jakýchkoliv dokladů předložených žalovaným. Přitom již samotný údaj o měsíčných výdajích žalovaného je značně nevěrohodný, když měsíční výdaje měly činit pouhých 5 000 Kč, ze kterých měl žalovaný hradit nájem bytu a veškeré své životní náklady. Ověření příjmů i výdajů tak zůstalo v rovině tvrzení žalobkyně, kdy úvěrující nemůže vycházet toliko z tvrzení osoby žádající o úvěr, ale její tvrzení je vždy třeba ověřit na základě konkrétních dokladů. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a proto soud dospěl k jednoznačnému závěru, že je smlouva označená jako„ žádost/smlouva o klasickém úvěru číslo žádost/smlouva o revolvingovém úvěru“ uzavřená mezi právnická osoba anonymizováno a žalovaným neplatná ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, k čemuž soud přihlédl bez návrhu na základě . Ostatně, v intencích shora citovaného nálezu Ústavního soudu by bylo protiústavní tak neučinit.

20. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva o zápůjčce, ale bylo prokázáno, že došlo k poskytnutí částky 19 688 Kč žalovanému, má žalobkyně nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků v dosud neuhrazené výši z titulu bezdůvodného obohacení podle . Od částky 19 688 Kč je zapotřebí odečíst žalovaným zaplacené finanční prostředky ve výši 1 600 Kč, žalovaný tak dosud nevrátil žalobkyni částku ve výši 18 088 Kč. Soud proto žalobkyni v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému jí tuto částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 088 Kč od datum do zaplacení. Úrok z prodlení soud určil v souladu s  , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence údajů o skutečných majitelích), tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, přičemž repo sazba ke dni datum činila 0,25 procentního bodu. Do prodlení se žalovaný dostal až dne datum, den poté, kdy mu uplynula lhůta k plnění stanovená mu v dopise„ oznámení o postoupení pohledávky.“ Lhůtu k plnění soud určil dle , jelikož neshledal důvod se od této lhůty odchýlit. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když žalobce byl v řízení úspěšný z 81,07 %, žalovaný pak z 18,83 %. Žalobkyně tak byla úspěšnější o 62,24 % než žalovaný, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v této poměrné části. Soud primárně vycházel z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ AT“), neboť v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 098 Kč, přičemž tato částka představuje cca 62,24 % z jejich celkové výše 4 976,40 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 814 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobkyně z řad advokátů za 3 úkony právní služby do podání žaloby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle , d) AT) ve výši 3 x 300 Kč ( a . AT), a dále 3 x 100 Kč ( AT), a dále odměna z tarifní hodnoty sporu započatých 21 tis. Kč (, a . AT) ve výši 1 x 1 940 Kč za úkon právní služby po zahájení řízení (účast na jednání dle AT) a dále 1 x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů ( AT), to vše navýšené o částku 722,40 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (, odst. 3 ). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce ( ), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 (patnácti) dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).