Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 36/2022-33

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 14 110,78 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 110,78 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 583,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 933,86 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 8 329,86 Kč od 20. 7. 2021 do 12. 8. 2021, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 6 329,86 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení.

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 110,78 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 583,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 933,86 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 8 329,86 Kč od 20. 7. 2021 do 12. 8. 2021, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 6 329,86 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 110,78 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 17. 5. 2018 se žalovanou smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované zejména z prokázaného měsíčního příjmu a výdajů. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatkem za vyhodnocení úvěru a s inkasním poplatkem, tj. se souhrnným poplatkem v celkové částce 12 888 Kč. Žalovaná se zavázala částku v celkové výši 37 888 Kč zaplatit ve 14 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 1 měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná dne 17. 9. 2019. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nesplacené jistiny 8 329,86 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 448,80 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 923,79 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 744,15 Kč, inkasního poplatku 1 441,4 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 2 375,72 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 583,81 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a smluvní pokuty 5 780,92 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou s účinností k témuž dni na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 5. 8. 2021. Dne 18. 10. 2021 byla žalované zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle , (dále jen „“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se předem omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit kromě jistiny také kapitalizovaný úrok ve výši 1 444 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úplatu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 37 888 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč.

4. Ze žádosti o úvěr ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že jako žadatel je uvedena žalovaná, která žádá o úvěr ve výši 15 000 Kč, který bude splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná je na mateřské/rodičovské dovolené. Výše příjmu (mzda, z podnikání) je uvedena částkou 12 000 Kč a výdaje částkami: 2 000 Kč na bydlení a energie, 3 000 Kč na dopravu a jídlo a 2 000 Kč na měsíční splátky dosavadních půjček. Jako celkové výdaje je uvedena částka 7 000 Kč. Příjmy a výdaje měly být ověřeny výplatními páskami a výpisem z účtu žalované; tyto dokumenty ovšem žalobkyně soudu k důkazu nepředložila.

5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021 a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 29 158,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 329 Kč od 19. 7. 2021 do 18. 10. 2021 ve výši 205,39 Kč nejpozději do 1. 11. 2021.

Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou na základě předchozí žádosti žalované dne 17. 5. 2018 smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků sjednaných ve smlouvě. Žalovaná však úvěr řádně nehradila, když na úvěr zaplatila pouze 13 000 Kč, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Žalovaná tak dosud dluží částku 14 110,78 Kč, která je tvořena nesplacenou jistinou 8 329,86 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem 448,80 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 3 923,79 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 744,15 Kč, inkasním poplatkem 1 441,4 Kč, postoupeným smluvním úrokem ve výši 2 375,72 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a kapitalizovaným zákonným úroku z prodlení 1 583,81 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a smluvní pokutou 5 780,92 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované z výplatních pásek a z výpisu z účtu žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Následně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle , (dále též jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný , neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by poskytnutý úvěr, resp. zápůjčky podle terminologie užívané , měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti takové smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně žalobkyně snažila ověřit schopnost žalované splatit poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ke svým tvrzením předložila pouze žádost o úvěr, v níž jsou zaškrtnuty kolonky – výplatní pásky a výpis z bankovního účtu, když se má jednat o dokumenty, kterými byla tvrzení žalované ověřena. Tyto dokumenty však nedoložila a soud má za to, že tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v žádosti o úvěr. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

10. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky, včetně pohledávky za žalovanou, a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně uhradila na dlužnou částku celkem 13 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč. V souladu s  soud žalované uložil, aby tuto částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

11. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky ve výši 2 000 Kč podle o. z. ve výši podle , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinen* závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 2 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení.

12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s  Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení částky 14 110,78 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 2 000 Kč, tj. ze 14 %. Žalovaná byla tudíž úspěšná co do zamítnuté částky ve výši 12 110,78 Kč, tj. z 86 %. Žalované by tedy náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 72 %. S ohledem na skutečnost, že žalované žádné náklady v řízení nevznikly a žalovaná byla v řízení nečinná, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle , rozhodl soud tak, že žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.