Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 36/2022-33
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 14 110,78 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 110,78 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 583,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 933,86 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 8 329,86 Kč od 20. 7. 2021 do 12. 8. 2021, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 6 329,86 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení.
III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 110,78 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 583,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 933,86 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 8 329,86 Kč od 20. 7. 2021 do 12. 8. 2021, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 6 329,86 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 110,78 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 17. 5. 2018 se žalovanou smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované zejména z prokázaného měsíčního příjmu a výdajů. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatkem za vyhodnocení úvěru a s inkasním poplatkem, tj. se souhrnným poplatkem v celkové částce 12 888 Kč. Žalovaná se zavázala částku v celkové výši 37 888 Kč zaplatit ve 14 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 1 měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná dne 17. 9. 2019. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nesplacené jistiny 8 329,86 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 448,80 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 923,79 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 744,15 Kč, inkasního poplatku 1 441,4 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 2 375,72 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 583,81 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a smluvní pokuty 5 780,92 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou s účinností k témuž dni na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 5. 8. 2021. Dne 18. 10. 2021 byla žalované zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se předem omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit kromě jistiny také kapitalizovaný úrok ve výši 1 444 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úplatu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 37 888 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč.
4. Ze žádosti o úvěr ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že jako žadatel je uvedena žalovaná, která žádá o úvěr ve výši 15 000 Kč, který bude splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná je na mateřské/rodičovské dovolené. Výše příjmu (mzda, z podnikání) je uvedena částkou 12 000 Kč a výdaje částkami: 2 000 Kč na bydlení a energie, 3 000 Kč na dopravu a jídlo a 2 000 Kč na měsíční splátky dosavadních půjček. Jako celkové výdaje je uvedena částka 7 000 Kč. Příjmy a výdaje měly být ověřeny výplatními páskami a výpisem z účtu žalované; tyto dokumenty ovšem žalobkyně soudu k důkazu nepředložila.
5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021 a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 29 158,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 329 Kč od 19. 7. 2021 do 18. 10. 2021 ve výši 205,39 Kč nejpozději do 1. 11. 2021.
Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou na základě předchozí žádosti žalované dne 17. 5. 2018 smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků sjednaných ve smlouvě. Žalovaná však úvěr řádně nehradila, když na úvěr zaplatila pouze 13 000 Kč, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Žalovaná tak dosud dluží částku 14 110,78 Kč, která je tvořena nesplacenou jistinou 8 329,86 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem 448,80 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 3 923,79 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 744,15 Kč, inkasním poplatkem 1 441,4 Kč, postoupeným smluvním úrokem ve výši 2 375,72 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a kapitalizovaným zákonným úroku z prodlení 1 583,81 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a smluvní pokutou 5 780,92 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované z výplatních pásek a z výpisu z účtu žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Následně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by poskytnutý úvěr, resp. zápůjčky podle terminologie užívané občanským zákoníkem, měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti takové smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně žalobkyně snažila ověřit schopnost žalované splatit poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ke svým tvrzením předložila pouze žádost o úvěr, v níž jsou zaškrtnuty kolonky – výplatní pásky a výpis z bankovního účtu, když se má jednat o dokumenty, kterými byla tvrzení žalované ověřena. Tyto dokumenty však nedoložila a soud má za to, že tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v žádosti o úvěr. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
10. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky, včetně pohledávky za žalovanou, a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně uhradila na dlužnou částku celkem 13 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby tuto částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
11. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky ve výši 2 000 Kč podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinen* závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 2 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení.
12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení částky 14 110,78 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 2 000 Kč, tj. ze 14 %. Žalovaná byla tudíž úspěšná co do zamítnuté částky ve výši 12 110,78 Kč, tj. z 86 %. Žalované by tedy náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 72 %. S ohledem na skutečnost, že žalované žádné náklady v řízení nevznikly a žalovaná byla v řízení nečinná, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle § 151 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.