Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
8 C 40/2022-35
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 9.660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.660 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 11.718,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9.660 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9.660 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 9.660 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 9.660 Kč od 1. 1. 2022 do 25. 4. 2022 a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.660 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 11.718,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9.660 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9.660 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 9.660 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 9.660 Kč od 1. 1. 2022 do 25. 4. 2022 a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9.660 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 4.648 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 224 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 25. 2. 2006 a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 5.805,29 Kč a na dlužném poplatku částku 3.854,71 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z 18. 12. 2020.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 7.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem ve výši 4.648 Kč vrátit formou 52 týdenních splátek, každé ve výši 224 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil pouze 1.988 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 25. 2. 2006, a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 5.805,29 Kč sestávající se z jistiny ve výši 5.399,04 Kč a smluvního poplatku ve výši 3.854,71 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 22.025,81 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého dluhu, je dlužník povinen vedle plnění rovněž platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené prováděcím předpisem.
8. Podle ust. v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů.
9. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).
10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu výše citovaného ustanovení § 657 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
11. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z půjčky, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že svému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí peněžních prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
12. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh smluvního vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky půjčky a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.
13. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
1.489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1.489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč.
15. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku dle ust. § 202 odst. 2 odvolání není přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.